Proč vyhrál Fico? Slovenská společnost se obává změny a kroků do neznáma, míní analytička

Analytička agentury STEM Sarah Komasová se v rozhovoru pro INFO.CZ zamýšlí nad příčinami výsledků předčasných parlamentních voleb na Slovensku. Podle ní velkou roli hraje, že nezanedbatelné množství voličů upřednostňuje stabilitu a status quo před krokem do neznáma. „Společenské i ekonomické změny vždy mohou působit jako něco ohrožujícího,“ vysvětluje.

Čím si vysvětlujete vcelku jednoznačné volební vítězství Roberta Fica a jeho Smeru?

Já se domnívám, že Smer je v určitém výseku slovenského elektorátu stále dominantní strana, která je schopna dlouhodobě skrze mix levicových a populistických témat oslovovat voliče. Fico jim slibuje a nabízí to, co chtějí v danou chvíli slyšet – dokáže vyslyšet jejich aktuální potřeby a také obavy.

V tomto případě lze zmínit bezpečnostní obavy a nejistoty ohledně války na Ukrajině. Možnost distancovat se od konfliktu, do ničeho se nezapojovat, může znít velice přitažlivě. Dále jde o sociální otázky. Ficův slib, že nebude rušit různé sociální podpory, mohl být dost silný argument, proč ho lidé chtěli volit.

Důležitá je i obava ze změn a neznámého. Nesmíme opomíjet fakt, že jde o politika, kterého lidé znají, vědí, co od něj mohou čekat, a vědí, že je to krok k tomu uchovat věci „tak jak jsou“. Společenské i ekonomické změny vždy mohou působit jako něco ohrožujícího.

Proč mnohým pořád nedochází, že slovenské volby nerozhodlo Rusko, ale peněženka

V médiích a ve veřejném prostoru se v souvislosti s Robertem Ficem hodně tématizují jeho skandály, vámi zmíněná zahraničně-politická agenda, případně kulturní otázky. Výsledky ale naznačují, že velké množství slovenských voličů spíš nadále zajímá klasická sociálně-ekonomická agenda.

Velké množství voličů podle mě skutečně zajímají hlavně ta sociálně-ekonomická témata, ve smyslu zachování jistot a ekonomické situace domácnosti. Zrovna tak se jich ale dotýkají otázky zahraniční politiky. Ale není to komplexní zájem o zahraniční politiku, je to primárně zájem o bezpečnost a také obava, že budou zemi chybět zdroje, že v případě podpory Ukrajiny jde o bezúčelné výdaje.

Neuvědomují si přitom míru zahraničních kompenzací, která je s vojenskou pomocí Ukrajině spojena. A pokud jde o kulturní témata, tak je tam obava z nějaké výrazné změny a tedy podpora statu quo – toho, na co je většina lidí zvyklá.

A jak je to s neúspěchem krajní nebo extrémní pravice? Ptám se proto, že se Fico rétoricky v některých tématech postupem času poměrně radikalizoval, tudíž by se dalo čekat, že část voličů těchto stran přetáhnul na svoji stranu?

Určitě to do nějaké míry takto bude. Robertu Ficovi se skutečně podařilo oslovit určitou část pravicového spektra. A tady musím říct, že Fico dokáže velmi dovedně cílit na různé skupiny voličů. Na jednu stranu jsme slyšeli velmi vyostřená prohlášení politiků Smeru na kampani ve Zvoleně, což je region, kde je tradičně vyšší podpora pravicových stran, pokud se ale podíváte na politický program Smeru na jejich webu, najdete tam třeba mnohem umírněnější slovník.

Analytička STEM Sarah Komasová

A co Progresivné Slovensko? V posledních dvou týdnech se dynamika jeho podpory jevila tak, že se může na Smer dotáhnout. Nakonec z toho byla prohra o vcelku výrazných pět procentních bodů.

Z části to mohlo být tím, že všechny ostatní strany zvolily ve vztahu k Progresivnému Slovensku poměrně ostrou rétoriku. Typicky lze zmínit například OlaNo Igora Matoviče, kterému se v závěru podařilo Progresivnému Slovensku nejspíše nějaké hlasy odebrat. A tady to bylo opět ve vztahu ke kulturním otázkám – promítla se do nich již zmíněná obava z nějaké změny.

Ono platí, že obecně vymezování se vůči liberalismu je na Slovensku poměrně silné, což má svoje historické souvislosti. Podvědomě je totiž liberalizace navázána na konec 19. století a maďarizaci Slovenska. V tom je velký rozdíl oproti Česku, protože my jsme oproti Slovensku mnohem více zvyklí – alespoň pokud jde o technokratické vládnutí – s liberálními tématy pracovat.

Na Slovensku je to skutečně jinak – liberální témata tam na mnoho lidí působí jako cizí, jako něco, co přichází zvenčí a jde to proti tradičnímu způsobu pojetí života. Něco, co je v opozici vůči křesťanským hodnotám, které tam jsou silně prožívány a jsou součástí jejich národní identity.

Takže se v celkovém výsledků víkendových voleb do značné míry zrcadlí to, že je slovenská společnost poměrně konzervativní…

Ano. A že se slovenská společnost obává změny a kroků do neznáma.

Ficovo vítězství sleduje část EU s obavami. Může být další velkou překážkou při hledání kompromisu

Z mapy výsledků podle okresů lze vyčíst, že liberální Progresivné Slovensko vyhrálo jen ve dvou nejlépe prosperujících regionech – v Bratislavě a Košicích. Jaké z toho lze vyčíst ponaučení, třeba i pro volby v České republice?

Potvrzuje se, že se zvyšují rozdíly mezi tím, jak smýšlí lidé ve velkých městech, anebo která témata považují za důležitá, a tím, jak to mají lidé mimo velká města. Mnohá témata, která se řeší třeba i v médiích, jsou pro ně příliš abstraktní a těžko se k nim mohou vztáhnout.

Ale ještě jednou: já se skutečně domnívám, že za podporou Smeru je touha zachovat status quo. Jeho podpora totiž byla poměrně rovnoměrně rozložená napříč celým Slovenskem. To znamená, že Smer nevolili pouze lidé z ekonomicky slabých regionů, lidé, kteří slyšeli na apely týkající se sociálního zabezpečení. Bylo za tím tudíž i nějaké hodnotové přesvědčení.

A jak si vysvětlujete, že se už podruhé tak výrazně mýlily exit polly?

Domnívám se, že za tím jsou dva faktory. Prvním je problematická metodika exit pollů tak, jak jsme je viděli od dvou největších realizátorů na Slovensku. Ukazuje se, že je pro ně problematické najít vhodný přístup ke sběru dat, která jsou u tohoto typu výzkumu dost specifická záležitost.

Platí, že stojí před dost komplikovaným úkolem: prvním je, jak vybrat reprezentativní vzorek, což je tady o dost složitější zadání než u klasických předvolebních šetření. Je zkrátka těžké zajistit, aby vzorek lidí, kteří jsou ochotni vám odpovědět, odpovídal tomu, jak jsou zastoupeny názory napříč celou společností.

A druhá věc spočívá v tom, že Smer není strana, kterou musel každý volit hrdě. Což je situace, kdy se zvyšuje podíl těch, kteří tuto stranu volili, a buď se k tomu nepřiznali, anebo odmítli odpovídat. To je samozřejmě něco, s čím musí každá agentura pracovat. Ovšem opět platí, že je to dost náročné.

sinfin.digital