Německá strana Zelených si o víkendu volí nové vedení. Současným dvěma spolupředsedům totiž stanovy nedovolují, aby byli zároveň ministry. Do čela Zelených tak místo nich kandidují dva členové spolkového sněmu, poslanec Omid Nouripour a poslankyně Ricarda Langová. Jejich zvolení na další dva roky je považováno za takřka jisté.
Strana Zelených kandidaturou těchto dvou poslanců jen potvrzuje liberální trend jak v oblasti přistěhovalectví, tak přístupu k menšinám. Vášnivý milovník fotbalu a fanoušek Eintrachtu Frankfurt Nouripour přišel do Německa s rodiči z Íránu až v roce 1988, kdy mu bylo třináct let. V oficiálním životopise uvádí, že rodina se doma bála o život, teheránský režim už dříve popravil Nouripourovi strýce.
Nouripour se začal učit německy už v Íránu, v Německu pak složil maturitní zkoušku a začal studovat na vysoké škole. Tu ale opustil, aby se stal profesionálním politikem a expertem Zelených na zahraniční politiku. „Chci se nyní stát vůdcem strany, protože jí vděčím za vše, čím dnes jsem. A věřím, že mohu něco vrátit. Mám jasnou představu o tom, jaký mám před sebou úkol. Je velký, ale nesmírně vzrušující,“ řekl Nouripour německé stanici Deutsche Welle.
V Německu se už po podzimních volbách a vzniku vládní koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP spekulovalo o tom, že se stane ministrem zahraničí. Tento úřad nakonec převzala současná spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Další spolupředseda Robert Habeck se stal ministrem pro klima a hospodářství. Protože ve stanovách Zelených je zakotveno, že ministři nemohou být zároveň předsedy strany, musí si Zelení zvolit nové vedení.
Do něj zřejmě míří i osmadvacetiletá rodačka ze Stuttgartu, poslankyně Ricarda Langová, která byla dříve předsedkyní takzvané „zelené mládeže“. Podobně jako Nouripour přerušila studium vysoké školy, aby se mohla věnovat politice. Langová je podle německých médií první poslankyní, která se otevřeně hlásí k bisexualitě. Zaměřuje se na sociální a klimatickou politiku a je považována za představitelku levicového křídla strany.
Langová velmi tvrdě vystupuje proti pravicovému extremismu a populismu a je zastánkyní povinného očkování proti covidu-19. „V debatě o vakcinaci se nesmíme nechat vést malou částí populace, která se radikalizovala a staví se proti státní správě jako takové,“ řekla Langová.
Strana Zelených měla před podzimními parlamentními volbami podle předvolebních průzkumů dokonce ambice na úřad kancléře, ve volbách ale nakonec zvítězili sociální demokraté. A kancléřem se stal jejich představitel Olaf Scholz.
Někteří Zelení vyčítají současnému vedení (které se dostalo do vlády), že svými chybami a aférami připravilo stranu o ještě lepší volební výsledek. Nové vedení Zelených by tak mělo pošramocenou reputaci strany údajně napravit. Na sjezdu se ale bude mluvit i o takových tématech, jako je krize kolem sporu Ukrajiny a Ruska, otázka případného vývozu německých zbraní do Kyjeva nebo zesílení boje proti klimatickým změnám.
