KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Petr Fiala svůj vánoční projev pojal optimisticky a s vyhlídkou na lepší zítřky. Nejen že věří, že to nejhorší máme za sebou, podle něj dokonce přichází rok naděje. Otázka je, zda to pocítí také běžní lidé. Třeba až se na jejich peněženkách začnou projevovat důsledky vládního konsolidačního balíčku.
„Vážení spoluobčané, je uklidňující a povzbuzující, že dnes už nemusím mluvit jen o ohroženích a výzvách, ale mohu mluvit také o naději, dobrých příležitostech a pozitivních vyhlídkách pro Českou republiku. Věřím, že to nejhorší máme za sebou, přichází rok naděje.“ Tak zní zřejmě klíčová pasáž vánočního projevu premiéra Petra Fialy. A je jistě dobře, že po tom všem, co musela naše společnost v posledních letech překonat, pojal svou promluvu k národu pozitivně.
Otázka, na kterou ale dneska není možné odpovědět, spočívá v tom, zda jsme skutečně dospěli do bodu, který by nás k podobně nadějným a optimistickým vyhlídkám opravňoval vyhlížet. Anebo takto: je Fialův výrok o tom, že přichází rok naděje, ukotvený v realitě? Odpovídá mu stav světa, Evropy a České republiky? Byl vyřčen na základě poctivé a důkladné analýzy, anebo šlo jen o přání, které mělo přispět k uklidnění nálad ve společnosti?
I druhá možnost má pochopitelně své hluboké opodstatnění, ostatně Fiala svůj projev musel nepochybně pojmout jinak, než původně plánoval, tedy s přihlédnutím k síle a šoku, který celé společnosti způsobila – jak sám premiér zdůraznil – ničím neospravedlnitelná střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Modlili jsme se za oběti a za brzké uzdravení všech zraněných, a také za sílu pro všechny pozůstalé. Pro řadu lidí to byly ty nejsmutnější Vánoce.“
Mnoha lidem však bylo krušno už předtím, bez ohledu na řádění psychopatické figury se zbraní v ruce v centru Prahy. A jistě by i oni rádi věřili, a opět cituji z projevu Fialy, že síla dobra dokáže porazit zlo a že po těžkých časech přijdou zase ty lepší. Kéž by. Jenomže co když to všechno, čemu čelili a čelí, od pandemie covidu a války na Ukrajině, přes energetickou krizi, inflaci a masovou migraci až po vzestup rozličných autoritářů a důsledky klimatického rozvratu jsou jen počátkem nově se formujícího světového řádu?
Těžko říct. Vcelku realistické ale také je – jak si kdysi na jednu desku jako motto napsala legendární rocková kapela z Valašského Meziříčí, jejíž frontman se shodou okolností jmenuje stejně jako předseda naší vlády – že „z nejhoršího jsme uvnitř“. A netřeba hned strašit tím, že nás čekají třeba prezidentské volby v USA, jejichž výsledek může dost zásadně a ne zrovna pozitivně ovlivnit průběh a výsledek války na Ukrajině. I jinde ve světě – pokud jde o politiku – aby člověk nadějné vyhlídky vyloženě doloval.
Byť se Fiala domnívá, že česká společnost i vláda ty největší výzvy a krize zvládla, ani tady zdaleka vyhráno nemáme. A pokud tvrdí, že se vždy snažil otevřeně říkat, čemu budeme v naší zemi čelit, a nevyhýbal se ani tomu, aby dle svých slov pravdivě přiznal, že to nebude jednoduché, tentokrát z této tradice vybočil. Důvod je podle něj prostý: příští rok už bude mnohem lepší. Zmínil pokles inflace, konec zdražování, zkrocený státní deficit, pozitivní změny ve školství nebo udržení kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Součástí poctivé bilance by ale byla také zmínka o tom, že se ve školství na sklonku letošního roku stávkovalo, anebo že právě lékaři vládě pohrozili tím, že se přestanou nechávat vykořisťovat dlouho zaběhnutým systémem, jehož pilířem jsou nelidské přesčasy, bez kterých by se zdravotnictví v zemi zhroutilo. Součástí férového projevu by zrovna tak bylo přiznání chyb nebo nějaké konkrétní plány do roku příštího. Nic takového ale Fiala neřekl. Příští rok nás čeká několik voleb, a už teď je jasné, že v nich lidé vládu budou hodnotit nikoli podle slov, nýbrž podle činů.
