KOMENTÁŘ JANA STRMISKY | Kdo by nechtěl věřit, že stačí jíst zdravě, popíjet sklenku vína a přestěhovat se do malebné vesničky, aby si zajistil sto let života? Jenže, jak se ukazuje, realita je mnohem nudnější a plná omylů, chyb v datech a záměrných podvodů. Ano, ta krásná pohádka o „modrých zónách“ dlouhověkosti je ve skutečnosti spíš tragikomickým příběhem, kde hrají roli špatné záznamy, podvody s důchody a přehnané novinové reportáže.
Ano, přiznávám se. Byl jsem jedním z těch, kteří dychtivě hltali každou zmínku o modrých zónách. Sardinie, Okinawa, Ikaria, Nicoya, Loma Linda – místa obestřená tajemstvím dlouhověkosti. Vypadalo to, že jejich obyvatelé našli recept na život bez nemocí a stáří. Kdo by nechtěl věřit, že stačí jen jíst více zeleniny, pít víno a přestěhovat se do malebné vesničky na Sardinii? Jsme okamžitě připraveni věřit, že tím získáme vstupenku do klubu dlouhověkých.
Celé to není tak daleko od víry v náboženství. Hledáme magický moment, snadné řešení, jak obelstít čas. Je už na naší konkrétní míře sebemrskačství a lenosti, jestli potřebujeme utratit více na cestě na Okinawu, nebo jestli si jen zaplatíme doplňky stravy v drogerii a budeme lepším člověkem. Jak se ale ukazuje, realita je mnohem méně romantická.
Když podvody předčí olivový olej
Podle studie Saula Justina Newmana z Oxfordské univerzity (za kterou dostal satirickou, ale uznávanou Ig Nobelovu cenu) se „modré zóny“ mohou chlubit spíš dobře organizovanými podvody než zdravým životním stylem. Výzkum ukázal, že v USA, jakmile jednotlivé státy zavedly povinné rodné listy, došlo k poklesu počtu stodesetiletých o neuvěřitelných 82 %. Tedy – 82 % lidí, kteří údajně slavili své 110. narozeniny, zmizelo ze statistik jako lusknutím prstů. Jen si to představte: jeden den máte celé komunity stoletých a najednou? Puf! Jsou pryč.
A nebylo to jen v USA. V Itálii a Francii, kde je zavedena jednotná registrace narození, výzkum zjistil, že dlouhověkost je spíš spojena s chudobou, nízkými příjmy, vysokou kriminalitou a špatným zdravím. No, to opravdu nezní jako recept na dlouhý a zdravý život.
Ve skutečnosti byly „modré zóny“ Sardinie, Okinawy a Ikarie ve studii spojovány s regiony, kde je životní úroveň hluboko pod národním průměrem – nízká gramotnost, vysoká kriminalita a průměrná délka života značně nižší než ve zbytku země. Takže ta slavná dlouhověkost se ukazuje jako jedna velká iluze, postavená na tom, že špatná data umírají v pojišťovacích podvodech.
Numerologický zázrak: Jak se rodí dlouhověcí
Pokud jste si mysleli, že superdlouhověcí jsou výjimeční lidé s mimořádnými geny, kteří se narodili v osudný den, zamyslete se znovu. Jedním z nejzábavnějších (a trochu absurdních) zjištění studie je, že velké množství těchto lidí se „narodilo“ na data, která jsou dělitelná pěti. Ano, slyšíte správně – 1., 5., 10., 15. atd. Jaká šance! Skoro jako by si někdo jednoduše vymyslel ta data. Pouze 18 % všech „důkladně ověřených“ superstoletých vůbec mělo rodný list, a v USA toto číslo klesá na přesně 0 %.
Sardinie: Ostrov podvodníků
Podívejme se na slavnou Sardinii, jednu z ikonických modrých zón. Tento ráj dlouhověkosti, kde všichni jedí ovčí sýr a procházejí se po horách, má svou temnou stránku. Provincie Medio Campidano, která je známá jako jedno z míst s nejvyšším počtem stoletých, má zároveň jednu z nejnižších zaměstnaností a nejnižší hrubý domácí produkt na hlavu z celé Itálie.
A teď pozor – tato provincie má jednu z nejnižších šancí, že se její obyvatelé dožijí 55 let. Přesto má údajně zázračně vysoký počet lidí, kteří přežili až do 110. narozenin. Jak to? No, odpověď je jednoduchá – jde o podvody s důchody.
Chudoba jako klíč k dlouhověkosti
Pokud si stále myslíte, že dlouhověkost je o zdravém životním stylu a středomořské stravě, zamyslete se znovu. Studie ukazuje, že dlouhověkost je spíš spojena s chudobou než s jakýmikoli magickými pilulkami nebo geny.
Ve Francii jsou superstoletí neúměrně zastoupeni v nejchudších regionech, včetně bývalých kolonií, jako jsou Guadeloupe a Martinik. Tyto oblasti mají jedny z nejvyšších mír chudoby v zemi, přesto produkují nejvíce „supercentenariánů“. V regionu Martinik žije 29 % obyvatel v chudobě a pro starší lidi to číslo stoupá na 31 %. Přesto právě tato oblast generuje více než šestinásobně více superstoletých než zbytek Francie.
Závěr: Pilulka na dlouhověkost? Ne, spíš pořádná lež
Celý mýtus o modrých zónách, které nám byly prodávány jako recept na dlouhý a zdravý život, se rozplývá, jakmile se podíváme blíž. Namísto čiperných starců díky olivovému oleji a vínu jsme se dostali spíš k podvodům, chybám a manipulacím se záznamy. Takže až vám příště někdo bude vyprávět o tom, jak se někde lidé běžně dožívají 100 let díky středomořské stravě a procházkám po horách, vzpomeňte si na tuto studii a na to, že pravda je mnohem nudnější a možná taky trochu depresivní.
Žádné zázračné zóny neexistují. Namísto toho tu máme oblasti s podprůměrnou délkou života, chudobou a vysokou kriminalitou, které nám byly prodány jako ráje dlouhověkosti.
