KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Kabinet Petra Fialy představí do konce tohoto týdne poslední státní rozpočet svého vládnutí. Kdyby vám někdo po volbách v roce 2021 řekl, že takto bude vypadat předvolební rozpočet vlády pravého středu vedené ODS, která slibovala, že nebude zvyšovat žádné daně, řekli byste, že to je žert. Že není možné, aby předvolební rozpočet šel proti zájmům voličů nejsilnější vládní strany, která bývala stranou hájící zájmy těch nejaktivnějších a nejodvážnějších. Podnikatelů a živnostníků. Stranou malého státu, který lidem bere a rozdává co nejméně peněz.
Fialova vláda naopak postupně zvýšila všechny přímé daně. Od sociálního pojištění po daně z příjmu lidí a firem. Symbolem jejího vládnutí byla spíš snaha o zvyšování příjmů státu než o snižování výdajů.
A takový bude i rozpočet na příští rok. Zatím známe jen schodek. 231 miliard korun. Zhruba o dvacet miliard méně, než má vláda schváleno na letošní rok. Chybí ale celkové výdaje i příjmy.
Ministr financí Zbyněk Stanjura zatím ve čtvrtek představil výhled kondice ekonomiky na konec letošního a příští rok, podle nějž bude rozpočet stavět.
Proti předchozí prognóze z dubna letošního roku analytici ministerstva financí očekávají letos slabší výkon ekonomiky. Ekonomika by měla růst jen o 1,1 procenta. Ještě v dubnu to ministerstvo financí odhadovalo na 1,4 procenta. Jenže z aktuálních dat vidíme, že k prosperitě má v této chvíli země daleko.
Na příští rok naopak ministerstvo očekávaný růst zvýšilo z původních 2,6 na 2,7 procenta. Větší optimismus opírá hlavně o očekávání, že více porostou platy a lidé budou více utrácet.
Původní očekávání, že objem peněz vydaných na platy vzroste o 5,5 procent, se zvedlo na 6,4 procenta. I z toho je patrné, že navzdory současné zdrženlivosti, kterou ministr financí veřejně vyjadřuje, počítá s tím, že stát v předvolebním roce zvedne platy státních zaměstnanců.
Z celé debaty o rozpočtu a kroků, které už vláda představila, je zjevné, že vyšší důraz než na snížení výdajů se dává na zvýšení příjmů. I volební rok 2025 bude pod taktovkou ODS, která má ve vládě premiéra i ministra financí, rokem vyšších daní.
A to pro skupiny, které tradičně volily ODS. V časech kdy byla ještě protržní stranou. Od příštího roku se zvednou povinné minimální odvody pojistného pro živnostníky. Ministr financí také ohlásil, že i příští rok zůstane platit daň z neočekávaných zisků, windfall tax.
Ještě na jaře tvrdil, že pokud mimořádné výdaje státu na energetickou krizi už celkově nebudou vyšší než na windfall dani vybraná částka, navrhne její zrušení. Daň je uvalena na největší firmy v energetice, petrochemii a bankovnictví.
I volební rok 2025 bude pod taktovkou ODS, která má ve vládě premiéra i ministra financí, rokem vyšších daní.
Měly se z ní hradit kompenzace, kdy stát dotoval při vysokých cenách energií účty za elektřinu a plyn, pokud se dostaly nad cenové stropy. Už přinejmenším celý letošní rok jsou ale ceny elektřiny a plynu výrazně nižší než tyto stropy. Takže stát žádné mimořádné výdaje nemá. Přesto letos windfall tax zůstává.
A zůstane i příští rok. Zbyněk Stanjura totiž ohlásil, že experti ministerstva financí došli k názoru, že mimořádné výdaje státu stále převyšují mimořádné příjmy z této daně o 35 miliard korun. Na dani a odvodech z vysokých cen elektřiny se vybralo podle ministerstva v letech 2023 a 2024 celkově 95 miliard korun.
Stanjura ale tvrdí, že celkově stát utratil na kompenzacích 130 miliard korun. Tady je ale na místě otázka, co všechno do této sumy „mimořádných výdajů počítá“. Podle aktuální tabulky ministerstva financí z tohoto pátku jsou to kromě kompenzací do cenových stropů a konkrétních dotací velkým firmám i věci, o nichž se dá velmi těžko říct, že jde o mimořádné výdaje.
Sem patří především poplatky za obnovitelné zdroje, které jsou lidé v rámci takzvané regulované složky nuceni platit. V krizových letech je na sebe vzal stát. Nikde ale není jasně dáno, kdo má solárníkům a spol. dotace platit. Jestli stát z rozpočtu, nebo lidé přes faktury.
Ještě pochybnější je mimořádný výdaj, který se jmenuje „dotace provozovateli přenosové soustavy“. Chybí částka i konkrétní popis. Jde ale nejspíš o investice do přenosové sítě, které musí státní ČEPS vyztužovat kvůli rostoucímu podílu nestabilních obnovitelných zdrojů, jež mají na přenos vysoké nároky.
To ale opět není žádný jednorázový mimořádný výdaj. V této podobě energetiky bude do sítě potřeba masivně investovat neustále. A opět to buď půjde ze státního rozpočtu, nebo přímo z faktur lidí a firem.
Otázka je, pro koho vláda a především ODS dělá politiku.
Stejným stylem se bude muset platit provoz ztrátových plynovodů Net4Gas, které nakoupil se souhlasem vlády ministr průmyslu Jozef Síkela. Předlužená firma stát vyšla přinejmenším na 38 miliard korun. Ani to není mimořádný výdaj, ale bohužel položka, která se bude každý rok opakovat.
Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod. Vláda si chce zjevně příjem z windfall tax udržet. Jsou to peníze, které se jí hodí, aby v předvolebním roce mohla zvyšovat výdaje.
Otázka je, pro koho vláda a především ODS dělá politiku. Když jde přímo proti zájmům svých voličů. Kde chce vzít jiné, nové, kteří ocení vyšší výdaje a přerozdělování? Komu je chce sebrat?
