Ten výrok vzbudil mnohé ohlasy a zvedl nejedno obočí, a to nejenom v Evropě. Čínskou stranu dokonce vyprovokoval k poměrně razantní odpovědi. Ohlášení vyšetřování čínských výrobců elektromobilů ohledně využití státních subvencí bylo ze strany předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové očividně zamýšleno jako rázný krok v boji za konkurenceschopnost jednoho z klíčových průmyslových odvětví „starého kontinentu“. Dané opatření však ve výsledku daleko více vrhlo světlo na hluboké rozdíly evropských automobilových koncernů ohledně přístupu k Číně jako novému významnému aktérovi. Protičínská koalice očividně není jednotná. Daná věc se totiž dotýká základních stavebních kamenů strategií a obchodních filozofií automobilek.
„Globální trhy jsou zaplaveny levnými čínskými elektrovozy.“ Věta, již jsme v posledních letech mohli slýchat (ať už otevřeně, či v kuloárech rozličných konferencí) od řady zástupců automobilového průmyslu, novinářů, ale i politiků v řadě evropských zemí včetně České republiky.
Podobný, i když daleko méně dramatický příběh vyprávějí i různé oborové statistiky či studie think-tanků a výzkumných ústavů. Tentokrát však tato slova vyšla z úst předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové v rámci tradičního Projevu o stavu Unie (SOTEU).
Dané prohlášení bylo spojeno s oznámením zahájení vyšetřování ohledně dotační politiky Číny vůči domácím výrobcům elektromobilů, jež jsou následně exportovány na společný trh EU. Kladný výsledek zjištění by mohl vést k vysokým dovozním tarifům na tyto automobily. Za zmínku rovněž stojí, že se zároveň svým rozsahem jedná o jedno z největších vyšetřování v dějinách Unie.
I tento fakt zřejmě donutil k silnému vyjádření výkonného místopředsedu Evropské komise pro hospodářství Valdise Dombrovskise. Ten na svém X profilu (dříve Twitter) napsal, že EU „je otevřena konkurenci, ale nikoli neférovým praktikám“, přičemž pro zjemnění a ve zjevné snaze vymezit se vůči tvrdému přístupu Bidenovy administrativy v USA dodal: „Chceme udržovat otevřený dialog.“
Heslo doby dle něj představuje de-risking, nikoli úplný de-coupling od druhé nejsilnější ekonomiky světa. Jenže Peking tato slova neuchlácholila. A to přesto, že von der Leyenová měla o záležitosti údajně dopředu informovat čínského premiéra Li Čchianga při společném setkání v rámci formátu G20 v Novém Dillí v Indii.
Čínské ministerstvo obchodu navzdory tomu reagovalo velmi ostrým prohlášením, v němž vyzvalo EU k dialogu a současný postup označilo za „ otevřeně protekcionistický“ a zaměřený na neférové preferování domácích výrobců na úkor čínských exportérů.
Daná epizoda, jakkoli výbušně znějící, je však především dokladem dlouhodobých debat mezi politiky a korporátní sférou o budoucnosti evropského automobilového průmyslu a svým způsobem i průmyslové výroby jako takové ve vztahu k čínskému manufakturnímu kolosu.
Poučena z předchozích nezdarů, Komise se svým počínáním údajně snaží předejít opakování situace po roce 2010, kdy evropský trh zaplavily levné a dotované solární panely z Číny a zničily řadu evropských výrobců. Řada odborníků i zástupců automobilového průmyslu krok na jednu stranu opatrně vítá, na druhou však upozorňuje, že přišel příliš pozdě a Komise odvětví již uškodila svoji přísnou zelenou politikou v rámci programů spojených s Green Dealem a obecně přechodem k uhlíkové neutralitě.
Kupříkladu dle výřečného CEO kolosu Stellantis Carlose Tavarese způsobují zelené regulace až 40% nárůst konečné ceny elektrovozů evropských výrobců oproti čínské konkurenci, což pro odvětví představuje ohromnou zátěž.
