KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Ekonomika je psychologie – stojí a padá s očekáváním věcí příštích. Jako když vsadíte své peníze na růst akcie společnosti, které věříte. Jenže když jde vývoj jiným směrem, začnete peníze stahovat, abyste zachránili, co se dá. Dnes se byznysové informace a sentiment investorů šíří rychleji než kdy dříve. A právě tím vznikají otřesy na burzách, které jsou často prvním symptomem a spouštěčem ekonomických krizí.
Včerejší pondělí pátého srpna bylo takovým zlomem. Investoři ze série posledních zpráv získali dojem, že americkou ekonomiku čekají slabší časy, než dosud doufali. Zhruba na čtvrtinu odhadují riziko, že by se v příštích 12 měsících dokonce mohla dostat do recese.
Ani umělá inteligence (AI), do které největší technologické firmy v posledních letech nainvestovaly obrovské peníze, zatím není takovým průlomem, jak se čekalo. Přesněji řečeno – ty obrovské investice se jim zatím nevrací na tržbách od zákazníků a jejich hospodářské výsledky jsou slabší než investoři, kteří jim ty obrovské výdaje financují, čekali.
Obavy z americké slabosti
To byly dva hlavní spouštěče, které v pondělí poslaly burzy prudce dolů. Pádu vévodily hlavně velké americké technologické firmy z takzvaného trilionového klubu v čele s výrobcem čipů Nvidia a Apple. Začal velký výprodej akcií, které globálně ztratily za jediný den 6,4 bilionu dolarů hodnoty. To jsou obrovské peníze. Každý, kdo má akcie dotčených firem, je ze dne na den výrazně chudší.
K těmto dvěma hlavním spouštěčům se přidávají i obavy z rostoucího geopolitického napětí, které – do už delší dobu se deglobalizující ekonomiky, kde se neboří hranice obchodu, ale naopak staví nové – přinášejí další významné riziko. Dohromady je to nebezpečná směs trendů ohrožujících prosperitu.
„Fed musí sazby snížit. Jsou to hlupáci, že to už neudělali.“
Investoři dosud čekali, že americká ekonomika je dost silná na stabilnější růst. Teď se z aktuálních dat ukazuje, že to tak nemusí být. Ostře se debatuje o roli centrální banky Fed, která v obavách z návratu inflace stále udržuje úrokové sazby na úrovni 5,5 procenta – přestože inflace se aktuálně drží na 3,3 procentech.
Ekonomové sice očekávali, že Fed sazby sníží už 31. července, jenže to se nestalo. Nyní sílí kritika, že vysoké úroky brzdí prosperitu a že si centrální bankéři tím, jak se drží při zdi a nechtějí riskovat, že ceny znovu vystřelí, odžívají své chyby z let 2021 a 2022, kdy nezvedali sazby dost rychle a inflace se v Americe dostala nad osm procent.
Do čela kritiků se postavil nejbohatší Američan Elon Musk, který na své síti X napsal, že Fed měl jít s úroky dolů už dříve. „Fed musí sazby snížit. Jsou to hlupáci, že to už neudělali.“
Investoři stahují jako vždy v nejisté době peníze z akcií do státních dluhopisů. A to především do těch krátkodobých. Úrok z dvouletého státního dluhopisu je tak poprvé po dvou letech nižší než u desetiletého.
Výprodej a slevy AI
Druhým velkým vystřízlivěním z iluzí je budoucnost umělé inteligence. Začínají se šířit pochybnosti, jak velký přínos firmám skutečně všechny ty nové produkty generativní umělé inteligence přinesou. A jak moc se jim tedy investice při současných vysokých cenách vyplácí.
Velké technologické firmy investovaly obrovské peníze do výkonných výpočetních modelů a mimořádně výkonných čipů. Pokud chce firma začít s umělou inteligencí se všemi současnými možnostmi pracovat, vyjde ji to na v přepočtu 100 až 460 milionů korun. To jsou odhady výzkumné společnosti Gartner.
Produkty AI budou kvůli poklesu zájmu zákazníků v nejbližších měsících zlevňovat, trend už je patrný teď.
Je to vysoká investice, která se jim však nevrací ve vyšším výkonu či ušetřením na počtu zaměstnanců a platech. Analytici z Gartneru proto očekávají, že až 30 procent všech projektů založených na generativní AI bude právě kvůli vysokým nákladům zastaveno.
To by byla velká rána pro technologické firmy právě toho se investoři obávají, a proto se zbavují jejich akcií. Proto se očekává, že produkty AI budou v nejbližších měsících právě kvůli poklesu zájmu zákazníků zlevňovat. Ten trend už je vidět. Nový model GPT-40 od OpenAI je o polovinu levnější než jeho předchůdce GPT-4 Turbo. I další firmy snižují své ceny, aby si udržely zákazníky.
A co otřesy v Americe znamenají pro nás v Česku? Pokud nepůjde o chvilkový výkyv, což teď nevypadá jako zrovna pravděpodobné, trendy z Ameriky se rychle přenesou do Evropy, jako to bylo za všech krizí. A tam platí pravidlo, že nejohroženější bývají ti nejslabší. Česká ekonomika k nim bohužel se svým velmi slabým růstem o pouhá 0,4 procenta ročně patří.