KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Prakticky jistý odchod Pirátů z vlády vyloženě vybízí k úvahám, kdo na tomto manévru a následné rekonstrukci vlády vydělá. Kdo bude nakonec vítězem a kdo poraženým? Pokusme se tedy politický terén nasvítit z této perspektivy.
Předně je třeba říct toto: v danou chvíli nevíme skoro nic. Můžeme se jen domnívat, hádat a spekulovat. A byť lze některé dlouhodobé politické trendy vcelku přesně identifikovat, nikdo neví, jaké vnější či vnitřní impulsy je ovlivní v následujících týdnech a měsících. Přesto má smysl se o něco podobného pokusit.
Už kdysi jsem v jiné souvislosti napsal, že ať udělá jeho politická konkurence cokoli, vždycky na tom vydělá Andrej Babiš. Aktuální vládní krize, během které nebyl premiér schopen říct Ivanu Bartošovi do očí, že ho chce odvolat, tuto tezi minimálně v očích opozice a mnoha jejích voličů potvrdí. Budou tvrdit, že je Fiala slabý premiér, protože měl Bartoše odvolat už dávno.
Jiný segment voličů to bude ale vnímat obráceně: lepší někdy než nikdy. Premiéra ocení, že se konečně odvážil, práskl do stolu a odvolal neschopného ministra, který se nebyl schopen zaručit, že zvládne dotáhnout digitalizaci stavebního řízení. Fiala se bude v jejich očích konečně jevit jako silný a rozhodný lídr. Premiér tím také může umlčet hlasy vnitrostranické opozice.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 24, 2024
Navíc platí, že rekonstrukce vlády může vnést novou dynamiku do celkové práce vlády. Je to osvědčený trik, jak před volbami zapůsobit na voliče, převzít iniciativu a nastolovat agendu a tím i témata, jež se řeší ve veřejném prostoru. Teď by to ještě chtělo, aby si Fiala zvolil dvě nebo tři jasné priority, zavázal se, že je prosadí do voleb a těsně před nimi vystoupil s tím, že je akceschopný premiér.
Sice se mi to nejeví příliš pravděpodobně, obzvlášť poté, co včera předváděli Jakub Michálek nebo Olga Richterová v médiích. Oba se oháněli skoro jistě vybájenou schůzkou premiéra s dalšími politiky ODS, která měla předcházet odvolání Bartoše. Fiala k němu prý byl dotlačen. Jenomže třeba Richterovou si večer v Událostech komentářích ČT24 Martin Kuba z ODS vyloženě „namazal na chleba“.
Přesto nelze vyloučit, že bude přesun do opozice pro Piráty jistou vzpruhou. Bylo by to ale spíše překvapení – stále mám tendenci si myslet, že ve svých řadách nemají za Bartoše, který v úterý potvrdil svou rezignaci na předsedu strany, adekvátní náhradu. Piráti se navíc za poslední tři roky stali součástí establishmentu, jejich návrat k protestnímu tónu nebude působit na část lidí věrohodně.
Nelze tedy vyloučit, že na jejich případném pokračujícím úpadku vydělají Starostové a nezávislí. Tón řeči jejich zástupců po celé úterý dával sebevědomě najevo, že jim je na jednu stranu konce Pirátů ve vládě líto, současně že ale chtějí dotáhnout, co tato země potřebuje. STAN může oslovit zklamané středové a liberální voliče, kteří už nebudou chtít volit „uražené a ukřivděné“ Piráty.
A pak je tu samotná rekonstrukce vlády a způsob, jakým ji Fiala se svými kolegy z budoucí čtyřkoalice vyřeší. Výchozí situace vypadá takto: uvolní se post na ministerstvu průmyslu a obchodu – Jozef Síkela (STAN) se přesouvá na post eurokomisaře, uvolní se post ministra pro místní rozvoj, ministra zahraničí a ministra pro legislativu – všechny tyto tři doposud zastávali zástupci Pirátů.
