Češi jsou národem pejskařů. Psi nás pozitivně ovlivňují fyzicky i psychicky – pomáhají nám udržovat kondici, pravidelný denní režim a zvyšují hladinu „hormonu lásky“ oxytocinu. Čínští vědci navíc zjistili, že pouto mezi psem a jeho majitelem funguje i na hlubší neurologické úrovni. Jakou roli v tom může hrát LSD?
Psů po Česku dle nejnovějších údajů běhá 2 208 000 (psa vlastní 42 % domácností), oproti tomu na gaučích polehává 1 364 000 koček. V Číně je situace opačná. V loňském roce Číňané venčili 51,75 milionu psů, počet koček chovaných jako domácí mazlíčci dosáhl téměř k 70 milionům.
Evropané mají ke psům blízko od nepaměti. Dříve se mělo za to, že psi pocházejí z východní Asie, kde byli domestikováni z vlků asi před 15 tisíci lety. Nejstarší (dvakrát tak staré) archeologické nálezy ale pochází z území dnešní Belgie a Sibiře. Evropský původ podpořila i analýza DNA.
Číňané a Jihokorejci donedávna psy nejen chovali, ale i jedli. Teď už to mají oficiálně zakázané. Zajímá je však nejen jejich maso. Právě čínští vědci objevili unikátní spojení lidských a psích mozků.
Propojení na neurologické úrovni ukázala série důmyslných experimentů, při nichž oba subjekty – pán a pes – měly na hlavě umístěné elektrody. Dvojice spolu neverbálně komunikovaly, například si upřeně hleděly do očí.
Čínský výzkum navazuje na dřívější studie, které ukazují, že přenos funguje na podobném principu jako synchronizace mozkové aktivity mezi lidmi, zejména při komunikaci nebo spolupráci.
Vědci
zaznamenali dramatický nárůst korelace mozkové aktivity v čelní
a temenní oblasti mozku během vzájemného pohledu. Předchozí
studie ukázaly, že aktivita čelního laloku člověka se zvyšuje,
když psa hladí, což je spojeno s emocionálním zapojením a
soustředěnou pozorností. Dosud však nebylo jisté, zda k podobné
aktivitě dochází i v mozku psů.
Čínští výzkumníci zašli ale ještě o krok dál a dokázali, že oba mozky společně interagují. Aby bylo možné určit, zda synchronizaci mozkové aktivity zahajuje člověk, nebo pes, použili specifický matematický algoritmus pro analýzu dat.
Z výsledků je patrné, že synchronizovanou mozkovou aktivitu vedly lidské mozky. A také to, že čím více spolu pán a pes interagují, tím silnější je jejich pouto. Ještě intenzivnější propojení pak nastávalo, když majitelé psy při pohledu do očí zároveň hladili.
All you need is love & dog
Oxytocin, označovaný jako „hormon lásky“, hraje klíčovou vazbu při vytváření sociálních vazeb. Intenzivně se uvolňuje například při porodu a při kojení. Hraje důležitou roli při budování vztahu. Tento neurotransmiter je úzce spojen i s empatií a důvěrou.
Funguje i ve vztazích „dvojnožců“ s „čtyřnožci“. Během vzájemných interakcí, jako jsou nejčastěji hlazení nebo oční kontakt, dochází ke zvýšení hladiny oxytocinu u lidí i psů. Tento hormonální booster posiluje nejen emoční pouto mezi psy a jejich pány, ale podporuje i výše zmiňovanou synchronizaci mozkové aktivity.
„Autističtí psi“ a LSD
Fungují psí mozky na podobných principech jako ty lidské? Odborníci vychází z premisy, že deficity sociálního rozpoznávání spojené s poruchou autistického spektra (PAS) mohou být důsledkem snížené synchronizace mozkové aktivity. Čínští výzkumníci zopakovali výše uvedené experimenty i se psy, kteří vykazovali podobné chování jako lidé trpící PAS. Vzájemná synchronizace byla nižší.
Při dalším experimentu pak podali „autistickým psům“ – tedy těm, kteří vykazovali podobné charakteristiky jako lidé s PAS – dávku LSD. Syntetická droga podle výsledků některých předchozích výzkumů zlepšila sociální chování u myší. Zafungovalo to i u psů. LSD zlepšilo synchronizaci s jejich lidskými pány.
Tento výzkum by mohl být prvním krokem k hlubšímu zkoumání synchronizace mozkové aktivity při diagnostice a léčbě lidí s PAS. Aktuálně je již využíván tzv. EEG Biofeedback.
Dle několika vědeckých studií tato metoda snižuje příznaky poruchy autistického spektra i ADHD. Kromě standardních léčebných postupů roste zájem o použití alternativních neinvazivních léčebných metod, které by mohly potenciálně modulovat mozkovou aktivitu a následně i chování. Přístroj funguje na jednoduchém principu – dává zpětnou vazbu o aktuálním stavu. S touto informací je možné dále pracovat a mozek rozvíjet. Nejsou známy žádné vedlejší účinky, ale ne vždy je tento alternativní postup účinný.
Výzkum interakce lidského a psího mozku otevírá i teoretickou možnost dalšího zkoumání potenciálu LSD a vývoje speciálně upravených verzí k nápravě sociálních deficitů u lidí s poruchou autistického spektra. Pozitivní role psychedelik v léčbě duševních onemocnění, ale například i závislostí, je koneckonců čím dál tím diskutovanějším tématem. Čeští odborníci by jim rádi dali zelenou i legislativně.
