KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Tak dlouhý a hluboký pád životní úrovně jsme po roce 1989 nezažili. Dva roky se lidem jen propadaly příjmy. Mzdy rostly výrazně pomaleji než ceny. Ve srovnání s koncem roku 2021, kdy se poprvé reálně propadly, si za to, co vyděláme, koupíme o 17 procent méně než před těmi dvěma roky. Obrat přišel teprve v první čtvrtině tohoto roku. Tím, že se konečně přinejmenším dočasně zbrzdilo zdražování, poprvé po dlouhé době vzrostly reálné mzdy. V průměru byly o 4,8 procenta vyšší než před rokem. Průměrná mzda dosáhla 43 941 korun hrubého.
Jsme jedinou zemí Evropské unie, kde se tak dlouho a hluboce v éře velké inflace posledních let životní úroveň propadala. Takže se zaostávání naší životní úrovně za bohatšími zeměmi prohloubilo.
Místo dohánění, po kterém jsme toužili, se stal opak. Ztratili jsme to, co jsme za předchozí roky získali. Máme o 17 procent méně než před dvěma lety. A hlubší odstup od těch bohatších.
V růstu mezd jsou zároveň výrazné rozdíly. Neplatí pravidlo časů prosperity, že nejrychleji rostou nejvyšší mzdy. Naopak nejvíce si polepšili ti, kdo pracují ve zdravotní a sociální péči. Reálné příjmy se jim zvedly o 8,9 procenta. Hned za nimi jsou lidé pracující v administrativně s růstem reálných příjmů o 8 procent.
Během posledních let se také výrazně proměnil žebříček nejlépe placených oborů. Před finance, které byly dlouho na špičce, se dostaly nejen informační technologie, ale i energetika, která v posledních dvou letech přinášela vysoké zisky.
Průměrná mzda v informačních technologiích se v první čtvrtině roku dostala na 84 299 korun. Následuje energetika s 81 311 korunami hrubého měsíčně a finance s 78 792 korunami. Ve třech nejlépe placených branžích pracuje dohromady 240 tisíc z celkových čtyř milionů zaměstnanců.
Na tom, kolik různé obory zaměstnávají lidí, je vidět trend snižování počtu lidí v průmyslu.
Pak už nádleduje velký odstup. V žádném dalším oboru se v průměru nevydělá nad 50 tisíc korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v průmyslu, kde pracuje 1 170 tisíc lidí dosahuje 43 844 korun. Nejvyšší mzda je se 48 207 korunami v automobilovém průmyslu. Nejméně se vydělává v potravinářském průmyslu se 35 561 korunami.
Právě potravináři přitom v posledních letech nejvíce zvyšovali zisky, což jsme zaplatili v drahých potravinách. Do mezd se to ale promítlo jen velmi málo. Vůbec nejnižší mzdy zůstávají s 26 012 korunami hrubého měsíčně v pohostinství a ve stravování.
Opět je to branže, kde se v posledních letech velké inflace výrazně zvyšovaly ceny. I tady se to ale na platech podepsalo jen velmi málo. Zároveň je právě pohostinství a gastronomie obor, kde nejvíce přibylo zaměstnanců. Jejich počet se oproti předchozímu roku zvýšil o 6,6 tisíc.
Právě na tom, kolik různé obory zaměstnávají lidí, je vidět trend snižování počtu lidí v průmyslu. Pracuje jich tam o 18 tisíc méně než před rokem. Celkový počet těch, kdo jsou zaměstnaní, se naopak o 5,2 tisíc lidí zvýšil. Přicházejí ale především do služeb. Vedle zmíněného pohostinství do obchodu nebo správy nemovitostí.
Je to typický rys bohatších západních ekonomik, kde výrazně více lidí pracuje ve službách než v průmyslu. Tento trend ještě zrychlují technologie a umělá inteligence. Pracovních míst tak neubývá jen v průmyslu, ale také ve financích nebo logistice.
Z čísel je však jasně vidět, že i v tak stagnující ekonomice, jako je aktuálně ta česká, velmi snadno najdou práci v jiných oborech.
Otázkou je, jaký růst mezd se udrží v příštích měsících. Aktuální data totiž ukazují, že po uklidnění cen na začátku roku se začalo opět výrazněji zdražovat.
Z prvního reálného růstu životní úrovně po dvou letech ale mají lidé výrazně méně čistých příjmů. Vláda totiž od začátku letošního roku zvedla téměř všechny daně. Sociální pojištění se zvýšilo o 0,6 procent. A lidé, kteří vydělávají nad trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 130 tisíc hrubého měsíčně, platí i vyšší daně z příjmu. Omezily se také některé slevy na dani.
