Kvůli útokům Húsíjů v Rudém moři už několik týdnů objíždějí obchodní lodě Suezský průplav alternativními trasami – často až přes jih Afriky. Bezpečnostní komplikace, růst cen pojištění rejdařů i vyšší náklady na delší trasy vedou ke strmému růstu cen za kontejnerovou přepravu, což by ve světě mohlo roztočit novou vlnu inflace.
Počet lodí, které v posledních týdnech proplouvají Suezským průplavem, výrazně klesá. V závěru loňského roku jich bylo meziročně o pětinu méně, v prvním letošním týdnu je pak meziroční pokles dokonce o 35 procent, upozorňuje MMF. A pokud se situace bude dále komplikovat, může být i hůř.
Důvodem je zhoršení bezpečnostní situace v Rudém moři, kde jemenští Húsíjové útočí na obchodní lodě. Velcí rejdaři se proto začali této oblasti vyhýbat a hledají alternativní trasy, jak přepravit zboží z Asie k zákazníkům do Evropy a Spojených států. To často znamená plout přes jih Afriky.
Omezení dopravy Suezským průplavem, tepnou světového obchodu, je pro globální ekonomiku nemalou komplikací. Průplav je totiž klíčovou obchodní cestou, přes kterou směřuje asi 12 procent světového obchodu a 30 procent veškeré kontejnerové lodní dopravy. Alternativní trasy jsou pomalejší a nákladnější, což se ukazuje ve strmém růstu cen za kontejnerovou přepravu (viz graf níže). Navíc, v souvislosti se spojeneckými útoky v oblasti z noci na pátek je možné očekávat další eskalace.
„Mezi rejdaře, kteří oznámili odklon svých lodí z Rudého moře, patří například společnost Mediterranean Shipping Company (MSC),“ říká Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. „Tento neblahý vývoj může mít významný dopad na světovou ekonomiku nejen prostřednictvím cen ropy. Pokud by došlo k narušení Hormuzského průlivu na více než měsíc, ceny by u této komodity vzrostly podle analýzy investiční banky Goldman Sachs až o 20 procent,“ míní Kryštof Míšek.
Právě ropa je jednou z komodit, která je standardně Suezským průplavem běžně přepravována. Jenže vzhledem ke zhoršení bezpečnostní situace v oblasti nejen MSC (a další velcí rejdaři jako Maersk či Hapag-Lloyd), ale například i ropná společnost BP posílá své tankery alternativními trasami. Náklady na „okliku“ pro takovou cestu přes jih Afriky přitom znamenají u průměrné lodě přibližně milion dolarů v nákladech na palivo a 10 dní cesty navíc.
Tyto vyšší náklady, společně s dražším pojištěním, se pochopitelně promítají do cen přepravy, které zase mohou vést k novému roztočení inflačních tlaků ve světě. „Náklady na námořní dopravu hrají významnou roli v celé řadě odvětví, globalizované výrobní řetězce jsou po pandemii COVID 19 totiž nadále velmi křehké. Zhoršování bezpečnostní situace v Rudém moři přitom již setrvale zdražuje námořní dopravu,“ vysvětluje Míšek.
Podobnou situaci zažil svět před třemi lety, kdy Suezský průplav na sedm dní zablokovala obchodní loď Ever Given, čímž „ucpala“ tepnu světového obchodu pro stovky lodí, které trasou běžně proplouvají. To mělo vliv na rozkolísání dodavatelských řetězců a růst cen zboží. Pokud by současná situace pokračovala a nezlepšovala se, mohlo by to podle Míška „nastartovat novou fázi inflace“.
Před narušením světového obchodu a růstem cenové hladiny varují i další odborníci. Online noviny Business Insider například citují stratéga společnosti Crescat Capital Octavia Costu, podle kterého je v tomto kontextu „pravděpodobné, že druhá vlna inflace přichází“.
