Nedokážete se na nic soustředit? Zažíváte mentální vyčerpání, zahlcení a stres? Nejste schopni dokončovat úkoly včas? Váš mozek je přepjatý, přehřátý a přemotivovaný. V očekávání další kapky dopaminu – jednoho z „hormonů dobré nálady“ – si ani na chvilku neodpočine. Doslova hltá informace a baží po střípcích odměny. Jenže váš mozek musí taky odpočívat a potřebuje se i nudit. Jedině tak může dlouhodobě správně fungovat.
Termín „popcornový mozek“ poprvé použil v roce 2011 David Levy – vědec zabývající se dopadem moderních technologií na psychiku, profesor na Washingtonské univerzitě – k popisu dnes tolik univerzálního nedostatku schopnosti se soustředit. Pokoušel se v něm stručně a jasně definovat stav mysli, kdy myšlenky nekontrolovatelně vybuchují jako popcorn v mikrovlnce při neustálém přepínání pozornosti mezi nekonečnými podněty.
Nejspíše sami znáte stav, kdy se vám nedaří soustředit na úkoly a dokončovat je včas, ani udržovat jednu soudržnou myšlenkovou linii. Pořád vás „někdo“ nebo „něco“ vyrušuje a odvádí vaši pozornost jinam. Ten „někdo“ ale přitom býváme často my sami.
Důsledkem je pak mentální přetížení, kognitivní chaos, stres, únava, přehlcení informacemi, problémy s pozorností a úzkost z vlastní neschopnosti.
Když se vám z technologie přehřívá mozek
Nejčastějším viníkem je – nepřekvapivě – přemíra technologií a z nich plynoucích podnětů – drobných a krátkých, ale neustálých. Sociální média a aplikace nás pomocí algoritmů i interakcí chytře motivují, abychom je nepřestali používat, abychom na ně neustále mysleli.
Každý „lajk“ a nový komentář nás udržuje v očekávání dalšího vzrušení. Když pak naše mozky zůstávají chvíli nečinné, začínají si vyžadovat další „potravu“ v podobě dopaminu.
Koncept tzv. intermitentní odměny (nepravidelného odměňování) způsobuje závislost. Opakované drobné „odměny“ nás nutí odsouvat na úkor očekávání potěšení vše ostatní na druhou kolej.
„Pokaždé, když otevřete obrazovku, nastává ‚casino efekt‘. Víte, že nevyhrajete, ale bzučí to tam, bliká to tam a sem tam můžete vyhrát. Dopamin se zvyšuje nejen na základě výhry, ale i očekávání něčeho dobrého. Proto všichni od rána do večera stupidně surfují,“ popisuje v podcastu Brocast neurolog Martin Jan Stránský, jehož kolegové se zabývají měřením hladiny dopaminu.
A dodává: „Nedozví se nic, ale třeba jednou za den se dozví něco zajímavého. Stojí jim za to surfovat 5 hodin, aby četli něco, co je na 55 vteřin zaujme. To jim dodá dopamin a vytvoří se dokonalý uzavřený kruh. Když ve Facebooku vymysleli ‚lajk‘, šel dopamin skrze strop.“
Sociální média, založená na kompulzivních vzorcích chování, vedou k závislosti. Jejich algoritmy nás lákají jako světlo můry a nutí nás zůstávat přilepení na obrazovkách déle, než je zdrávo. Psycholožka Gloria Marková z Kalifornské univerzity ve své knize Attention Span (Rozsah pozornosti) odhaluje, že naše schopnost udržet pozornost se zkrátila z 2,5 minuty v roce 2004 na pouhých 47 sekund.
Vrátit se k plné soustředěnosti na úkol pak zabere 25 minut. Přepínání pozornosti má kromě stresu dopad i na hloubku našeho vnímání.
Často čteme jen titulky a podíváme se na obrázek. Nad tématy nejen že nepřemýšlíme, ale nemáme kapacitu ani chuť si o nich zjišťovat víc. Přesto v nás vyvolávají emoce, které mají někteří potřebu kompenzovat v komentářích.
Naše mozky jsou navíc neustále bombardovány upozorněními a zprávami z různých chatů, což snižuje naši schopnost soustředit se na jednotlivé úkoly. Je to začarovaný kruh. Více stimulů mění mozek a dobu pozornosti neustále zkracuje.
Nepřetržitá a rychlá interakce, která dominuje sociálním sítím, trénuje mozek, aby preferoval krátké úderné informace. Přetížení pak ovlivňuje naše kognitivní funkce, včetně paměti a emoční regulace. Kromě toho, že přicházíme o kvalitní interakce, se také stáváme méně empatickými. Vzdalujeme se od schopnosti skutečně naslouchat a chápat druhé.
