Sardinie: Ideální místo na uklidnění pocuchaných nervů

Nikola Hogh

Sardinie je téměř stejně velká jako Morava, má ale o polovinu méně obyvatel. Právě ti dělají ze Sardinie jedno z nejúžasnějších míst v Evropě.

Obyvatelé Sardinie ale nejsou Italové, nýbrž Sardové! A pokud budete tvrdit opak, elegantně, ale energicky vám to vysvětlí. Sardové jsou totiž potomci původních prehistorických obyvatel ostrova, příliš se jich nedotkly pozdější migrační vlny v době stěhování národů a podle genetických studií vykazují největší odlišnost od zbylých Evropanů. 

Jejich vědomí jinakosti je silné, a k tomu jim pomáhá i jazyk sardština, kterou stále mluví tři čtvrtiny z více než milionu a půl obyvatel ostrova.

Jíst, spát a milovat Sardinii

Sardinii nelze poznat během jedné dovolené, to byste ji museli protáhnout na 5200 týdnů, tedy na sto roků. Mluvila jsem zde s několika stoletými Sardkami a ty mi prozradily, že svůj ostrov znají především ve své hlavě, ne fyzicky, protože se moc nevzdalují ze svých měst a vesnic. 

Nemají k tomu důvod, protože vše potřebné k životu mají kolem sebe. Zdůrazňuji, že k dlouhému životu. Sardinie patří do výlučného klubu tzv. Blue zones – tedy světových oblastí, kde se lidé dožívají běžně přes sto let. Řecký ostrov Ikária, japonská Okinawa, kalifornská Loma Linda, kostarický poloostrov Nicoya a právě Sardinie - tyto enklávy dlouhověkosti se nacházejí ve vyspělých, politicky stabilních zemích s kvalitní zdravotní péčí, ale zároveň patří k odlehlým regionům, kde se zachoval tradiční způsob života. Tyto komunity spojuje strava (především luštěniny a ořechy), pravidelná fyzická aktivita, nekuřáctví, religiozita a především funkční rodinné i společenské vazby.

Kde se žije nejdéle a nejšťastněji? V několika málo oblastech, jichž se přezdívá „modré zóny zdraví a dlouhověkosti“.

Tento způsob života spatříte na sardském venkově snad na každém kroku. Sardové nespěchají, stres je sprosté slovo, jejich chůze je velmi pomalá, práci vykonávají v klidu a pečlivě, s každým prohodí pár slov, každý den vypijí skleničku vína, k tomu kousek ovčího sýra a hlavně dlouze odpočívají a spí. Pro hektické Středoevropany je sardské nicnedělání až rozčilující. Přitom klidná nuda je důležitá, protože umožňuje člověku vnořit se do sebe, zažít sebereflexi a pochopit, že skutečné hodnoty života jsou jinde než v práci, v kariéře, v uznání od druhých.

Dokonalý spánek

Sardský způsob života se propisuje i do možností ubytování na ostrově. Nejsou zde nevkusné mrakodrapové hotely, turistická městečka nebo předimenzované kempy nalepené těsně na sebe, které známe z přelidněných pobřeží Španělska nebo Chorvatska. 

Sardinie si svou výjimečnost stráží pomocí mnoha stavebních a estetických regulací. Výsledkem je přívětivá vizuální podoba celého ostrova s minimem architektonických přešlapů.

Esenci hotelové kultury na Sardinii najdete v chráněné mořské oblasti Capo Carbonara. Privátní bílou pláž s průzračně modrou vodou, svěží středomořskou zelení a autentickou přírodou s vůní myrty a makie (směs keřů a malých stromů typická pro Středomoří) zdobí maurská architektura Falkensteiner Resort Capo Boi.

Hotel se stal členem hotelové skupiny Falkensteiner v roce 2016 a prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která ho posunula do elitní pětihvězdičkové třídy. Zátoka, ve které se hotel ukrývá, má dva mysy. Capo Carbonara nenese jméno podle známé úpravy těstovin, ale protože zde kdysi stáli milíře na dřevěné uhlí (carbone). 

Ke druhému mysu, Capo Boi, vede přímo od hotelu osmikilometrová stezka, která končí u pět set let staré strážní věže Torre di Capo Boi. Téměř desetimetrovou žulovou stavbu financovala španělská koruna a dodnes spadá pod Královskou správu věží – instituce vytvořené původně k obraně pobřeží před saracénskými nájezdy. Odtud je nádherný výhled: spatříte Capo Carbonara, ostrůvek Isola dei Cavoli, zlaté písečné pobřeží s kilometrovou pláží Solanas, omývanou mořem mnoha barev od modré po smaragdově zelenou.

