KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Z politiky v Evropě zmizela ambice. Debata, co udělat pro to, abychom více prosperovali a bohatli. Místo toho se řeší komu sebrat a komu dát. I na posledních dramatických volbách ve Francii a Velké Británii jsme viděli, jak dominují přerozdělovací témata. Důchody, daně, sociální dávky. O koho se stát postará, a kdo za to naopak bude muset zaplatit.
Prosperita v Evropě v posledních letech ve srovnání s předchozí dekádou slábne. I ve srovnání se sílou prosperity v jiných částech světa, které jdou nahoru výrazně rychleji. Především se Spojenými státy a vyspělými zeměmi jihovýchodní Asie.
Zároveň jsou ale v Evropě, která měla ambici mazat hranice v tvorbě bohatství, čím dál větší rozdíly.
Švýcarská banka United Bank of Switzerland (UBS) zveřejnila pravidelný barometr síly prosperity Wealth Report 2024. Srovnává v něm, jak se zvýšil individuální majetek lidí v 56 zemích světa, které dlouhodobě sleduje.
UBS mapuje vývoj za posledních patnáct let od finanční krize roku 2008. To bylo ve srovnání s předchozími roky velmi turbulentní období. Pandemie covidu, éra velké inflace, energetická krize, tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, začínající deglobalizace.
Bohatneme pomaleji než dřív, ale nejvíc z celé Evropy
Dobrá zpráva je, že až na výjimky se ve všech sledovaných zemích majetek, tedy bohatství lidí zvyšovalo. V Evropě ale výrazně méně než jinde.
Platí samozřejmě obecné pravidlo, že z nižších latěk se bohatne rychleji než z vysokých. Srovnání bohatší Ameriky s chudší Evropou je ale výjimkou pravidlo potvrzující. Majetek Američanů se mezi lety 2010 a 2023 zvedl o 121 procent. To znamená roční růst v průměru o šest procent.
Do majetku se počítá všechno movité i nemovité vlastnictví. Domy, byty, peníze na účtech, akcie a spol. Celkové bohatství.
Zlámalová vysvětluje: Soukromého vlastníka by ztracené kufry na letišti zajímaly mnohem víc než stát
Žádná z evropských zemí nebohatla od roku 2010 rychleji než Spojené státy. To prakticky znamená, že nůžky se rozevřely a Evropa dál za Amerikou zaostala.
Slavné strategie Evropské unie dohnat a předehnat jsou dávno zapomenuty. Při pohledu na velmi špatné ekonomické výsledky z poslední doby, kdy jsme byli zemí s jednou z nejvyšších inflací a nejvíce padajícími reálnými platy, je pozoruhodné, že jsme zároveň zemí, kde majetek průměrného občana vzrostl nejvíce ze všech zemí Evropy.
Od roku 2010 do roku 2023 se rozrostl o 113 procent. Obrovskou roli samozřejmě v našem případě hraje růst cen nemovitostí, který vzhledem k nedostatku domů a bytů v nejvíce prosperujících městech patřil k nejvyšším v Evropě.
A když vezmeme v úvahu, že téměř 80 procent lidí žije ve vlastním domě či bytě, má rekordní růst jasné vysvětlení. Vypovídá to o bohatství, majetku, nikoliv aktuálních příjmech a životní úrovni.
Evropskou dvojkou je Maďarsko se 109 procenty. Tam bude vysvětlení podobné jako u nás. Rekordní růst cen nemovitostí kvůli jejich nedostatku. Pak následuje Švédsko (66 procent) a Švýcarsko se 65 procenty.
Na chvostu jsou velké evropské ekonomiky. Německo s 51 procenty, Francie s 22 procenty. Itálie patří mezi ty výjimečné případy, kde se bohatství průměrného člověka od roku 2010 do roku 2023 dokonce o čtyři procenta snížilo. O procento kleslo i ve Španělsku. A dokonce o 20 procent v Řecku.
Hůř je na tom ze všech vyspělých zemí už jen Japonsko s pádem bohatství o 23 procent. Tady to výrazně souvisí s oslabením japonského jenu. Což je zase projevem slábnoucího výkonu kdysi mimořádně prosperující země.
Zaostávání za Amerikou se prohlubuje
Co je ale zásadní. U všech evropských zemí včetně nás je to výrazný pokles bohatnutí oproti éře mezi roky 2000 a 2010. Bohatství průměrného Čecha se v té době zvýšilo o 222 procent. O 11 procent ročně. To je skoro dvakrát víc než za následujících nikoliv deset, ale třináct let.
Velmi srovnatelně kleslo i v dalších evropských zemích. V Německu z 94 na 51 procent. Ve Francii ze 188 na 22 procent. Ve Švédsku z 212 na 66 procent. To je zrovna v případě Švédů pokles na třetinu.
Ve Spojených státech se naopak ve stejné době zvedlo tempo bohatnutí ze 49 na 121 procent. V Izraeli ze 114 na 140 procent. V Hongkongu z 82 na 127 a na Tchajwanu z 83 na 108 procent. Odpověď bude zjevná. Technologie a energetika, kde Evropa zjevně zaostala.
Proč jsou Francouzi majetnější než Němci
Zajímavé je, jak velké jsou rozdíly v průměrném individuálním majetku lidí ve srovnání s výkonem ekonomiky. Řada zemí, která více vydělává a vytváří vyšší přidanou hodnotu na obyvatele, má zároveň chudší občany.
Tento žebříček zobrazuje jen 25 nejbohatších zemí, kde nejsme. Na prvním místě je s obrovským náskokem Švýcarsko. Majetek průměrného dospělého Švýcara dosahuje 709 612 dolarů (16,7 milionu korun). Následuje Lucembursko s 607 524 dolary (14,3 milionu). Američan má v průměru 564 862 dolarů (13,2 milionu).
Země Evropské unie následují v pořadí Dánsko, Belgie, Nizozemsko, Francie. Ta má průměrné bohatství 329 122 dolarů (7,7 milionů) korun. Německo ale jen 264 789 dolarů (6,2 milionu). Ještě hůř je na tom Rakousko. Němci přitom vytvářejí vyšší bohatství na obyvatele než Francouzi. Mají ale výrazně chudší obyvatele.
Vysvětlení se opět dají hledat ve vlastnictví nemovitosti i schopnosti a odvaze peníze investovat. V Německu žije velká část obyvatel v pronájmech a nevlastní nemovitosti. To ale platí například i pro vůbec nejbohatší Švýcary.
Němci ale nepatří mezi země, kde by si lidé zhodnocovali majetek třeba investicemi do akcií. Což je masové jak ve Spojených státech, tak také třeba ve Švýcarsku.
Zajímavý je i pohled na žebříček dolarových milionářů. Nadproporční zastoupení na počet obyvatel jich mají Spojené státy. Ty jich mají skoro 22 milionů. Jedničkou v Evropské unii je šedesátimilionová Francie, která jich má 2,868 milionu – to je víc než osmdesátimilionové Německo s 2,820 miliony dolarových milionářů.
Kdyby se politická debata dokázala otočit k tomu, jak bohatství spíš vytvářet než přerozdělovat, Evropa by jistě bohatla rychleji. O nás nemluvě.
