PRÁVNÍ SERVIS | Robert Tempel byl v roce 2009 po nestandardních justičních peripetiích odsouzený za dvojnásobnou vraždu k trestu doživotního vězení. V roce 2021 ale vyšel ven jako svobodný člověk, a to po rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Jde o ukázkový příklad zásady „in dubio pro reo“, tedy v případě pochybností rozhodnost ve prospěch obviněného.
Tempelův případ se začal psát již v roce 1996, kdy byl poprvé poslán do vězení. Rozhodně tak o Tempelovi nelze uvažovat jako o svatouškovi, který by po celý svůj život žil spořádaně a nikdy se nedopustil ničeho zlého, což však i on sám v nedávném díle podcastu Slepá spravedlnost přiznává.
V březnu 2002 byl Tempel obviněn z vraždy dvou mladíků na Sokolovsku, vzat do vazby a následně obžalován. Motivem vraždy podle obžaloby měly být peníze, které měl mladíkům dlužit. Oba muže měl vylákat na parkoviště v lese poblíž obce Hrušková na Sokolovsku s příslibem, že jim vyplatí 400 tisíc korun za luxusní vůz. Namísto finančního vyrovnání měl oba muže zastřelit a okrást, těla zakopat na pozemku chaty svého známého.
Tempel se hájil tím, že vraždu nespáchal on, ale Lubomír Václav přezdívaný Biftek, který byl také na místě činu a jenž později v kauze vystupoval jako klíčový svědek. Tempel v podcastu prozrazuje, že v kauze mělo jít především o drogy a splacení dluhu.
Případ projednával Krajský soud v Plzni, který Tempela dohromady čtyřikrát zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů a Vrchní soud v Praze mu případ třikrát vrátil. Napočtvrté už pražský vrchní soud rozsudek o zproštění obvinění zrušil s tím, že celý případ bude od toho okamžiku projednávat místo plzeňského senátu Krajský soud v Praze. Teprve ten uznal Tempela vinným a odsoudil ho na doživotí.
Jakou cenu má lidský život?
Zastání Tempel našel u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP), který předloni v červnu konstatoval, že došlo k porušení práva na zákonného soudce, konkrétně k porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z důvodu neexistence spravedlivého procesu. Soud shledal hned dvojí porušení práva na spravedlivý proces, a to jednak v délce trestního řízení a jednak v tom, jak bylo samotné řízení vedeno.
Krajský soud v Plzni sice Tempela čtyřikrát osvobodil, ale pražský vrchní soud zprošťující verdikt vždy zrušil a Tempel tak byl pravomocně odsouzen na doživotí až po přesunutí případu ke Krajskému soudu v Praze.
Původně konečný závěr celého případu učinil v roce 2012 Ústavní soud, když odmítl Tempelovu ústavní stížnost. Celková doba jeho řízení se tak protáhla na neuvěřitelných deset let a jeden měsíc.
A právě v obou těchto aspektech viděl Evropský soud pro lidská práva pochybení. „Délka řízení byla nepřiměřená a řízení probíhalo tak, že Vrchní soud v Praze opakovaně rušil rozsudky krajských soudů. V podstatě až na popáté byl pan Tempel odsouzen, takže to vypadalo tak, jako by už krajský soud neměl na vybranou, aby jeho rozhodnutí u Vrchního soudu v Praze prošlo a musel dotyčného odsoudit,“ konstatoval štrasburský soud ve svém rozhodnutí.
Vrchnímu soudu v Praze rovněž Evropský soud pro lidská práva vytkl, že hodnotil věrohodnost svědka, i když ho sám nevyslechl.
Podcast Slepá spravedlnost nehodnotí, zda Tempel čin, za který byl odsouzen, skutečně spáchal. Tempelův případ však zřejmě vejde do učebnic trestního práva jako ukázkový příklad zásady „in dubio pro reo“. V případě pochybností rozhodnost ve prospěch obviněného.
Pobyt za mřížemi
Za svůj pobyt ve vězení dnes Tempel žaluje stát o rekordní výši odškodného. Za nezákonné stíhání a věznění mu stát dosud přiznal odškodné ve výši 3,6 milionu korun, o další odškodné ve výši 86 milionů korun se dodnes soudí.
Tempel v podcastu Slepá spravedlnosti vzpomínal na podmínky pobytu ve vězení. Dle svých slov musel být v cele permanentně sám, zažíval ponižující chování při eskortách, kdy se nejednou pomočil i pokálel. Dodnes se prý musí v Bohnicích léčit s psychickými problémy a trpí poruchami spánku, kdy se za noci několikrát probudí strachem, že si pro něj policie znovu přijde.
Dále Tempel objasnil i to, jak funguje mezi vězni hierarchie, jakou roli měl mezi vězni on sám a jak trávil dobu pobytu ve výkonu trestu. Hodně času věnoval cvičení a také četbě. Začal se učit jazyky a intenzivně pracoval na cestách, jak prokázat svoji nevinnu, o níž byl po celou dobu vnitřně přesvědčen. Chování dozorců a vedení věznic charakterizoval tak, že na něj bylo pohlíženo jako na mrtvého muže. Člověka, co už by nikdy neměl „vyjít ven“. Na člověka, který má ve vězení umřít.
Obšírně Tempel popisoval také demonstrující způsoby při provádění hygieny. To, že se musel několikrát svléknout i před osobami ženského pohlaví, což bylo pro ně i pro něj velmi ponižující.
V rozhovoru také ocenil úlohu a pomoc od dalšího veřejně známého bývalého vězně Alberta Žirovnického, kterého dokonce označil za jednoho z největších znalců evropského práva u nás.
Jak přišel Robert Tempel ke své přezdívce Psycho? K čemu jej ve vězení využívali dozorci? Co dnes dělá, jak se dokázal adaptovat na moderní svět, proč mu největší problémy po propuštění z vězení dělalo řízení auta a udělal by vůbec v životě něco jinak?
CHRENEK TOMAN KOTRBA
Podcast Slepá spravedlnost, který vzniká za podpory a partnerství advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba se zaměřuje na osudy a příběhy osob, kterým do života vstoupilo trestní stíhání. Klade si za cíl hovořit o vině a trestu a také o trestu bez viny. Podcastem provází legenda české advokacie JUDr. Petr Toman se svým synem Mgr. Šimonem Tomanem. Po prvním dílu se k moderátorské dvojici přidal i známý publicista Mgr. Marek Wollner, jenž se s posluchači rovněž podělil o svůj případ, kdy mu ze dne na den zcela změnilo život nařčení ze sexuálního obtěžování.
Advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblasti kybernetické bezpečnosti.
