Čínská automobilka BYD vypravila k evropským zákazníkům plavidlo BYD Explorer No.1, na jehož palubě se tísní na sedm tisíc elektromobilů této značky. Výmluvnější symbol plánovaného ovládnutí (nejen) evropského trhu si lze jen těžko představit.
Tak jako se spojenci v červnu 1944 vylodili v Normandii, aby zatloukli finální hřeb do rakve hitlerovských hord, vydali se před pár dny na plavbu k evropským břehům dobyvatelé z Říše středu.
Je sice poněkud komické, že gigaloď BYD Explorer No.1 je registrována ve zbídačené africké Libérii, jedné ze zemí tzv. „levných vlajek“, ale co už – Číňané dokáží ve svůj prospěch vytěžovat nabízené možnosti do všech detailů. Poté, co automobilka BYD dobyla domácí trh, se nyní snaží urychleně expandovat v zahraničí. Ve čtvrtém čtvrtletí také předstihla Teslu a stala se největším světovým výrobcem elektromobilů.
Čínská auta na čínské lodi
Podle agentury Bloomberg jde v případě BYD Exploreru No.1 o první nákladní loď vyrobenou čínským výrobcem za účelem vývozu čínských automobilů. Je to podobné, jako když v roce 1979 vyhrál Velkou cenu Francie formule 1 francouzský vůz s francouzským jezdcem, francouzskými pneumatikami a francouzským palivem.
Loď s domovským přístavem v Monrovii je vybavena dvěma nádržemi na zkapalněný zemní plyn, který je používán jako hlavní pohonná látka „pro snížení emisí“ – ovšem ve srovnání se škodlivinami, které vypouštějí gigantické nákladní lodě, je celý automobilový svět totálním břídilem.
Nákladní loď vyplula z přístavu Longkou v severovýchodní čínské provincii Shandong (Šan-Tung). 9. ledna se zastavila v Yaitai (Jen-Tchaj) a v pátek dvanáctého se rychlostí 14 uzlů blíží do Tchajwanského průlivu, odkud má v plánu plout na jihozápad podél pobřeží Číny, Vietnamu a Malajsie do Indického oceánu a dále k Suezskému průplavu.
Uvedení BYD Explorer No.1 přichází pro čínského výrobce v nadmíru důležité době. Financial Times uvádí, že nedostatek lodí, který pramení z rozhodnutí čínských úřadů a státních firem sešrotovat starší plavidla během pandemie covidu-19, vedl k výraznému nárůstu cen za zaoceánskou přepravu a ke zvýšení exportních nákladů. Čínské automobilky vyvážející automobily touto cestou by proto mohly přechodně přijít o svou klíčovou konkurenční výhodu.
Na cestě k největší automobilové velmoci
Automobilka BYD mezitím minulou středu uvedla na trh svůj další elektrický model U7, který je podřazen pod její prémiovou značku Yangwang. Ta je známá tím, že neprodává modely s cenou pod milion juanů, tedy zhruba 3,1 milionu korun. Novinka doplní ve výrobním programu SUV U8 a zatím veřejně neprezentované superauto U9. Yangwang přitom začal s výrobou aut teprve koncem loňského listopadu.
Čína zřejmě v loňském roce sesadila Japonsko z pozice největšího vývozce automobilů na světě. Podle údajů čínského svazu výrobců automobilů CAAM se celkový vývoz automobilů z Číny loni zvýšil o 58 % na 4,9 milionu. K růstu výrazně přispěly dodávky na ruský trh a celosvětově zvýšený zájem o elektromobily.
Čínský vývoz automobilů prudce vzrostl v roce 2021 právě díky nástupu elektromobilů, respektive tlaku západních zemí na jejich „povinné“ zavádění. Předtím se roční vývoz čínských vozů do zahraničí téměř deset let pohyboval kolem jednoho milionu, teprve až v roce 2021 vzrostl na 2,2 milionu vozů. Čína tím překonala Jižní Koreu a stala se třetím největším světovým vývozcem, o rok později předstihla i Německo a posunula se na druhou příčku.
EU se probudila
Sedm tisíc čínských „elektrik“ plujících do Evropy na jedné lodi představuje – jen pro srovnávací ilustraci – více elektromobilů, než se za loňský rok prodalo v České republice. S „intergalaktickým“ zpožděním si nastupující invaze čínských elektroaut loni na podzim všimli, ač zjevně tímto faktem „obtěžováni“, také příslušní odpovědní činitelé v Bruselu. Komisi leží v žaludku především výrazně nižší ceny čínských aut oproti evropským výrobcům a všeobecná materiální i technická závislost na velké pseudokomunistické zemi.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v září oznámila, že Evropská komise začne vyšetřovat, zda Čína z veřejných prostředků dotuje výrobu, případně vývoz elektrických aut. Pokud se prokáže, že tomu tak je, EU uvalí na čínské dovozy dodatečná cla. Je to legitimní postup podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), netřeba se tím tedy vzrušovat. Přesto se mnozí vzrušují: nejen Číňané, ale také německé automobilky, pro které je čínský trh mimořádným odbytištěm.
Podle šéfky Evropské komise „jsou světové trhy dnes zaplaveny lacinými čínskými elektrickými vozidly, jejichž cena je uměle stlačována masovými veřejnými podporami“. Tyto podpory, jež mohou mít podobu přímých dotací, zvýhodněných půjček či daňových úlev zajišťují podle Komise čínským výrobcům zásadní konkurenční výhodu. Srovnatelně silná a vybavená elektroauta dovezená z Číny jsou v praxi až o 20 procent lacinější než ta evropská.
Číňané ale slovy generálního tajemníka Sdružení čínských osobních automobilů Kui Dong-šua evropská nařčení odmítají. Čínský úspěch podle něj není dílem veřejných podpor, ale silného průmyslového řetězce, který se rozvinul v podmínkách otevřené soutěže. „Čínští výrobci, spolu se svými průmyslovými dodavateli, neustále posouvali hranice inovací. Výsledkem tohoto soustředěného úsilí je průmyslová převaha, a to jak na velmi konkurenčním domácím čínském trhu, tak na světovém kolbišti,“ uvedl Dong-Šu podle Financial Times.
A jaký je stav ve skutečnosti, je zřejmé. Zatímco před třemi lety se v EU čínská auta ještě neprodávala, letos už představují osm procent trhu a v následujících letech je jistý další masivní nárůst.
