KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO | Reklamní společnosti JCDecaux před třemi lety vypršela platnost „devadesátkové“ smlouvy o provozování různých reklamních ploch nebo přístřešků na zastávkách MHD. Místo toho, aby staré reklamy v čele s tzv. citylighty definitivně zmizely z ulic, kterým na vzhledu nepřidávají, rozhodlo se vedení města do soukromé firmy majetkově vstoupit a reklamní byznys de facto provozovat na vlastní triko.
Mocný zdroj příjmů, jakým je venkovní reklama, byl od 90. let silně navázán na městská zastupitelstva a další správní orgány rozhodující o umístění poutačů.
Právě volené orgány veřejné služby si od podnikatelsky a korupčně bezstarostných 90. let nesou zátěž v podobě nevýhodných dlouhodobých smluv na užívání městského majetku a pronájmy veřejných ploch.
V hlavním městě byla typickým příkladem takového obchodního vztahu smlouva mezi městem a původně francouzskou společností JCDecaux (JCD) specializující se na městský mobiliář a jeho využití pro reklamu.
Vztah těchto dvou subjektů dnes ale metastázuje do zcela nového smluvního mechanismu, jehož smyslem je totéž – vydělat peníze.
Dlouholeté manželství
První smlouva mezi městem a JCDecaux byla uzavřena už v roce 1994 a jejím předmětem bylo provozovat a uklízet přístřešky na zastávkách, ale také provoz stovek tzv. citylightů, tj. prosvětlených oboustranných reklamních ploch na zastávkách nebo i stojících samostatně. Vedle toho měla firma Praze pokryté inzercí platit 12 milionů Kč ročně jako podíl na zisku z reklamy – směšná částka i na 90. léta.
Pod záminkou získání lepších podmínek pro město byla smlouva v roce 2008 doplněna o dodatek. Tehdejší náměstek primátora Pavel Klega, který smlouvu za město podepisoval, podle serveru Kverulant tvrdil, že město si podle nových podmínek od JCDecaux přijde průměrně asi na 28,6 milionů korun ročně.
Výměnou za to umožnil magistrát firmě instalovat dalších několik stovek reklamních prvků, včetně 350 billboardů. Tak se také stalo a čas plynul dál.
Na konci roku 2022 Kverulant zjistil, že místo Klegou tvrzených 358 milionů korun za celé období platnosti smlouvy dostala Praha od roku 2009 celkem méně než polovinu této částky, a to 178 milionů korun. Praha tak přišla nejméně o 180 milionů korun.
Na hraně, nebo za hranou?
Světelné reklamní plochy JCDecaux se v průběhu času objevily na mnoha místech v městské památkové zóně, což je v rozporu s ustanoveními Vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze.
Citylighty byly zaznamenány také na dopravně exponovaných místech, jako jsou velké křižovatky a další dopravní stavby. Zákon o silničním provozu však zakazuje v bezprostřední blízkosti pozemní komunikace v obci umísťovat objekty, které by mohly snižovat viditelnost, rozpoznatelnost či účinnost dopravních značek a zařízení nebo rozptylovat pozornost účastníků provozu.
Některé ze citylightů byly postaveny úplně na černo, tedy bez stavebního povolení. „Podle našich odhadů jsou v Praze stovky nelegálních billboardů,“ řekl loni v září Seznam Zprávám pražský radní Adam Zábranský.
Vztah Prahy a JCD se za dobu symbiózy s městem nevyvaroval i některých dalších kontroverzí. V době panování ODS na pražské radnici byly reklamní plochy, které byly ze strany reklamní firmy podle smlouvy dány zdarma k dispozici městu, opakovaně využity pro předvolební kampaň této strany.
Někdejší zástupce starosty Prahy 1 z ODS Michal Valenta měl zase JCD zvýhodnit při soutěži na pronájem reklamních ploch v metru. Soud ale Valentu i firmu obvinění zprostil.