V okolí jsou desítky menších izolovaných pláží, obklopených středomořskými křovinami, k nimž vedou stezky skrze rokle – ideální místa pro milovníky dobrodružného potápění. V nedalekém přístavu Villasimius, kde zdejší rybáři grilují ryby na svých lodích, vládne pokojná atmosféra, protože Sardinie se stále úspěšně brání masovému turismu. A jen hodinu odtud jízdy autem leží rušná ostrovní metropole Cagliari.

Jídlo od vedle

Sardové jsou velmi konzervativní ve světě jídla a chutí. Většinu potravin si vyrábějí a pěstují sami a na přípravě klasických jídel se podílí celá rodina. Pěstují si vlastní zeleninu, chovají místní druhy drůbeže, na okolních stráních se pasou ovce a kozy. Výsledkem je pestrá škála lokálních sýrů, těstovin, pečiva, vína, marmelád atd. 

Nemusíte přitom ani večeřet v sardské rodině, protože zdejší hotely, např. Falkensteiner Capo Boi, se pyšní tím, že si vyrábějí vlastní speciality, například culurgiones – tradiční těstovinové taštičky plněné bramborami, ovčím sýrem, olejem a mátou, nebo sardský chléb „pane carasau“ – tenounkou, do křupava opečenou placku se solí a rozmarýnem.

V restauracích Falkensteiner Capo Boi se ale středomořská kulinární tradice propojuje i s japonskými vlivy. Má to racionální důvod, úzce související s Blue Zones, místy dlouhověkosti. Dobrá a zdravá strava je totiž nezbytná i na dovolené. 

Motto zdejšího šéfkuchaře Massimiliana Balii zní: „Na Sardinii se žije déle, protože zde lidé jedí ty nejkvalitnější potraviny.“ Celá jeho kuchyně se inspiruje rčením „A chent'annos“, což je zdejší přípitek i motto: „Na sto let.“ 

Kulinářskou fůzi můžete ochutnat v Artigiani Restaurant nebo v Kento Bay Restaurant&Lookout. Kento znamená japonsky zdraví, kentannos v sardštině dlouhověkost, což si zaslouží být připomínáno právě u stolu. Gourmet menu vycházející z panasijské kuchyně vytvořil jihotyrolský šéfkuchař Theodor Falser, držitel několika michelinských hvězd.

Osobně bude v hotelu vařit 9. srpna, kdy představí svou chutnou interpretaci panasijské kuchyně z typických místních surovin. Při této příležitosti pohovoří o inspiracích, které ho vedly k sestavení menu, o kvalitách jedinečných surovin Sardinie a přidá i „veselé historky z vaření“. Párování vín zajistí proslulé vinařství Cantine Su'Entu. 

Poznat mnoho chutí ostrova můžete též každé úterý až do 30. října při Sardském večeru v restaurantu Artigiani. Ale k velké radosti nejen dětí je tu i klasický Pizza restaurant s bazénem a krásným výhledem na zapadající slunce, kde dostanete oblíbenou pochoutku nejen večer, ale i v poledne.

Vychutnávat jídlo nemusíte jen v hotelích, stačí vyjet na venkov nebo do přístavů. Na pobřeží jsou základem jídla ryby. Doporučuji „burrida a sa casteddaia“ – ikonické jídlo z města Cagliari. Jsou to kousky ryb marinovaných v omáčce z octa a vlašských ořechů, chutí připomínají naše matjesy.

Zkuste také měkké mandlové kuličky z mandlové mouky, cukru a citronu zvané gueffus a hlavně neobvyklý slaný dezert z krupice, sýra pecorino a olivového oleje, který je politý medovou polevou – jmenuje se seada.

Výroba tradičních sardských plněných těstovin Culurgiones

K tomu všemu popíjejte víno, a je jedno, zda červené nebo bílé, protože obojí patří k sardské kuchyni. Na závěr si dopřejte pohárek mirto – sladký, extrémně aromatický likér vyrobený macerací bobulí myrtového keře. Hlavně se inspirujte u Sardů a nikam nespěchejte. Pomalu si užívejte nádherné přírody, průzračného moře, skrytých zátok, pitoreskních hor, vdechujte vůni jalovce, rozmarýnu a horských bylin. Všímejte si i obyčejných zážitků, jako je pohled na dosud nenarušený horizont krajiny, který není zaplevelený rozhlednami, stožáry, vysílači, obřími hotely atd. Právě zde pozitivně oceníte přísné stavební regulativy.

Do kopců za oslíky

Nezapomenutelný piknik ve společnosti rozkošných sardinských oslíků zažijete uprostřed nádherné přírody národního parku Sette Fratelli. Toto výjimečné místo se nachází asi půl hodiny jízdy od hlavního města ostrova Cagliari. Osel totiž patří k Sardinii stejně jako vůně myrty nebo červené víno Cannonau di Sardegna.

