KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Zveřejňujeme první ze série textů k podzimním senátním a krajským volbám. Začínáme v Brně, kde nás čeká z mnoha důvodů pozoruhodný souboj o post senátora. A přestože není jednoduché predikovat výsledek dvoukolové většinové volby, ke které chodí tradičně málo voličů, vše nasvědčuje tomu, že zde vyhraje dokumentarista, divadelník a aktivista Břetislav Rychlík.
Předně: podzimní volby do třetiny Senátu a všech krajů budou posledním testem kondice vládních a opozičních stran před sněmovními volbami, jejichž řádný termín je příští rok na podzim. Půjde tedy o hodně.
A zatímco senátní volby Andrej Babiš a jeho hnutí ANO dlouhodobě neumí, v těch krajských si skoro jistě otestuje, co by hegemona české politiky mohlo potkat příští rok na podzim na centrální úrovni. Třeba ve vztahu k možným koalicím.
Pojďme ale k senátním volbám v jihomoravské metropoli. Pozornost budou budit z mnoha důvodů.
Tak třeba: v obvodu, do něhož spadají městské části Brno střed, Kohoutovice, Nový Lískovec, Starý Lískovec a Bosonohy, vyhrál minulé volby nynější ministr školství Mikuláš Bek na kandidátce Starostů a nezávislých. Klíčové pro jeho drtivé vítězství tehdy bylo, že ho podpořilo několik dalších stran: ODS, TOP 09 a Zelení.
Relevantním soupeřem mu tudíž byli pouze Jaromír Ostrý na kandidátce hnutí ANO a Jan Špilar za lidovce. Bek bral v roce 2018 už v prvním kole více než osmatřicet procent hlasů, do toho druhého s ním pak těsně postoupil Ostrý, kterému svůj hlas dalo necelých devatenáct procent voličů.
Špilarovi postup do druhého kola unikl o necelých tři sta hlasů. Tam Bek posléze Ostrého rozprášil – svůj hlas mu dalo přes dvaasedmdesát procent voličů.
Brno i celá jižní Morava je specifická stále solidní podporou KDU-ČSL, lidovci zde mají odvahu kandidovat samostatně.
Bek se ale – stejně jako před ním bývalá členka Ústavního soudu Eliška Wagnerová, která byla v tomto volebním obvodě senátorkou v letech 2012 až 2018 – rozhodl svůj mandát neobhajovat. To je samo o sobě pozoruhodná zpráva.
A podle zákulisních informací to vzdal kvůli tomu, že se mu za sebou – tak jako před šesti lety – nepodařilo vytvořit širokou alianci stran. Za STAN zde tudíž kandiduje cestovatel Libor Zabloudil, s mizivou šancí na úspěch.
Za další: Brno a celá jižní Morava je specifická pořád ještě velmi slušnou podporou KDU-ČSL. Což se mimo jiné projevuje tím, že zde lidovci mají zpravidla odvahu jít do voleb samostatně. Také proto třeba v Brně v posledních komunálních volbách nevznikla koalice SPOLU.
Ba co víc: hlavním vyzývatelem primátorky Markéty Vaňkové z ODS byl lídr lidovců Petr Hladík. Nakonec prohrál a v mezičase byl jmenován ministrem životního prostředí.
A tak jako před šesti lety zde i letos mají lidovci v senátních volbách svého kandidáta, respektive kandidátku. Tentokrát vsadili na poslankyni Marii Jílkovou, která je známá mimo jiné tím, že zastává na poměry konzervativně ukotvené KDU-ČSL v mnoha ohledech relativně progresivní názory.
I s ohledem na výsledky lidovců v minulých senátních volbách zde patří mezi ty kandidáty či kandidátky, kteří mají realistickou šanci postoupit do druhého kola.
Cestu k celkovému vítězství bude mít ale Jílková ve dvoukolové většinové volbě složitou. Počítat se totiž musí stejně jako před šesti lety také s hnutím ANO.
Janda, Jílková, Kolman, Kovač, Podivinská, Rychlík a Zabloudil – brněnští kandidáti do senátních voleb (v abecedním pořadí)
Formace Andreje Babiše do voleb vysílá náměstkyni brněnské primátorky Karin Podivinskou, jejíž pověst je v zákulisí brněnské politiky ovšem hodně pochybná. Podivinská je součástí místního hnutí ANO od prvopočátku, do popředí jí hodně pomáhal bývalý primátor Petr Vokřál.
