Nové pětkové BMW si dělá čáku na nejekologičtěji vyráběné auto dnešní doby

Evropská unie vcelku bez skrupulí nastavila trend vymýcení vozů se spalovacími motory do roku 2035 a jejich nahrazení pohony bateriovými. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale nejspíš to tak opravdu bude, i když ten termín se dost možná ještě pohne směrem do budoucnosti. 

Diskutovat lze samozřejmě také o tom, že elektromobilita nemusí být jedinou cestou ke stoprocentně čisté mobilitě a také o tom, že si vyspělé civilizace utrhují od úst, aby neprohlubovali devastaci planety, zatímco většina světa spíš řeší, co jíst nebo čím zatopit. Žijeme ale „na Západě“ a tak je to třeba brát, umělé zavrhování pokroku by v konečném výsledku bylo silně kontraproduktivní.

Vraťme se ale k automobilovému průmyslu. To, co aktuálně zažíváme na evropském trhu, není nic jiného, než přímý přenos čínské invaze a rozvracení staletých kapitalistických pořádků. Firmy jako Geely (Volvo), MG, Dongfeng, Great Wall či BYD zaplavují eurounijní trhy účelnými elektromobily praktických vlastností s cenovkami, kterým se stěží konkuruje. Je za nimi stále ještě výrazně levnější pracovní síla, bohaté „elektrické know-how“, skutečnost, že se většina akumulátorů vyrábí v Číně a v neposlední řadě také masivní podpora čínského bolševicko-kapitalistického státního kočkopsa. 

O ekologii výroby kolují rozporuplné informace, které je obtížné ověřit, protože na rozdíl od těch evropských či japonských čínské automobilky novináře do svých provozů běžně neberou. Co mohou dělat evropské firmy? Mohou udělat jedinou věc – být lepší, ne pokrytecké. Chce to ty správné lidi na správných místech a samozřejmě také kapitál, spoustu kapitálu. 

V pověstném „čtyřválci“, charakteristickém mnichovském sídle BMW, kde ještě najdete anglické poklady MINI a Rolls-Royce, se přihlásili k cíli „Business ambition for 1.5°C“, což znamená úplnou uhlíkovou neutralitu v roce 2050. Jak na věc? Vstupních disciplín je celá řada a dovolit si je může jen ten, kde na to má – a to BMW v současnosti je. Smyslem je, že produkt (auto) by neměl být ekologický, jen když jede po silnici, ale po celý svůj životní cyklus od rýsovacího prkna po vrak. 

„Oduhelnit“ je potřeba právě především výrobní vstupy. V různých závodech BMW napříč světem tohle znamená výrobu energie z větru a vodíku (továrna v Lipsku), geotermální energie (Šen-jang) či solární energie (San Luis Potosí). Druhým důležitým momentem je sekundární využívání surovin jako hliník, ocel, plasty a samozřejmě akumulátory, což znamená šetření surovinových zdrojů a veškeré úspory s tím spojené. 

To je na papíře všechno pěkné, ale aby to opravdu bylo pěkné, je nutné „mravenčit“ se s výběrem subdodavatelů, kteří pracují stejným způsobem, což se v současnosti jeví jako hodně velká výzva. Někde na konci celého procesu by mělo být úsporné a ekologicky šetrné auto s bezemisním pohonem, které až doslouží, mělo by být z velké části znovu použitelné pro novou výrobu. No a takhle nějak to vypadá s novou „pětkou“.

Nová řada 5 není sice bájná „Neue Klasse“, letošní technologický i designový highlight od BMW, ale auto pro život v roce 2023. Ano, na všechny ty bohulibé věci, o kterých jsem psal dříve, je v prvé řadě někde vydělat a gró toho, co BMW a drtivá většina konkurentů dnes prodává, jsou auta se spalovacími motory. 

Stačí se podívat na stav objednávek nového modelu: plných 47 % zákazníků stále touží po nafťáku a 42 % po benziňáku, hybrid do zásuvky (PHEV), tedy něco na půl cesty, chce 33 % lidí a plně elektrické auto pětina zákazníků. To možná není stav, který by si plánovači z Bruselu představovali, na Českou republiku v roce 2023 je to ale velmi slušná prodejní proporce, v rámci domácího trhu jedna z „nejzelenějších“.