V zákulisí se zároveň řeší vznik koalice ve Středočeském kraji, kde byl lídrem SPOLU Jan Skopeček. Volby prohrál, přesto je ve hře, že by se mohl stát hejtmanem. A to v případě, že by ve středních Čechách vznikla koalice, jejíž osu by tvořily ODS a hnutí ANO. Což nechce premiér, který Babiše vykresluje jako úhlavní zlo české politiky. Proto se může pokusit Skopečka přetáhnout do vlády.
A tady zní spekulace takto: STAN by ministerstvo průmyslu přenechal občanským demokratům a post po Síkelovi by vzal právě Skopeček. První místopředseda Starostů Lukáš Vlček, o kterém se doposud hovořilo jako o nejpravděpodobnějším nástupci Síkely, by se přesunul na post ministra pro místní rozvoj. Ve hře je také za STAN Radim Sršeň. Otázka je, kdo z nich najde kuráž pálit si prsty se zpackanou digitalizací.
Pak je tu ministerstvo zahraničí: Jan Lipavský už sice potvrdil, že podá rezignaci, současně ale řekl, že vystoupí z Pirátské strany. Ve hře je totiž scénář, že by jeho rezignaci nepřijal premiér Petr Fiala, anebo by ho na jím uvolněný post nominovala některá z vládních stran. Zůstal by tak ministrem jako nestraník třeba za TOP 09. Tématem na jinou úvahu je charakter Lipavského, který neváhá zbaběle opustit potápějící se loď Pirátů.
Faktem ale je, že TOP 09 měla ve svém Karlu Schwarzenbergovi ministra zahraničí v předešlých dvou pravicových vládách a je tedy logické, že bude chtít na tuto tradici navázat. A pokud by to neměl být Lipavský, hovoří se také o tom, že by ho na jeho postu mohl nahradit Marek Ženíšek, který nyní ve vládě hájí za TOP 09 post ministra pro vědu, výzkum a inovace.
A pak je tu ještě obecnější, avšak o řád důležitější věc: budoucnost koalice SPOLU, rozložení sil mezi jednotlivými stranami, jejich vyhlídky směrem k volbám a především realistické scénáře, pokud jde o vznik budoucí koalice. Že by se totiž reprodukovala ve formátu, který existoval poslední tři roky, je v danou chvíli těžko představitelné. Jednoduše řečeno: po příštích volbách nejspíš nevznikne vláda bez hnutí ANO.
Jeden dobrý přítel mi ve středu ráno položil tuto otázku: Půjde do sněmovních voleb SPOLU v koalici? A hned si odpověděl v tom smyslu, zda v ODS nemůže postupem času převážit názor, že už lidovce a TOP 09, tedy strany, jejichž podpora je okolo nebo výrazně pod pěti procenty, nepotřebují. Navíc je zhola vyloučené, že by třeba TOP 09 kývla po příštích volbách na koalici s Babišem.
To samé si jistě neumí představit ani Fiala, koalice SPOLU vznikla před posledními volbami jako jeho nástroj, jak Babiše porazit. Právě proto platí ale také toto: pokud má být po příštích volbách jednou z realistických variant vznik vlády hnutí ANO s ODS, Fiala u toho nemůže být. Jinak řečeno: nikdy nelze vyloučit nic, tedy ani to, že se rozehrála velká hra, na jejímž konci bude Fialův exit například do struktur EU.
Je to v danou chvíli příliš divoká spekulace. Přesto nepochybuju o tom, že se v Praze na mnoha místech už teď vcelku intenzivně přemýšlí, jak dopadnou příští volby a co to může znamenat pro budoucnost České republiky a byznysové zájmy lidí v pozadí. Mnozí z nich musí vědět, že jim kvůli mizernému výkonu vlády v posledních třech letech nezbude nic jiného než uzavřít s Babišem po volbách nějaký typ dohody.
