Ceny komodit konečně padají. Nastane obrat v inflaci?

Ještě na jaře to vypadalo jako noční můra, která nikdy neskončí. Po invazi Ruska na Ukrajinu se už tak vysoké ceny komodit začaly šplhat ještě výš do nebes. A živily tím nejenom inflaci, ale hlavně strach z ní.

V posledních týdnech ale přišel obrat a strmý cenový pád většiny komodit na světových trzích. Důvody? Těch je hned několik. Jednak byly ceny prostě „vyšroubovány“ nerealisticky vysoko a nyní je trh koriguje. Také odezněl první šok z války, na kterou si svět postupně zvyká. Hlad po surovinách tlumí také to, že globální hospodářství zřejmě poroste daleko pomaleji, než jak se původně odborníci po skončení nejdramatičtější fáze pandemie domnívali. V některých důležitých regionech, jako je například Čína a východ Asie, navíc problémy s koronavirem přetrvávají, což tamější hospodářství přibrzďuje. Světové hospodářství zpomaluje samozřejmě také válka Ruska s Ukrajinou a rostoucí úrokové sazby v Evropě i v zámoří.

Například Světová banka tak musela v červnu snížit svůj odhad letošního vývoje globální ekonomiky o polovinu. Z lednové prognózy růstu o 4,1 procenta tak revidovala odhad jen na 2,9 procenta.

To všechno dohromady signalizuje, že poptávka po ropě a dalších komoditách nebude tak silná. A padající ceny surovin či klíčových zemědělských plodin jsou po dlouhé době dobrou zprávou pro firmy z mnoha oborů. Je ale otázkou, kdy a jak se ceny na světových burzách propíší do skutečných nákladů firem a kdy do cen pro spotřebitele. Jak je vidět na příkladu benzinu, dolů se ceny sklánějí méně ochotně a pomaleji než nahoru.

„Z postpandemických výšin se již zpět do normálnějších pásem vracejí některé kovy, dřevo či kontejnerová lodní přeprava. I zemědělské komodity, jejichž nedávný vrchol se teprve nyní plně propisuje do cenových statistik, již přibližně po dobu tří měsíců vykazují tendenci k velmi opatrnému zlevňování,“ shrnuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. „Celkový obrázek ovšem nakonec vždy pokazí energie, kde je jakékoliv uklidnění spíše v nedohlednu,“ dodává.

Mezi všemi komoditami zůstává jedna černá výjimka, kterou je samozřejmě plyn. I jeho cena začala v červnu rychle padat, nyní se ale kvůli nervozitě kolem dodávek z Ruska vrátila k rekordním hodnotám. Plyn a související energie tak zůstávají tou nevyzpytatelnou proměnou, která kazí jinak příznivé zprávy ze světových trhů.

Ropa jako klíčová komodita zlevnila od začátku června zhruba o 20 procent. Vrátila se tak na úrovně z předvečera války. Barel ropy typu Brent se tak nyní prodává v ceně kolem 100 dolarů. Strmý pád zažívá měď, která ve stejném období zlevnila skoro o 25 procent.

Cena zlata ještě v dubnu atakovala hranici dvou tisíc dolarů za unci, v posledních týdnech ale také propadla až na úroveň kolem pouhých 1700 dolarů. To je nejnižší hodnota za více než dva roky. „I když se válka na Ukrajině rozhodně nechýlí ke konci, všeobecná obava z dalšího masivního růstu spotřebitelské inflace slábne. Jestliže tedy platí, že v době nejistoty a obavy z růstu cen je zlato v kurzu, v momentě opadnutí strachu se hráči na trhu zlata a drahých kovů spíše zbavují,“ uvedl Tomáš Volf ze společnosti Citfin – Finanční trhy. „Zlato je obecně všemi chápáno jako uchovatel hodnoty, což ale nyní hrubě nefunguje. Ten, kdo nakoupil drahý kov, aby předešel inflaci, nemá dnes moc velkou radost,“ dodává Volf.

Obdobně padá cena i dalších cenných kovů. Stříbro zlevnilo od půlky dubna z 26 na 18 dolarů za unci. Palladium, jehož cena po začátku ruské invaze na Ukrajině krátce vystřelila až nad metu 3000 dolarů za unci, nyní také klesá pod hranici dvou tisíc dolarů. Prakticky identickou křivku má cena platiny. Drahé kovy se tak cenově vracejí nejenom před začátek války, ale dokonce klesají na úroveň, jakou měly ještě před začátkem pandemie. Přitom tyto materiály zdaleka neslouží jen pro investice, ale mají široké využití i v různých výrobních odvětvích. Jejich zlevnění tedy může těšit i průmysl.