Automobilky, které samy sobě říkají prémiové, mají oproti těm lidovějším jednu velkou výhodu, kterou je fakt, že jejich zákazníci jsou movití. Ceny luxusních aut na konvenční a elektrický pohon současně nejsou v takové brutální disproporci jako u levnějších modelů – hodnota bateriového pohonu se do nepřeberného množství volitelné výbavy snáz „schová“. 

Lidé, kteří „na to mají“, jsou ale často také konzervativní, což elektromobilitě naopak vítr z plachet poněkud ubírá. Z velké většiny jde však o zákazníky vzdělané, přemýšlivé, a proto otevřené novým věcem a nakonec snad i zodpovědné. Proto ta pětina „pětkových“ elektromobilů a třetina elektromobilů „na zkoušku“ – plug-in-hybridy jsou v tomto směru šikovným osvětovým prostředkem.

Teď už ale opravdu k autu samému. „Pětka“ patřila vždy spolu s E-Klasse od Mercedesu k tomu nejkonzerativnějšímu, co bylo možné mezi luxusními sedany opatřit. Pro manažera s tužbou po dobytí vyššího sociálního statusu jasná volba, úspěšní tatínci od rodin si zase velmi oblíbili praktické kombi Touring. Jestliže navenek se nová řada stále tváří vcelku konzervativně, byť působí dle mého soudu subtilnějším dojmem právě v duchu konceptu „Neue Klasse“, uvnitř pokračuje plíživý přerod od sportovně střiženého sedanu k univerzálně příjemnému prostoru pro život. 

To obnáší všechny ty dnešní „nádhery“ jako celoplošný informační displej plnící prostor od řidičových dveří po střední výdechy topení a spoustu další funkční elektroniky. Upřímně, aby se tím vším člověk prokousal k uživatelské spokojenosti i tvárnosti podle vlastních představ, chce to pěkných pár dlouhých zimních večerů strávených v garáži. Je to normální? Asi ano. „Na první dobrou“ moc dnešních výrobků už nefunguje. Interiér jinak vypadá hezky i v levnějších konfiguracích, chybět samozřejmě nesmí kvalitně zpracované ekologické materiály jako veganská kůže a velké množství různých recyklátů.

Nebudu vás unavovat informacemi o čtyřech druzích podvozků, což je věc pro skalní zákazníky BMW podstatná, drtivá většina ostatních ale prostě bere to nejlepší, co je k mání nebo na co má. Věřte, že na jízdě je to znát. Pokud si vzpomenete na dobu, kdy se v motorovém prostoru „pětky“ nacházely osmiválec nebo dokonce desetiválce, můžete si být jisti, že u novinky nic podobného nehrozí. 

Nové pětkové BMW startuje se spalovacími pohonnými jednotkami 520i (benzinový čtyřválec, mild-hybrid), 520d (naftový čtyřválec, mild-hybrid), plug-in hybridy 530e a 550e a s čistě elektrickými verzemi i5 eDrive40 a i5 M60 xDrive. Převodovky jsou výhradně automatické a poháněna jsou u slabších verzí zadní kola, u těch výkonnějších všechna čtyři. 

Jediným šestiválcem v nabídce je zatím benzinový plug-in hybrid 550e, který kombinuje třílitrový šestiválec s elektromotorem. Čistě benzinový šestiválec se ale v Evropě neobjeví. Fanoušci naftového šestiválce ovšem mohou jásat, protože v příštím roce do nabídky přijde oblíbená verze 540d.

Podtrženo sečteno, BMW se u nové pětky podařilo velmi umně vyvážit potřeby dnešní doby s tím, co jeho zákazníci tradičně chtějí. Je přitom jedno, jestli to bude dieselový manažerský dálník stavěný na statisíce kilometrů v levém pruhu autostrády, nebo elektrická verze s ekologickým provozem a ohromujícím výkonem. Má-li být pětková řada jakýmsi můstkem mezi bavorskou klasikou a mobilitou budoucnosti, udělali v Mnichově kus dobré práce.