Hazard pod dohledem: Roste počet Čechů se stopkou

„Výherní“ automaty, ruleta, ale i on-line hazard, včetně kurzových sázek, jsou v Česku zapovězeny pobíračům dávek i neplatičům alimentů zapsaným v Rejstříku vyloučených osob.

Do neveřejného registru Čechů, kteří nesmí hrát hazardní hry a sázet (ať už v kamenných hernách a kasinech nebo v on-line prostředí) se ale můžete nechat zapsat i dobrovolně. A počet takto zapsaných stále stoupá. 

Počátkem letošního podzimu jich bylo už 18 775. Celkem pak nesmělo k hazardu ani „přičichnout“ 204 775 lidí. Zákaz se ale nevztahuje na stírací losy nebo třeba na tombolu na plese.

Rejstřík funguje od roku 2020 a většinu v něm jsou osoby „nuceně zapsané“ – k letošnímu v září to bylo 95 104 osob zapsaných z důvodu úpadku, 62 452 kvůli pobírání dávek pomoci v hmotné nouzi (s výjimkou mimořádné okamžité pomoci), 23 419 bylo osob společně posuzovaných v rámci dávek pomoci v hmotné nouzi a 9220 lidí nesmělo hrát a sázet kvůli neplacení alimentů. Přičemž jedna osoba může být zapsána do rejstříku hned z několika důvodů současně.

O zápisu do rejstříku jsou informováni provozovatelé heren a kasin i online sázkových kanceláří. Pokud nechají člověka zapsaného v rejstříku přesto hrát, vystavují se riziku drakonické sankce ve výši až 50 milionů korun, v krajním případě i zrušení povolení.

Patologickému sázení se snaží zamezit i sázkové kanceláře. Může to znít kontraproduktivně, protože se tím připravují o zisk, ale například Tipsport řeší závislostní chování svých zákazníků proaktivně. 

Není ovšem poněkud pokrytecké, když sázková kancelář chce potlačovat problémy, které svým způsobem sama vytváří?

„My v prvé řadě nechceme žádné problémy vytvářet. Investovali jsme velké prostředky do vývoje komplexního systému včasné detekce rizikového hraní – IRIS. Systém už máme interně nasazen, čekáme na jeho zavedení napříč trhem. Na tom intenzivně pracuje Institut pro regulaci hazardních her (IPRH),“ říká Václav Sochor, tiskový mluvčí největší sázkové kanceláře v Česku.

„Jeho smyslem je včas podchycovat ‚hráče v riziku“ – těch mohou být v kurzovém sázení zhruba tři procenta – a s nimi pak dál pracovat tak, abychom toho riziko minimalizovali. Naším dlouhodobým cílem je pokud možno zcela eliminovat hazardní prvek z našeho podnikání,“ vysvětluje Sochor.

Investice do rozvoje programů a aktivit tzv. Zodpovědného hraní chápe Tipsport také jako investici do dlouhodobě udržitelného podnikání. 

„I v případě, že bychom se na to dívali čistě optikou zisku, jde o velmi efektivně vynaložené peníze: nemáme nejmenší zájem na tom, aby měly naše produkty negativní sociální dopady, působily nám reputační problémy a byly důvodem k dalším přísným legislativním a daňovým regulacím,“ dodává Sochor.

Tipsport navíc hráčům, u nichž je z komunikace patrné, že nad hrou ztratili kontrolu, doporučuje nechat se zapsat právě do Rejstříku vyloučených osob. „Důležité je ale zmínit, že samotné zapsání bez dalších kroků nepomůže. Tím prvním by rozhodně mělo být zkontaktovat se s odborníky z adiktologie nebo zavolat na linku pomoci a životní situaci aktivně řešit.

To samé, pokud se na nás obrátí osoby blízké. Ti sice zápis provést nemohou, ale minimálně jim předáme kontakty na linku pomoci a o možnosti zápisu je informujeme,“ podotýká mluvčí Tipsportu. Nabídka pomoci by ale podle soukromých sázkových firem měla přijít i od státu.

Může ale jeden rok v životě hazardního hráče něco změnit? Dá se během roku závislost porazit?

