KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Donald Trump byl soudem shledán vinným ve všech 34 bodech obžaloby v případu falšování plateb (tzv. hush money) za sex s herečkou „filmů pro dospělé“ Stormy Daniels. Trump se již prohlásil za nevinného a nechal se slyšet, že celý spor považuje za zmanipulovaný. To je mimochodem jeho oblíbená fráze, kterou používá všude tam, kde neuspěl (ať už u soudu, nebo ve volbách). Není tedy pochyb o tom, že tímto případ ještě neskončí.
Současně je těžké si neklást otázky o možných dopadech, které tato aféra (eventuálně další z minimálně tří, ve kterých Trump figuruje) bude mít. Bohužel (nebo vlastně spíše bohudík) ve Spojených státech neexistuje podobný soudní precedent, ze kterého bychom mohli vyvozovat možné budoucí scénáře.
První věc, která mne bez hlubšího rozmyšlení napadla, je, že pro Spojené státy je vlastně obrovské štěstí, že těch bodů obžaloby nebylo o jeden méně. Ne, tohle opravdu nemyslím ironicky.
Mnohým z tábora křesťanské konzervativní pravice (tzv. evangelikálové) Donald Trump připomíná Ježíše Krista. Na jeho meetingy chodí s nápisy, kde se Trump a Ježíš vyskytují společně. Na tričkách a kšiltovkách se objevují hesla jako „Ježíš je můj spasitel, Trump je můj prezident“ nebo transparenty jako „Trump podporuje Ježíše a bez Ježíše, Amerika padne“, „Udělejme Ameriku opět božskou“ (jako parafráze Trumpova hesla „Udělejme Ameriku opět silnou“) apod.
Kdyby byl Donald Trump shledán vinným jen ve 33 bodech, bylo by to pro MAGA-republikány a konzervativní křesťanskou pravici potvrzení, že analogie s datem ukřižování Krista není náhodná.
A taková situace by mohla dále radikalizovat část společnosti. Ačkoli to může to znít jako fráze, faktem je, že společnost v USA je v současné době nebývale rozpolcená. Neznačilo by to nic dobrého a ústavní krize je to poslední, co si Američané mohou přát.
Dopady soudního sporu s Donaldem Trumpem můžeme sledovat ve dvou obecných rovinách: za prvé, jak se promítne do republikánských primárek a za druhé, jaký do bude mít dopad na předvolební proces prezidentských voleb.
Co se republikánských primárek týče, podstatný pro další vývoj bude faktor délky očekávaného rozsudku a termínu jeho vyřčení. Délka rozsudku ještě známa není. Ale Trumpovo trestní provinění má charakter nejnižšího stupně z trestných činů ve státu New York, kde je souzen.
Ačkoli odsouzenému formálně hrozí až čtyři roky odnětí svobody, můžeme spíše očekávat uložení pokuty nebo podmíněný trest. Hodně bude záležet na soudci a také na samotném Trumpovi, resp. jeho chování. Na pobyt v cele to ale zatím nevypadá.
V každém případě Trump již avizoval, že se proti verdiktu odvolá. Jeho cílem je, aby konečnou „známku“ vystavili sami voliči v den prezidentských voleb. Jak sám prohlásil Trump: „Skutečný verdikt vynesou lidé 5. listopadu. Tohle ještě není zdaleka u konce.“
Ovšem tento výrok je spíše jeho zbožným přáním. Za určitých okolností k tomu nemusí dojít. Verdikt by dle soudce Nejvyššího soudu státu New York Juana Merchana měl padnout 11. července, což je pouhé čtyři dny před celostátním sjezdem Republikánské strany.
Do té doby zůstane bývalý prezident USA na svobodě bez nutnosti kauce. Trump už ale prohlásil, že právě s ohledem na stranické primárky požádá o jiný termín.
Pokud by termín verdiktu odložen nebyl, byli by delegáti na nominačním sjezdu vystaveni hodně velkému dilematu: buď zůstanou Trumpovi věrni, pak ale podpoří právě odsouzeného zločince, anebo jej zradí a vyberou někoho jiného.
Jistě, to by byla čistě hypotetická varianta, protože by delegáti museli de facto porušit vlastní slib, se kterým je straníci poslali na sněm. A předně, v tuto chvíli není znám nikdo, kdo by dokázal Trumpa nahradit. Přesto se nedá vyloučit.
Jak už jsem uváděl v jednom z předchozích textů, Spojené státy znají případy, kdy do prezidentských voleb kandidovaly osobnosti, které byly shledány vinnými. Nikdy se to ale netýkalo představitelů dvou hlavních politických stran: demokratů nebo republikánů. Rok 2024 v tomto může být průlomový. „Žolíka“ v rukou drží pouze republikáni.
Pokud by se tak stalo a podpořili by odsouzeného Donalda Trumpa, byla by to mimořádně bizarní situace. Zopakujme si základní věc: Donald Trump je prvním prezidentem USA (bývalým nebo úřadujícím), který byl shledán vinným z trestného činu.
Jak výstižně prohlásil Jeffrey Engle, ředitel Centra pro prezidentskou historii na Southern Methodist University, pro BBC: „Často se díváme na dějiny, abychom v nich našli nějaký náznak toho, co se může stát… Ale v tomto případě nenacházíme nic, co by se tomu jen přibližovalo.“
Domnívat se, že výsledek soudního sporu nebude mít žádný vliv na průběh kampaně před volbami, je naivní. Vliv bude mít, ovšem jak vážně by mohla Trumpova nominace „zahýbat“ předvolebními preferencemi, soudnímu verdiktu navzdory, zůstává nejasné.
Průzkumy agentury Ipsos a ABC News z dubna tohoto roku naznačovaly, že až 16 % jeho příznivců by v případě zjištění Trumpovy viny svou podporu republikánskému kandidátovi přehodnotilo. I kdyby tak ve volbách učinilo jen 10 %, mohlo by to sehrát zásadní roli, obzvláště v tzv. nerozhodnutých státech („swing states“).
Jisté v tuto chvíli je jen to, že Donald Trump má právo usilovat o post prezidenta, i kdyby skončil ve vězení. Ústava USA rozeznává pouze tři podmínky, které kandidát musí splnit: být nejméně 35 let starý, narodit se v USA a v USA žít nejméně 14 let. Všechny tři podmínky Trump splňuje. O trestním stíhání Ústava nehovoří.
