„S veřejnými financemi vybíráme zatáčku,“ říká Hampl. Do dvou let však bude třeba najít nové příjmy

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | „Malá“ důchodová reforma, lepší než očekávané zprávy ohledně demografie nebo konsolidační balíček patří k hlavním důvodům, proč české veřejné finance „vybírají zatáčku“. Tvrdí to předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který však při představování výroční Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zmiňuje i řadu rizik. Klíčové podle něj je především to, aby politici „drželi konsolidační úhel“, jeho kolega z NRR Jan Pavel pak doplňuje, že do roku 2026 bude třeba najít nové rozpočtové příjmy a opět zkrotit výdaje. 

I když přehnaný optimismus ohledně tuzemských veřejných financí zdaleka není na místě, řada klíčových projekcí Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vypadá lépe než loni. Tak například: Zatímco v loňské zprávě byl náraz do dluhové brzdy (zadlužení 55 procent HDP) předpokládán už okolo roku 2028, nyní se s ním počítá až k roku 2038. Tedy o deset let později. 

Nutno dodat, že ani „náraz do dluhové brzdy“, jež ve veřejném prostoru plní roli určitého strašáka, by nebyl zase až tak fatální. Jednak je dluhová brzda nastavena výrazně níže, než je třeba současné průměrné zadlužení zemí EU, jednak by politici jistě včas upravili patřičný zákon, aby se s následky nárazu nemuseli potýkat. 

Ostatně, právě vůle politiků dodržovat pravidla hry – tedy patřičné zákony, jako je ten o pravidlech rozpočtové odpovědnosti – je pro konsolidaci veřejných financí zcela klíčová.

I když NRR hodnotí současné kroky vlády jako „vykročení směrem k udržitelným financím“, stále zůstává řada vykřičníků. Tím největším je příliš vysoký strukturální deficit veřejných rozpočtů, který je těsně pod třemi procenty HDP. 

„My za zdravé považujeme saldo o dva procentní body nižší,“ upozorňuje Hampl. Cesta k jednomu procentu strukturálního dluhu je sice nastavena a tohoto stavu bychom měli dosáhnout po roce 2027, ovšem opět bude záležet především na politicích.

Navíc, i když Fialův kabinet přišel s pozitivními impulzy, jako jsou konsolidační balíček či malá důchodová reforma, k udržitelnosti stále největší měrou – přibližně ze dvou třetin – přispěla revize projekce demografie, kterou nedávno vydal Statistický úřad. 

„I přes konsolidační úsilí lze konstatovat, že oproti úsporám ve veřejných výdajích a nárůstu některých příjmů dochází průběžně ze strany vlády ke zvyšování výdajů jiných a v řadě případů také k jejich indexaci, stejně jako tomu bylo v minulých letech,“ hodnotí vládu NRR.

Pro zachování udržitelnosti veřejných financí bude muset v konsolidaci aktivně pokračovat i vláda vzešlá z příštích voleb.

Právě indexace rozpočtů je jedním z nekonečných nešvarů tuzemského rozpočtování. Problém je to proto, že jednotlivé kapitoly jakéhokoliv rozpočtu se automaticky přesouvají do dalšího roku, navýšené (či ponížené, to v podstatně méně případech) o nějaké to procento. 

Děje se tak většinou bez jakéhokoliv vyhodnocování, zpětné vazby, bez obhajování účelnosti vynaložených peněz. Paradoxně, ke kritice indexování se nedávno v Poslanecké sněmovně přidal i ministr financí Zbyněk Stanjura.

Druhý nešvar, na který NRR upozorňuje, je stále aktivnější snaha politiků vyvádět státní výdaje mimo rozpočet. Nejviditelnější je to u mimorozpočtových fondů, například u Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vláda zoufale hledá peníze na dotaci obnovitelných zdrojů. „Zelená korupce“ nás vychází strašně draho

Co se týče výhledu, Národní rozpočtová rada upozorňuje, že pro zachování udržitelnosti veřejných financí bude muset příští vláda v konsolidaci pokračovat. A to aktivně. 

„Konsolidační balíček dostal strukturální saldo na hodnoty přes dvě procenta, ale to už v roce 2027 nebude stačit,“ vysvětluje pro INFO.CZ člen NRR Jan Pavel. „To znamená, že nejpozději v roce 2026 bude muset být ‚něco‘ předloženo – zvýšení daní či jiných příjmů i redukce výdajů. Bez toho se politici dostanou do kolize s plněním fiskálních pravidel.“

Mojmír Hampl to opisuje slovy, že sestavování státního rozpočtu v roce 2026 bude výrazně obtížnější, než tomu bylo v tomto nebo bude v příštím roce. Navíc se do výhledu přidává i politická otázka – rozpočet v roce 2026 už bude schvalovat vláda vzešlá z nových voleb a je jen s otázkou, zda bude deklarovat podobnou snahu ke konsolidaci jako Fialův kabinet.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Proč vláda raději zvedá daně, než aby snižovala výdaje?

Spor o sedm miliard na výstavbu bydlení: Vracíme se do dob komunismu?

Evropské automobilky v defenzívě: Dusí je silné odbory, nevyužité kapacity i čínská konkurence

sinfin.digital