KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | I když se to v Česku málo ví, na každé zahajování i dokončování stavby se pro politiky, kteří se těchto ceremonií účastní a pózují při nich pro fotografy, vyrábějí speciální kladívka a nůžky, v Rakousku dokonce i rýče. Možná nazrál čas spočítat, který z politiků je vlastníkem největší sbírky kladívek a dalšího „ceremoniálního“ náčiní v republice.
Bývalý český prezident Miloš Zeman si při vlastním zamyšlení nad smyslem práce politika často pomáhal větou z díla Karla Čapka: „Chtěl jsi dělat velké věci, a budeš dělat věci malé. A tak je to dobře. Protože kumulace malých věcí udělá dohromady jednu velkou věc,“ parafrázoval Zeman větu z Čapkova románu Krakatit.
Ať už ale byl Zemanův příměr trefný, či nikoliv, je jistě na místě otázka, koho lze považovat za úspěšného politika.
Někteří představitelé politické moci se po odchodu z funkcí cítí zneuznaní, protože podle nich veřejnost vzala málo v potaz všechno, co pro lidi udělali. A závidí těm, kdo se dokázali lépe „prodat“ na úkor toho, jaký byl jejich skutečný přínos.
Možná právě proto vznikl v Česku jako jeden ze způsobů subjektivního (a možná trochu i objektivního) hodnocení politické práce systém kladívek a nůžek.
Dlouho jsem si myslel a zdálo se mi to logické, že když se někde v republice otevírá stavba dálnice, mostu nebo třeba protipovodňové hráze, vezme daná stavební firma kladívka na poklepání základního kamene někde ve své dílně, patřičně očištěná a vycíděná je na chvilku propůjčí do rukou politiků a dalších vysokých činovníků přítomných na zahájení stavby, a pak je zase vrátí zpátky do dílny svým pracovníkům k dalšímu využití.
Jenže to je omyl. Omlouvám se za svou naivitu, nikdy jsem na žádném poklepání základního kamene nebyl – a tak jsem teprve až nyní náhodou zjistil, že s těmi kladívky to takhle jednoduché vůbec není. Právě naopak.
„Na každou stavbu se kupují speciální kladívka s popisem, která si vybraní účastníci slavnostního otevírání stavby poté nechávají na památku,“ vysvětlila mi mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.
Stručně mi pak vysvětlila proces, který má v ŘSD pevně stanovená pravidla: „Při zahajování staveb nových dálničních úseků se nechává na slavnostní zahájení vyrobit 20 kladívek; když se jedná o stavby či rekonstrukce silnic, je těch kladívek 15.“
Politické klepy a střihy
Kladívka dostávají vedle zástupců dodavatelských firem a investora právě i ministři a další vysoce postavení politici, kteří se slavnostního zahájení stavby účastní.
Obdobný proces probíhá i při slavnostním otevírání hotových staveb. Ovšem s tím rozdílem, že při této příležitosti se rozdávají politikům a dalším účastníkům desítky speciálně vyrobených nůžek, s nimiž společně rozstřihnou pásku. Není možné použít „obyčejné“ nůžky.
Ti, kdo pásku stříhají, si pak svůj díl pásky i s nůžkami mohou ponechat. „Je to v Česku už mnoho let zavedený kolorit,“ říká Nina Ledvinová.
Akcí, pro které se vyrábějí speciální kladívka či nůžky, pořádá podle ní Ředitelství silnic a dálnic ČR zhruba 30 za rok.
Naprosto stejnými či obdobnými pravidly se ale v Česku při zahajování či dokončování staveb řídí i další investoři, ať už jsou to kraje, obce či různé veřejné organizace. Hrubým propočtem se tak může ročně jednat až o tisíce kladívek a nůžek – vyrobených nikoliv pro práci, ale na památku těm, kteří se zúčastnili zahájení či skončení prací na nějakém projektu.
„Před pár lety jsme dělali kladívka s nápisy různě pochromovaná, pak poniklovaná, dnes většinou děláme trochu obyčejnější. Ale zájem o ně je pořád,“ řekl mi zaměstnanec jedné z reklamních firem, které tyto artefakty na slavnostní zahajování staveb dodává.
V Rakousku frčí rýče
Kdo by ale čekal, že se „řády kladívek a nůžek“ rozdávají politikům a úředníkům a dalším činitelům jen v Česku, mýlil by se. „V Rakousku to děláme velmi podobně,“ napsala INFO.CZ mluvčí rakouské společnosti ASFINAG (obdoba českého ŘSD) Petra Mödlhammerová.
Zahájení dálničních či silničních staveb se dle jejích slov „oslavuje“ slavnostním položením základního kamene, při němž účastníci obdrží rýč s vyrytým datem této akce. „Po jejím dokončení se pak na slavnostním otevření obvykle přestřihává páska a lidé, kteří ji stříhají, dostanou velké nůžky s vyrytým datem a místem,“ uvedla mluvčí ASFINAGU.
Logickou otázkou zůstává, co se s tím speciálně vyrobeným náčiním – kladívky, nůžkami a rýči – děje poté, co si je politici a úředníci odnesou s sebou „na památku“. Nabízí se představa, že někdo může mít doma už docela slušnou sbírku.
Lidé z vedení stavebních firem obvykle říkají, že pro ně nejsou kladívka a nůžky jen památkou, ale také vítanou připomínkou staveb a konkrétních okolností kolem nich. V případě politiků je ale „právo na kladívko“ mnohem spornější. Stejně tak jistě není počet zahájených či dokončených stavebních děl jediným kritériem úspěšnosti politikovy práce. Pokud vůbec.
Na druhou stranu, až se příslušného premiéra, ministra, hejtmana či primátora jednou vnoučata zeptají, k čemu byl v politice vlastně dobrý, může se sbírka kladívek a nůžek, ukrytá někde v krabici v garáži, hodit. Zvlášť jestli kladívka výrazně nepřevažují nad nůžkami.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
