Ve třech rakouských okresech, vzdálených zhruba 60 kilometrů vzdušnou čarou od českých hranic, úřady zakázaly konzumaci veškerého masa v místě ulovených divokých prasat. Důvodem je rozsáhlá kontaminace těchto zvířat chemikáliemi skupiny PFAS, pocházejících zřejmě z chemických továren v sousedním Bavorsku. I když se doslova nabízí možnost, že se kontaminovaná prasata mohou dostat i na české území, veterináři ani myslivci u nás zatím žádný podobný problém neregistrují.
V Rakousku se ale jedná o poměrně velkou kauzu, která trápí jak myslivce, tak veterinární správu. Ve třech hornorakouských okresech Braunau, Ried a Vöcklabruck se už dva týdny nedostává na trh žádné maso z ulovených „divočáků“.
Úřady konzumaci zakázaly kvůli tomu, že až 90 % těchto zvířat je podle rozborů kontaminováno kyselinou perfluoroktanovou (PFOA), která je hlavním představitelem skupiny chemických látek PFAS. Jim se přezdívá „nesmrtelné chemikálie“, protože se v přírodním prostředí téměř nerozkládají. Vyrábějí se od poloviny minulého století a široce se užívají jako odpuzovače vody a mastnoty mimo jiné v potravinových obalech, outdoorovém oblečení nebo kobercích.
Pro člověka, který tyto látky přijímá především s vodou a potravou, jsou zdraví škodlivé.
Z chemiček do ovzduší, odtud do země a z ní do divočáků
Rakouské úřady mají podezření, že zdrojem kontaminace jsou podniky chemické výroby v Gendorfu v sousedním bavorském okrese Altötting. Tam se kontaminovaní divočáci objevili už dříve a problém přetrvává, i když se látky PFAS už v předmětném závodě nevyrábějí. Chemikálie se totiž dostává hluboko do půdy, v níž divoká prasata při hledání potravy ryjí.
Odborníci ale stále nevědí, zda k tak rozsáhlé kontaminaci „černé zvěře“ ve třech rakouských okresech dochází vlivem kontaminace půdy přímo v této lokalitě, nebo kvůli tomu, že „divočáci“ přebíhají z Bavorska do Rakouska. „Nikdy tu nic takového v tomto měřítku nebylo a zatím neexistují žádné uspokojivé odpovědi,“ řekl deníku Oberösterreichische Nachrichten státní tajemník pro myslivost Herbert Sieghartsleitner.
Myslivečtí hospodáři jsou podle něj celou situací velmi znepokojeni. „Jednak proto, že divočáci byli ještě donedávna běžně uváděni na trh a konzumováni, jednak proto, že pro celý tento problém není v dohledu žádné řešení,“ uvedl Sieghartsleitner. Myslivecká komunita podle něj důrazně vyzývá k odpovídajícímu vyšetřování, které by zajistilo vyšší bezpečnost a případně i kompenzace myslivcům.
Divočáci jsou chemickou látkou PFAS kontaminováni, protože se hrabou v zemi a při hledání potravy požírají poměrně velké množství zeminy a případně i kontaminovaných malých tvorů. Na ostatní volně žijící zvířata, jako jsou jeleni nebo králíci, nemá kontaminace vliv.
Rakouská potravinářská inspekce v současné době ale odebírá vzorky na vyšetření ryb, vajec z volného chovu a masa prasat ve volném výběhu v okrese Braunau. Výsledky zatím nejsou k dispozici.
Odborníci ale uklidňují veřejnost, že konzumace masa z jednoho kontaminovaného divočáka látkami PFAS lidské zdraví neohrozí. Člověk by kontaminované maso musel jíst opakovaně po delší dobu.
Ačkoli Braunau leží jen šedesát kilometrů od českých hranic, čeští veterináři nezaznamenali žádný nález kontaminovaných zvířat na českém území.
„Ve vzorcích, odebraných Státní veterinární správou ČR (SVS ČR), dosud nebyly prokázány nadlimitní hodnoty, nicméně se zatím jedná o jednotky vzorků ročně. Až do letošního roku nebyly evropskou legislativou stanoveny limity těchto látek v potravinách. Jejich sledování v potravinách je poměrně novou záležitostí. Do budoucna se dá předpokládat, že se této problematice budou dozorové orgány včetně SVS věnovat více,“ napsal INFO.CZ mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
O případném nálezu kontaminovaných prasat v Česku zatím nemá žádné zprávy ani Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Podle Petra Koutenského z ČMMJ se často přeceňuje schopnost divočáků překonávat v noci vzdálenosti v řádu mnoha desítek kilometrů. „Současné výzkumy ukazují, že většina divokých prasat se prakticky celý život pohybuje na ploše maximálně 3500 kilometrů čtverečních,“ vysvětluje Koutenský pro INFO.CZ. Jedná se tak o plochu o velikosti čtverce se stranou o délce necelých šedesáti kilometrů.
Přesto si podle Koutenského zaslouží problém kontaminovaných prasat v Rakousku a Bavorsku pozornost i v Česku. A to právě kvůli tomu, že prasata, hrabající v zemi, jsou určitým indikátorem kvality životního prostředí. „Před několika lety se například v západních Čechách objevila černá zvěř kontaminovaná DDT,“ doplňuje na závěr Koutenský.