Konec dobrý, všechno dobré? Kdepak
Téma citylightů JCDecaux by v zásadě bylo možné smést ze stolu, kdyby se vše událo tak, jak je to běžné ve smluvních vztazích mezi rovnoprávnými subjekty práva. To jest tak, že jakmile určitý smluvní vztah skončí, mají se věci navrátit do stavu před jeho začátkem.
V případě smlouvy mezi městem a JCDecaux, jejíž platnost vypršela v polovině roku 2021, tedy měly zmizet stovky reklamních ploch a staré přístřešky u zastávek MHD.
Za tímto účelem město s JCD uzavřelo tzv. „exitovou dohodu“, podle níž měla firma v několika fázích provést demontáž zmíněného mobiliáře. Jinými slovy, žádná samostatně stojící reklama typu citylight v Praze nejpozději na konci června 2023 být neměla.
Ve skutečnosti v té době ve městě stále zářilo 477 reklamních prvků JCD. Praha přitom už dříve vysoutěžila nový design přístřešků pro MHD včetně jejich dodavatele. Dosud existující samostatné citylighty hyzdící chodníky a další prostranství měly zmizet zcela. Zpočátku to šlo, později se ale proces demontáže úplně zastavil.
Podle zmíněné exitové dohody mělo mít město od prvního července 2023 právo reklamní plochy odinstalovat na náklady původního majitele. Nestalo se ale vůbec nic, a radní naopak před prázdninami schválili, že termín o půl roku prodlouží.
Brzy se začalo živě spekulovat o tom, že město reklamní plochy od JCD koupí a nechá si na ně od staré známé firmy prodávat reklamu.
Výroba nových zastávek MHD je ve skluzu a městská servisní organizace Technologie hlavního města Prahy tak opravdu začala jednat s JCD o odkoupení některých stávajících zastávek do svého vlastnictví. Reklamní společnost ovšem takový obchod podmínila zachováním stávajících reklamních ploch.
A hle, Rada města nedávno schválila, že koupí část společnosti JCD a ve městě zůstane cca 160 citylightů.
„Je to koncipováno jako koupě firmy, ne nákup přístřešků, protože to by se to muselo soutěžit, zatímco koupě firmy se principiálně soutěžit nedá, a tedy nemusí. A prostřednictvím koupě ‚části závodu JCD‘ Praha kupuje jak některé ty přístřešky, tak i ty reklamy, které původně měly zmizet včetně těch postavených na černo,“ popisuje opoziční zastupitelka za Praha sobě Kristýna Drápalová mechanismus nového pozoruhodného obchodu.
Zatímco původně bylo tedy JCD přitlačeno ke zdi a smluvní vztah mezi Prahou a JCD měl nadobro skončit (JCD navíc vede s Prahou arbitrážní spor ohledně ukončení pronájmu reklamních ploch ze strany pražského dopravního podniku), teď město začalo z veřejného pohledu nesmyslně ustupovat podmínkám JCD ohledně zachování jeho reklam.
Proč Praha najednou citylighty chce? A proč pro to hlasovali i Piráti, kteří přitom boj proti vizuálnímu smogu rétoricky podporovali?
Podle Adama Zábranského chce město koupenými přístřešky nahradit ty staré, hlavně na okraji Prahy. „Aby Technologie hlavního města Prahy mohly koupit přístřešky, bylo z právních důvodů nutné s nimi koupit i některá samostatně stojící reklamní zařízení, která po určitou dobu musejí zůstat v provozu. Jsem rád, že se jich však téměř 500 z původního počtu podařilo odstranit, a to bez náhrady,“ citoval pirátského radního deník Blesk.
Opozice rozhodnutí zkritizovala. „Smlouva byla podepsaná, stačilo neudělat nic a vitríny mohly být zdarma pryč. Bohužel ale opět evidentně zvítězily byznysové zájmy,“ zveřejnila Praha sobě v prohlášení na svých stránkách.
