První jaderná elektrárna v Polsku nabírá zpoždění. Česko by mohlo ukázat cestu přes nejtěžší překážku

První z nich měl být uveden do provozu na konci roku 1991 a poslední o čtyři roky později. Stavba prvních dvou reaktorů začala v roce 1985, ale havárie v Černobylu a s ní související vlna protestů ji zpomalila natolik, že spolu s finančními problémy a také v důsledku politické změny v Polsku bylo rozhodnuto stavbu ukončit. 

Vynaložené náklady byly vyčísleny zhruba na 500 milionů dolarů. Téma jaderné energetiky v Polsku po tomto fiasku spalo více než 25 let. Teprve v roce 2005 se v polském strategickém materiálu „O energetické politice do roku 2025“ objevil termín polská jaderná elektrárna.

22. září 2023 vydalo polské Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí (GDOŚ) environmentální rozhodnutí pro první jadernou elektrárnu v Polsku plánovanou v lokalitě Lubiatowo-Kopalino. 

Podle něj provoz elektrárny nezpůsobí nadměrné emise plynů a prachu do životního prostředí ani nedojde k vnášení nadměrných dávek radioaktivních látek do půdy, vody či ovzduší. Rozhodnutí je zatím platné a účinné.

Na základě tohoto rozhodnutí podepsali 27. září 2023 představitelé konsorcia Westinghouse-Bechtel smlouvu s Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) o inženýrských službách souvisejících s projektem (Engineering Service Contract) první jaderné elektrárny v Polsku v uvedené lokalitě v Pomořansku. Podle smlouvy mají práce trvat 18 měsíců.

Přítomný náměstek amerického ministra pro energetiku Andrew Light před tehdejším premiérem Morawieckim prohlásil: „Ministerstvo energetiky Spojených států se dlouho těšilo na den, kdy dosáhneme v oblasti civilní jaderné energetiky největšího milníku v historii americko-polské spolupráce. Po dnešku bude naše spolupráce trvat mnoho desetiletí a stala se základním kamenem našeho trvalého strategického a obchodního partnerství. Polsko zavede nejpokročilejší a osvědčenou jadernou technologii, která je v současnosti k dispozici. Po několik generací poskytne čistou, bezpečnou a spolehlivou energii a vytvoří desítky tisíc stabilních a udržitelných pracovních míst v energetickém průmyslu.“

Na vysoké úrovni zůstává míra podpory investice v bezprostředním okolí mezi obyvateli obce Choczewo, kde se její výstavba plánuje – 67 %. Obdobná míra podpory investice (66 %) byla zaznamenána v regionu plánované investice, tedy v okresech Wejherowo, Puck a Lębork, tvrdí PEJ. 

Bývalý starosta obce Chorzewo Wiesław Gębka k tomu loni na jedné celopolské konferenci dodal: „V roce 2010 jsme byli poprvé pozváni do Varšavy a už za několik dní s našimi občany chtěli tehdejší úředníci hovořit o stavbě jaderné elektrárny. Prý přijedou 25., ale nebylo známo, kterého měsíce a pak už kterého roku. Nevěděli jsme, co bude, protože u nás byla vyhlášena zóna ochrany životního prostředí. První varianta umístění proto nevyhovovala.“

Vše se podle něj změnilo v roce 2021. „Vláda převzala společnost PEJ a začala komunikovat. Jsme malá obec, jen 1 300 obyvatel a nikdo nás nechtěl brát vážně. Museli jsme proto vytvořit společenství deseti ‚postižených‘ obcí a měst a početné a reprezentativní shromáždění obecních zastupitelů,“ vysvětloval.

„Řešíme spoustu problémů. Jen to, že se při stavbě zvýší počet obyvatel o cca 12 tisíc pracovníků, je výzvou. Nemáme kapacitu čističek, naše cesty jsou úzké a naši občané se bojí, že jejich majetky orientované na turistický ruch budou znehodnoceny. Nebylo to jednoduché, ale postavili jsme všechny do latě,“ uvedl.

Gębka dál podotkl, že chápou potřeby země, ale „chceme kompenzace a chceme vydělat“. „Najednou k nám přijíždí developeři a každý si chce z toho pozemkového dortu ukousnout. Nemůžeme ale na jednom místě postavit 4 tisíce bytů. Musíme je rozprostřít. Naše obec už nebude krásné přímořské letovisko, ale stane se průmyslovou aglomerací. Pracovníci musí bydlet, musí jíst, musí nějak odpočívat a my na tom chceme vydělat. Máme podporu občanů pro stavbu v jednotlivých obcích od 54 do 96 %. Máme také odpůrce – SPOLEK SOS. Já si je trochu pěstuji. Pokaždé, když jsme jednali s vládní komisí, museli být hlasití, a my jsme pak z vládních úředníků vytáhli více peněz,“ uzavřel.