Mozek přehlcený informacemi
Podle této studie z loňského roku samotná přítomnost mobilního telefonu „po ruce“ může snižovat naši pozornost a kognitivní výkon, když se snažíme dokončit nějaký úkol nebo se soustředit na určitou činnost. Tento problém je ale globálnější.
Klesající tendenci má i kolektivní pozornost, protože mediálního obsahu přibývá geometrickou řadou, ať už jde o „klasická“ média či sociální sítě. Čím víc obsahu je produkováno, tím víc je ho konzumováno. A tím méně pozornosti mu obecně věnujeme – jak popisuje jiná vědecká studie „již“ z roku 2019.
Do obrazovek nemusíme ani koukat. Na vzestupu jsou i audioknihy a především podcasty. Přejídáme se informacemi a vjemy, a pak nás z toho bolí nikoli břicho, ale mozek.
Co může být důsledkem:
- Roztříštěné myšlenky
- Pocit nezájmu nebo odpojení od ostatních
- Rychlé přepínání mezi tématy v rozhovorech
- Časté rozptylování
- Neschopnost dokončit úkoly
- Mentální vyčerpání
- Obecný pocit zahlcení
Popcornový mozek není ADHD
Ti, kteří trpí ADHD, často slýchají, že ho v určité míře má každý. Každý přece občas zapomíná, nevnímá, nesoustředí se, těká... Spíše než o projevy ADHD (poruchy pozornosti s hyperaktivitou) jde ale právě o „popcornový mozek“. ADHD je neurologická porucha, ze které pramení dlouhodobé problémy s pozorností a impulzivitou.
Neschopnost se soustředit je u zbytku populace spíše odpovědí na náš moderní digitální svět – důsledek způsobu, jakým používáme své mozky. ADHD je vrozené, zatímco„ popcornový mozek“ je naše vlastní dílo, nepříjemný produkt naší neustálé touhy po stimulaci, potřeby nových informací a instantní zábavy.
Symptomy ADHD – na rozdíl od „popcornového mozku“ – ztěžují soustředění i při minimálním rozptýlení. ADHD je chronický stav, který neovlivňují vnější faktory. Snížení expozice médiím může sice mozek člověka trpícího ADHD částečně zklidnit, ale porucha pozornosti nezmizí jako pára nad digitálním hrncem.
Jak se zbavit „popcornového mozku“?
Prvním krokem na cestě k navrácení rovnováhy je přestat multitaskovat a rozložit své cíle na menší „porce“, které lze snadněji zvládnout. Jako když se snažíte spořádat velký steak – začněte po malých soustech.
Vyzkoušet můžete například i techniku Pomodoro: Na jeden úkol se soustřeďte přesně stanovenou dobu, například 25 minut, pak dejte svým myšlenkám na 5 minut „rozchod“. Krátká přestávka zlepšuje soustředění a produktivitu. Nenechte se ale během ní namotat do spirály dopaminové závislosti.
Nastavte si časový limit u jednotlivých aplikací. Vypněte notifikace pro ty, které nejsou důležité. Vyhraďte si čas bez telefonu. Pokud to udělá celá rodina naráz, můžete si užít společně skutečně kvalitně strávený čas.
Digitální detox během víkendů vám pak pomůže regulovat hladinu dopaminu a uniknout kognitivnímu přetížení. Výsledkem bude lepší koncentrace i výkonnost, ale možná i dlouho kýžený klid v duši.
Kromě digitálního detoxu pomůže i fyzický pohyb, který okysličuje mozek a přirozeně stimuluje produkci dopaminu. Nezapomeňte ani na správnou výživu. Mozek je největším spotřebitelem energie v těle a potřebuje „palivo“, aby mohl pracovat efektivně.
Mozek se potřebuje nudit
Váš mozek je přemírou podnětů přehřátý a zavařený. Dopřejte mu chvíli odpočinku. Nebo ho alespoň nestartujte do plných otáček hned po probuzení. Ráno co nejdéle odkládejte moment, kdy vezmete do ruky telefon, používejte jen jedno zařízení najednou a na displeje všeho druhu uvalte embargo alespoň hodinu před spaním. Dovolte si ten luxus být chvíli offline – vyrazte do přírody nebo za kulturou, přečtěte si knihu nebo se prostě jen tak dívejte okolo sebe.
„Mozek se totiž potřebuje nudit,“ upozorňuje Martin Jan Stránský. Teprve pak tvoří. „Nuda nabízí člověku prostor přemýšlet o tom, o čem jsme přemýšleli. Sebereflexe tvoří v mozku nové nervové spoje, které spojují vzdálená myšlenková centra a tvoří komplexnější myšlenky. Mozek potřebuje prostor, přičemž stačí 5 – 10 minut denně, aby se „plevel“ začal čistit a tvořily se nové spoje a úvahy,“ dodává světoznámý neurolog.
