Už téměř před měsícem, konkrétně 9. března, spořádali obyvatelé České republiky tolik masa, kolik je ho na základě dietetických i ekologických kritérií doporučováno na celý rok. Vyplývá to z nejnovějšího žebříčku „Planetary Health Diet“ zveřejněného odbornou komisí EAT-Lancet. V něm vědci a odborníci z různých oblastí každoročně spočítají data o maximálním množství masa, které mohou obyvatelé planety ročně sníst v rámci takzvané udržitelné spotřeby. Češi svou „dávku“ na rok 2024 vyčerpali už za 69 dní od prvního ledna.
Organizace EAT Lancet Commission se dlouhodobě zabývá tím, jak rostoucí spotřeba konkrétních potravin na zeměkouli ovlivňuje klima, lidské zdraví i dostupnost pitné vody a vyčerpávání jejích zdrojů. Podle různých studií je totiž zejména rostoucí spotřeba masa stále významnějším zdrojem emisí skleníkových plynů, srovnatelným s energetikou a dopravou, a zároveň velmi negativně ovlivňuje ekosystémy napříč celou planetou.
„Každý rok je na celém světě poraženo neuvěřitelných 83,3 miliardy hospodářských zvířat. Jejich průmyslový chov je druhým největším zdrojem emisí CO2,“ prohlásila rakouská aktivistka Veronika Weissenböcková z organizace Vier Pfoten (Čtyři tlapky) při představení rakouské „masové stopy“.
Takzvaná masová stopa, zveřejňovaná již zmíněnou komisí EAT Lancet, určuje den, kdy obyvatelé konkrétní země vyčerpali svůj díl spotřeby masa, kterou lze ještě považovat pro život na Zemi za udržitelnou. Nejde jen o vliv na klima, ale také například o odlesňování kvůli potřebě nové pastvy pro dobytek či vyčerpávání zdrojů pitné vody pro zavlažování ploch, na nichž se pěstuje krmivo pro hospodářská zvířata.
Rakousko se spotřebou masa ve výši 58,6 kilogramů na osobu a rok (v roce 2022) vyčerpá svou udržitelnou spotřebu už 7. dubna, zatímco v Německu tento den nastane „až“ 21. dubna a ve Švýcarsku 7. května.
Průměrný občan zeměkoule sní ročně 33 kilo masa.
Pozici České republiky bohužel autoři studie nezveřejnili, jde ji ale při použití zveřejněných dat a využití stejné metodiky jednoduše spočítat: Jestliže v roce 2022 podle Českého statistického úřadu Češi spořádali 82,9 kilogramů masa na obyvatele (a předpokládejme, že loni ani letos nejsou čísla nikterak odlišná), znamená to, že letos jsme vyčerpali svůj „férový a udržitelný díl“ už 9. března. Pro srovnání: průměrný obyvatel zeměkoule sní ročně 33 kilogramů masa.
Na druhou stranu se v poslední době vyrojilo několik studií, které zpochybňují tak fatálně devastující vliv rostoucího chovu hospodářských zvířat na život na planetě. I když je zemědělství (a zejména chov dobytka) v EU údajně zodpovědné až za 15 % emisí skleníkových plynů, jde také o to, jakým způsobem hospodářská zvířata žijí a jak se pasou.
Pokud by se například více vyžívala takzvaná „toulavá pastva“, v Česku běžně používaná ještě před sto lety, ekologická stopa chovu by se výrazně snížila a dobytek by naopak mohl přispívat i k ukládání uhlíku do země.