Bechtel – člen amerického konsorcia odpovědného za realizaci projektu – je zodpovědný také za geologický průzkum. Geologické práce začnou už tento měsíc a budou probíhat v investiční lokalitě v obci Choczewo na ploše cca 30 hektarů. 

V rámci realizovaných aktivit bude provedeno cca 220 výzkumných vrtů s hloubkou 20 až 210 metrů. Takto získaná data zpřesní dosud provedené výzkumy o geologických, inženýrských a hydrogeologických poměrech území. Výsledky pak budou využity při práci na Lokalizační zprávě nutné pro získání stavebního povolení.

Největší technickou překážkou celého projektu je to, že polská vláda doposud nepřijala žádný model financování. Chce ale už s Evropskou komisí předjednat takové podmínky, které by zabránily následné intervenci EK do procesu financování elektrárny. Komisí schválený model jaderného financování v České republice ohledně Dukovany 2 by mohl Polákům ukázat cestu. 

Jan Chadam z PEJ uvedl na kongresu Europower-OZE, že projekt se určitě zdrží (elektrárna měla být spuštěna v roce 2033) a bude stát přibližně 150 miliard PLN. Zdůraznil, že společnost je ve fázi přípravy financování. 

Ohledně dluhové části proběhly rozhovory s konsorcii finančních poradců, kteří pomohou se získáním financování na globálních trzích, s tím, že projekt takového rozsahu by nebyla schopna financovat žádná polská banka. Dodal, že firma počítá s účastí americké EXIM Bank a má s ní předběžnou dohodu, která ještě ale vyžaduje další upřesnění.

Z politického hlediska nemá po loňských říjnových volbách nová vládní koalice o stavbě jaderné elektrárny jasno. Otevřeně ji podporuje pouze její třetina – Třetí cesta (Polská lidová strana + POLSKA 2050). 

Projekt polské jaderné elektrárny zpochybnila nová krajská (vojvodská) státní správa. „Dokument ‚Memorandum o jaderné elektrárně‘ byl předložen předsedovi vlády a žádáme vládu, aby se na tento dokument a jeho závěry podívala,“ řekl Leszek Bonna, vicemaršálek vojvodství. „Měli bychom pečlivě zvážit jiné místo s ohledem na ochranu životního prostředí,“ dodal krajský politik Tuskovy Občanské platformy. 

Platné environmentální rozhodnutí GDOŚ bylo napadeno několika právně platnými stížnostmi, a proto probíhá odvolací řízení. Před několika dny vydalo GDOŚ zprávu, že přehodnocení již vydaného ekologického rozhodnutí se posouvá na konec června. Důvodem prodlení je nutnost provedení dodatečného vysvětlujícího řízení.

Polský premiér Donald Tusk kromě opatrného komentování lokalizace k tématu řekl: „Uděláme vše pro to, abychom minimalizovali ztráty ohledně umístění jaderných elektráren. Uděláme to bez plýtvání peněz a času a bez ohrožení vztahů s Amerikou. Jaderné elektrárny jsou nezbytné. (...) Máme-li se skutečně podílet na bezpečné a spravedlivé transformaci, máme-li utratit desítky, ba stovky miliard evropských eur na modernizaci naší ekonomiky, našeho průmyslu, našeho energetického sektoru a změnu celého energetického modelu, pak samozřejmě musíme co nejdříve začít stavět jadernou elektrárnu.“ 

Tusk také ale už ukázal, jak je v Polsku daleko od předvolební rétoriky k usnesení vlády.

ČEZ se tedy polské konkurence může obávat nejdříve za 10 let. Možná ještě později, neboť polský premiér více naslouchá radám od německých politiků než od těch amerických. Po říjnových volbách došlo k razantní obměně kádrů a ve všech úřadech a polských státních firmách jsou noví lidé jmenovaní koaliční vládou. 

Noví inspektoři životního prostředí v GDOŚ mohou mít jiné vidění problematiky než staří inspektoři, kteří navíc byli nuceni úředníky předchozí vlády PiS spěchat s environmentálním rozhodnutím, aby bylo možné podepsat smlouvy s Američany ještě před říjnovými volbami. Nové poznatky z „dodatečného vysvětlujícího řízení“ mohou být proto pro celý projekt zlomové. Nová lokalizace by projet zdržela nejméně o tři roky.

Autor je polonista.