Hospodářské krizi a nedostatku paliva se kubánské komunistické vedení rozhodlo čelit šokovým zvýšením cen benzinu. Kuba, která je do značné míry závislá na dovozu, se v posledních čtyřech letech potýká i s rostoucím nedostatkem potravin, léků a spotřebního zboží.
Ceny pohonných hmot na Kubě stoupnou podle BBC z dosavadních 25 kubánských pesos na 132 pesos za litr (v přepočtu to znamená nárůst ze zhruba 25 na 125 korun), tedy o pětinásobek. S tímto prudkým cenovým nárůstem souvisí i otevření 29 čerpacích stanic, které budou přijímat výhradně americké dolary.
Jde o vládní pokus o posílení strádající ekonomiky karibské země – tamní komunistická vláda doufá, že výnosy z těchto nových čerpacích stanic využije k nákupu pohonných hmot na mezinárodním trhu.
Těžké dopady na obyvatelstvo
Americký dolar je na Kubě, stejně jako v mnoha jiných rozvojových zemích, už téměř historicky oblíbenou „sekundární měnou“. Ale mzdy státních zaměstnanců, kterých je v zemi drtivá většina, jsou vypláceny výhradně v kubánských pesos.
Například jeden kubánský „státní lékař“ uvedl pro agenturu Reuters, že sice není proti růstu cen, ale že pohonné hmoty by měly být dostupné pro každého: „Mnoho Kubánců se dnes obává, že podniky založené pouze na dolarech by mohly mnoha občanům zablokovat přístup ke zboží a službám.“
Kubánský ministr hospodářství Alejandro Gil už dříve prohlásil, že vláda dále nemůže dotovat ceny paliv a zdůraznil, že jsou „nejlevnější na světě“. Profesor ekonomie Omar Everleny Pérez pro agenturu AFP uvedl, že benzin na Kubě je sice podle světových měřítek levný, ale ve srovnání se mzdovou úrovní v zemi je „velmi drahý“.
Kubánská ekonomika se stále snaží vzpamatovat z „globální epidemie koronaviru“ a současně čelí sankcím uvaleným Spojenými státy. Kubánské devizové rezervy jsou obvykle dotovány z cestovního ruchu, který však s vypuknutím pandemie v roce 2020 na několik let prakticky ustal. To znesnadnilo nákup zboží z dovozu a vyvolalo nekontrolovatelnou inflaci cen veškerého zboží, včetně potravin a léků.
Krize v zásobování pohonnými hmotami vedla k tomu, že se u čerpacích stanic začaly tvořit fronty, dlouhé i několik kilometrů. Těžce zasažena byla také veřejná doprava, která na některých místech zcela zkolabovala. V roce 2022 vláda dokonce kvůli nedostatku pohonných hmot zrušila tradiční prvomájový průvod, jeden ze zásadních svátků pro vládnoucí režim.
Automobilový pravěk
Soukromé vlastnictví auta je na Kubě dosud vzácným privilegiem, které není dostupné více než deseti procentům tamní populace, uvádí Economist. V Česku vlastní podle údajů serveru iDNES z roku 2022 automobil 554 z 1000 lidí. Na Kubě posunula hyperinflace a rostoucí ceny pohonných hmot sen o vlastnictví auta ještě více mimo reálný dosah běžných občanů.
Kuba je pověstná svým extrémně starým vozovým parkem čítajícím stále velké množství amerických korábů z 50. let, tedy z doby před revolucí vedenou Fidelem Castrem. Také vozy dovážené později ze zemí socialistického bloku jsou běžně více než třicet let staré, dovoz nových z Asie je prakticky nulový, navíc si je prakticky nikdo nemůže dovolit.
Ministr financí Vladimir Regueiro podle BBC uvedl, že podobně jako benzin se bude zdražovat i nafta a další druhy pohonných hmot. Oznámil také, že ceny elektřiny se navýší o 25 procent pro velké spotřebitele v obytných oblastech, podobně poroste i cena nákladů na zemní plyn.