Ovšem pokud se na její pověst zeptáte těch, kteří s ní měli v průběhu těch let pracovně co do činění, dostane se vám přibližně této reakce: „V hnutí ANO měla na starosti bydlení, kterému ale vůbec nerozumí. Vždycky měla hodně technicistní, asociální a primitivní názory. Má vyšší ambice, než jsou její schopnosti. Takových lidí je ale v hnutí ANO celkem hodně.“
To ovšem neznamená, že nemůže v prvním kole uspět. Obzvlášť pokud se Babišovi podaří mobilizovat významnou část svých voličů.
Pokud se nestane něco mimořádného, ve druhém kole Jílkovou nebo Podivinskou čeká souboj s divadelníkem, dokumentaristou a aktivistou Břetislavem Rychlíkem, kterému se podařilo za svou kandidaturou spojit naprosto unikátní a nejspíš kdekoli jinde zcela nemyslitelnou alianci.
Rychlík kandiduje za TOP 09 s podporou ODS, Pirátů a Zelených. Což je také jeden z důvodů, proč svou obhajobu údajně vzdal Bek. Pokud by se totiž jihomoravská ODS rozhodla podpořit jeho, nejspíš by se voleb zúčastnil.
Jenomže pokud má Rychlík nějaký naprosto neoddiskutovatelný dar, je to schopnost vytvářet si dlouhodobě dobré vazby napříč různými zájmovými, profesními nebo politickými skupinami.
Rychlík je bývalý divadelní herec, roky působil v HaDivadle, sám si ještě matně vzpomínám, když jsem ho snad už před čtvrtstoletím viděl ve vynikajícím představení Lidská tragikomedie od Ladislava Klímy v režii Arnošta Goldflama.
Rychlík se dlouhé roky pohybuje v samém ohnisku nejen brněnského kulturního a společenského-politického života. Umí být svérázný, tvrdohlavý i žoviální.
Osobně jsem byl dlouhé roky takřka každý den v Divadle Husa na provázku a Rychlíka tam nebylo možné minout, často ve společnosti těch, které lze bez nadsázky označit za místní legendy: například Bolka Polívku, Jiřího Pechu nebo Petra Oslzlého. Na rozdíl od nich se ale dlouhodobě, aktivně a viditelně angažuje také jinde.
Vždy byl zastáncem zakladatele TOP 09 Karla Schwarzenberga, který byl ale původně ministrem zahraničí za Stranu zelených, dlouhé roky vcelku pravidelně přispíval do Lidových novin, hájil média veřejné služby, natočil také třeba dokumentární cyklus o dějinách českého undergroundu.
Rychlík zná každého, obzvlášť každého známého. V senátních volbách má tak podporu širokého spektra stran a osobností.
Věnuje se divadelní režii, ohlas vzbudilo třeba představení podle textu Karla Steigerwalda Cena facky aneb Gottwaldovy boty, které Rychlík režíroval ve Slováckém divadle. Vzpomínám také na jeho korespondenci s Ludvíkem Vaculíkem, která kdysi vycházela v Divadelních novinách.
Rychlík se pochopitelně vždy angažoval také v politice. Ze všeho nejvíc je to možná aktivista, v Brně pomáhal zakládat Občanské fórum a vždy se hlásil k odkazu Václava Havla.
A jen tak mimochodem, právě v Huse na provázku jsem tehdy poznal jeho dceru Apolenu, s níž nás od té doby pojí přátelství a která se mezitím etablovala jako výrazná a také mnoha cenami ověnčená dokumentaristka a novinářka.
A ještě něco k Rychlíkovi. Pokud sledujete delší dobu jeho sociální sítě, vcelku záhy vás musí zaujmout, s kým vším se zná. Vždy, když nějaká osobnost od divadla, filmu či literatury, z politiky i disentu a undergroundu, slaví životní jubileum (případně když zemře), přispěchá Rychlík s osobní vzpomínkou a nějakým dobovým záběrem, na kterém je společně s dotyčnou osobností.
V Brně svého času koloval vtip, jehož autorství bývalo připisováno už zmíněnému Goldflamovi: „Břetislav Rychlík zná každého, obzvlášť každého známého.“
Odtud tedy nejspíš vysvětlení zcela unikátní aliance stran, která Rychlíka do Senátu podporuje. A také seznam osobností, které za ním stojí. Patří mezi ně Eliška Wagnerová, Vladimír Mišík, Bolek Polívka, Olga Sommerová nebo Milan Uhde.
Nemá tím být řečeno, že Rychlík volby v Brně na podzim vyhraje bez boje. Jeho šance uspět jsou však v danou chvíli podstatně vyšší než kohokoli jiného.
Kampaň ale teprve začne. A pokud je něco jisté, tak že Babiš učiní pro úspěch svých kandidátů maximum možného.