Sardinie ale není skanzen minulosti. Ostrov má sice velkou autonomii, ale pořád je to stále součástí dynamicky se rozvíjející se Itálie. Moderní atmosféru nejlépe poznáte v Cagliari, městě stejně lidnatém jako naše Plzeň. Téměř dvě stě tisíc lidí se vměstnalo do kopcovitého terénu a v malých uličkách zažijete typický italský šrumec.

Navštivte čtvrt Castello, kde z hradeb můžete obhlédnout celé město. Určitě nevynechejte nejstarší kavárnu ve městě: v Antico Caffè si lidé vychutnávají kávu a gelato vychutnávají již od roku 1855.

Oslíci v Národním parku Sette Fratell

Pokud si Cagliari uděláte výlet ještě v červnu, spatříte nádherné aleje kvetoucí žakarandy – to je strom s typickými modrofialovými zvonkovými květy. Celé město je prostoupeno její vůní. Osobně doporučuji restauraci Trattoria Lillicu, kterou zatím neobjevilo moc turistů, najdete ji na Via Sardegna kousek od přístavu a podle místních si tu dáte nejlepší ryby a pastu ve svém životě!

Rozhodně stojí za návštěvu také pláž Poetto, je 8 km dlouhá, má bílý písek, je ideální na koupání, lemují ji i bary a půjčovny vybavení pro vodní sporty. 

Toužíte-li ale po něčem jiném, než po radostech těla? V tom případě navštivte katedrálu Santa Maria di Castello, jejíž vnitřní prostory jsou proslulé bohatě vyřezávanými oltáři, vitrážemi a sochařský díly, mezi nimiž vyniká Madonna dei Naviganti, patronka námořníků.

Kdo si ale chce dokonale odpočinout a netěkat za zážitky sem a tam po celé Sardinii, může zůstat celé dny ve Falkensteiner Resort Capo Boi. Hotel je umístěn v divoké krajině, která je již od roku 1998 vyhlášena chráněnou zónou. Unikátní mořská bylina posidonie mořská se tu stará o to, aby voda byla stále čistá a blankytně modrá, její pozitivní vliv se projevuje zejména po bouřích. 

Falkensteiner Resort Capo Boi – všechny pokoje jsou v dokonale sladěném stylu

Vedle komfortních pokojů a apartmánů můžete v resortu zvolit i prémiové ubytování ve čtyřpokojové Villa Bellavista s plným servisem. V areálu nechybí obvyklá falkensteinerská wellness zóna – Acquapura Cocoon Spa, zde se rozprostírá na 700 m². Protáhnout se můžete při veškerých „vodních“ aktivitách včetně potápění a jen deset minut od resortu leží golfové hřiště. 

Servis pro rodiny najdete v osvědčeném Falky Landu s nabitým programem. Od maňáskového divadla přes stavění z písku a zahradničení na vlastní dětské zahradě až k fotbalovým školičkám předních fotbalových klubů z Německa a zdejšího Cagliari Calcio, které hraje italskou Serii A. Jako ambasador pak bdí nad celou kavalerií dětských služeb milý Oslík Angelino. 

K dispozici je vám také místní concierge Francesca Corda. Rodilá Sardka je odborníkem na tuto oblast. Francesca k tomu říká: „Osobně jsem vyzkoušela vše, co by mohlo hosty bavit v rámci celodenního nebo půldenního výletu. Od ochutnávek vína, návštěvy farem v okolí s piknikem, objevování pobřeží s jeho zákoutími a plážičkami s plachetnicí. Hosté si mohou také zahrát golf, vydat se na výlet na horských kolech nebo si prohlédnout Cagliari. Vše je možné a doporučované!"

Překladatel zrádce

Ideální doba na návštěvu Sardinie je léto, podzim a jaro. Je to ironické doporučení, protože Sardinie je snad s výjimkou vlhkých zimních měsíců vždy vhodná pro návštěvu. 

Jakýkoliv popis je ale vždy trochu legrační. Sardiňané s oblibou říkají „Traduttore – traditore“ = „překladatel – zrádce“. Nic totiž nepopíše skutečnost tak jako osobní návštěva. Tak neváhejte.

Více informací najdete zde: Hotel Falkensteiner Capo Boi.

Přímou leteckou dopravu na Sardinii provozuje společnost Smart Wings, která létá jak do hlavního města Cagliari na jihu, na to Olbia na severu: 

A nikdo nezná Sardinii lépe než cestovní kancelář Sardegna Travel.

Krávy v Alpách opět zabíjely. Ohrozí to turismus?

Muchův „dům hříchu“ na Hradčanech je pokladnicí nepřeberné hodnoty

sinfin.digital