„Určitě to usnadní abstinenci od hazardní hry, uklidní to nejbližší okolí hráče, i když to samozřejmě nevyřeší problém se závislostí. Pacienti na tom ‚usilovně pracovali‘ několik let, je nezbytné vyhledat odbornou pomoc adiktologa nebo psychiatra či psychologa a změnit život a znovu se naučit nalézat uspokojení jinak než závislostním chováním nebo užíváním návykových látek,“ vysvětluje adiktolog a psychoterapeut František Trantina.

Nehrozí ale, že budou hráči roční „půst“ – ať už dobrovolný, či nedobrovolný – obcházet jinými způsoby? 

„Například za covidu docházelo k zajímavým situacím. V místech, kde byly zavřené herny, začali někteří hráči masivně nakupovat stírací losy. Našli si jiný druh hazardní hry. Setkávám se s případy, že se pacienti vrací do léčebny, když se například nejprve léčili z alkoholismu, později se závislosti na hazardní hře nebo nelegálních návykových látkách, a to v různém pořadí. Někdy, ne moc často, se to stává,“ vzpomíná na případy z praxe adiktolog.

Jak se pozná, že se hraní vymklo kontrole? Patologičtí hráči se umějí velmi dobře maskovat. Přesto existují náznaky, při kterých by oni sami i jejich blízcí měli zpozornět. „Lže svému okolí o rozsahu svého hazardního hraní, potřebuje stále více riskovat, aby dosáhl vzrušení, při kterém se mu mění vědomí a „je mu dobře“ – tento stav ale trvá jen při hraní, později nastupují deprese. Straní se okolí, přestává se věnovat svým koníčkům, má velké výkyvy nálad. Patologické hráčství je skrytá závislost, patologičtí hráči jsou mistrní lháři a manipulátoři,“ upozorňuje Trantina.

Závislost je podle něj v podstatě onemocněním centra odměny v mozku. Pokud náš mozek nachází opakovaně cestu, jak uspokojit toto centrum návykovou látkou nebo chováním, které zvyšují produkci dopaminu, dochází ke změně synaptických spojení mezi neurony. Mozek nechce plýtvat složitějšími cestami k uspokojení a vyžaduje instantní a rychlou satisfakci, která mu na chvilku zvýší produkci dopaminu.

Léčba spočívá v přeučení mozku na uspokojení nerizikovým chováním. Jedná se o dlouhodobý proces, jehož základem je psychoterapie. Podle názoru adiktologa se závislosti nedá nadobro zbavit, ale dá se s ní dobře žít, naprosto ji utlumit a důsledně abstinovat od návykového chování a návykových látek.

Závislostem v Česku nepřekvapivě dominují nikotin a alkohol. Problémové hraní se ale týká až 330 000 osob. Adiktologické služby jsou v kontaktu s více než 3 000 hráči ročně. V ambulantní a lůžkové psychiatrické péči končí ročně přibližně 1 200 pacientů s diagnózou patologické hráčství (F63.0).

V současné době do diagnózy spadá pouze nezvládnuté hazardní hraní. Nově, v rámci tzv. Poruchy v souvislosti se závislostním chováním, se počítá i s nutkavým hráčstvím a Gaming disorder – Herní poruchou, tedy závislostí na hraní her.

Jak se z „nevinného“ sázení na sportovní výsledky stane závislost na hazardu? Dá se jí nějak vědomě předejít? „Nejlepší prevence je spokojený pestrý život. Dále pochopení zákonitosti hazardních her a fungování poskytovatelů hazardu, kteří určují pravidla hry a dosahují slušných zisků. 

Pokud se hráči začátečníkovi podaří vyhrát velkou částku, může si myslet, že je mu štěstí nakloněno, nebo že tomu rozumí a má nějaké schopnosti pro úspěšné hraní hazardních her. To většinou špatně končí, dostane se nakonec do fáze proher, dohánění ztrát a nesmyslně se zadluží,“ naznačuje klasickou trajektorii František Trantina.

V Česku aktuálně probíhá již čtvrtý ročník projektu Týden zodpovědného hraní v režii Institutu pro regulaci hazardních her, který přináší spoustu akcí na podporu prevence a léčby závislostí na hazardních hrách. Časově nelimitovanou pomoc hráčům v nouzi a jejich blízkým poskytuje i NONSTOP krizová telefonická linka +420 777 477 877.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.