Případ Chambon: Pochybnosti o tom, že byl spáchán podvod, měla i policie

Státní zástupce VSZ Alexandr Dadam podal obžalobu, která je postavena na dvou klíčových tvrzeních. Totiž že obžalovaní se měli dopustit podvodu při registraci laboratoře Chambon coby nestátního zdravotnického zařízení, a především že měli podvádět zdravotní pojišťovny, když jim Chambon účtoval jiný výkon, než který měla laboratoř s pojišťovnami nasmlouvaný.

Obžaloba míří na pět lidí: Petra Ullricha a Luboše Paška, kteří zastávali funkce předsedy a místopředsedy představenstva společnosti Chambon, lékařku Soňu Pekovou, odbornou zaměstnankyni laboratoře, profesora Tomáše Kozáka, lékaře a někdejšího většinového majitele společnosti Medeana, která poskytovala laboratoři Chambon služby a Romana Janouška. Janoušek je oproti ostatním obžalován proto, že dostával podle orgánů činných v trestním řízení od Chambonu vysoké odměny, přestože jeho vztah vůči Chambonu byl „pouze formální a fakticky bezobsažný“ a měl vědět, že se jedná o prostředky získané nezákonně.

K trestné činnosti mělo docházet mezi lety 2009 a 2011, než laboratoř Chambon od Ullricha, Paška a Janouška odkoupila společnost Synlab za cca 700 mil. Kč, přičemž pod Synlabem několik let pokračovala ve stejné činnosti. Aniž by v tom byla ovšem orgány činnými v trestním řízení spatřována trestná činnost.

Konstrukce obžaloby ohledně údajného podvodu Chambonu na zdravotních pojišťovnách vychází z přesvědčení státního zástupce Dadama, že zdravotní pojišťovny proplácely laboratoři Chambon vyšetření, aniž by věděly, že je jim účtován jiný výkon.

Laboratoř Chambon byla registrována pražským magistrátem v roce 2009 jako nestátní zdravotnické zařízení, které poskytovalo laboratorní a vyšetřovací metody ve zdravotnictví, a to v rozsahu lékařská mikrobiologie, hematologie, transfúzní lékařství, klinická biochemie a lékařská genetika. V průběhu roku 2009 a z části v roce 2010 uzavřela laboratoř smlouvy se šesti zdravotními pojišťovnami. Těm pak účtovala výkony, které prováděla na základě žádanek od lékařů na laboratorní vyšetření vzorků.

Onen údajný podvod je obžalobou spatřován v tom, že Chambon prováděl požadované výkony speciální metodou PCR vyšetření tzv. extrahumánního genomu, které ovšem neměl nasmlouváno, a pojišťovnám ho proto vykazoval jako vyšetření lidské DNA.

Obhajoba naopak tvrdí, že laboratoř dělala přesně to, co si u ní lékaři objednávali, a to moderní, rychlou metodou, která umožňovala zkrátit vyšetření z několika dnů na hodiny. Což také vysvětluje velkou kapacitu laboratoře. Nikdy přitom nebyly výsledky vyšetření lékaři rozporovány a taktéž nebyl nikdy evidován případ fiktivního vyšetření. Laboratoř pouze řešila formálním vykazováním jiného úkonu situaci, kdy tehdy platná vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která stanovila bodové ohodnocení jednotlivých zdravotních výkonů, tzv. sazebník, byla zastaralá a pro toto moderní vyšetření neměla příslušný kód.

Obžaloba pak podvodné jednání obžalovaných spatřuje v tom, že se záměrem uvádět v omyl odpovědné osoby ve zdravotních pojišťovnách jim byly Chambonem zasílány k proplacení seznamy pacientů se záměrně uvedeným jiným kódem. „K znaku uvedení v omyl pak mám dále za to, že jednáním obviněných byl zastřen skutečný charakter provedeného a vykazovaného vyšetření, přičemž existence tohoto omylu a jeho trvání po celou dobu skutkového děje je dovozována ze skutečnosti, že osoby odpovědné byly o skutečné povaze vykazovaných vyšetření informovány až následně, neboť nedisponovaly informacemi, z nichž by podvodnost jednání obviněných byla zjistitelná,“ konstatuje v závěru bezmála 120ti stránkové obžaloby státní zástupce Dadam.

Pravdou ovšem je, že v samotné obžalobě jsou skutečnosti, které takovou konstrukci obvinění o podvodu zpochybňují.

Předně většina svědků potvrdila, že existoval problém se zastaralým sazebníkem, který neobsahoval kód, pokrývající vyšetření prováděné Chambonem. Uvedl to ve své výpovědi například tehdejší generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Horák.

Od VZP přitom Chambon inkasoval největší sumu peněz. VZP je také pro ostatní zdravotní pojišťovny jakýmsi lídrem při stanovení metodického postupu.

Horák navíc vypověděl, že byl o problému ohledně Chambonu průběžně informován a VZP ho také řešila se zdravotnickými zařízeními, neboť došlo k velkému nárůstu výkonů této laboratoře. Výsledkem bylo, že se tomu vedení nemocnic začalo věnovat a nárůst se snížil. Podle Horáka byl také výkon Chambonu omezen finančním limitem ve smlouvě.

Kontrola v laboratoři

Že se o problému s vykazováním vyšetření vědělo v pojišťovně v podstatě hned od počátku, potvrdil také někdejší ředitel odboru zdravotní péče pražské pobočky VZP. Ten vyšetřovatelům podle obžaloby uvedl, že prováděl v Chambonu na přelomu let 2009 a 2010 kontrolu, při níž řešili i problém s vykazováním vyšetření metodou, prováděnou laboratoří Chambon, neboť nebyla jednoznačná pravidla jejího vykazování. Požádal proto o výklad příslušnou odbornou společnost a revizní lékaře. Ti jim sdělili, že by se sice tato péče dala vykázat jinými výkony, ale nedošlo by ke snížení objemu. A co je důležité, cena péče by podle nich byla stejná nebo dokonce ještě dražší. Místo toho tedy provedla VZP pohovor s řediteli zdravotnických zařízení, využívající služby laboratoře Chambon, načež došlo k poklesu vyžádané péče, což podle něj bylo efektivnější, „než se pouštět do revize s nejasným výkladem zmíněného kódu“.

Také vedoucí oddělení kontroly a revize zdravotní péče pražské pobočky VZP ve své výpovědi podle obžaloby potvrdil kontroly, které VZP ohledně Chambonu v období pro obžalobu relevantním prováděla ohledně vykazování vyšetření extrahumánního genomu pod jinými kódy. „K oprávněnosti úhrady vyšetření extrahumánního genomu pracovištěm s odborností 816 se vedla diskuse ve VZP ČR několik let. Stanovisko o tom, že poskytovatel musí mít nasmlouvanou odbornost 802 získal až na konci roku 2014 od nadřízené,“ stojí v obžalobě s tím, že teprve od roku 2015 bylo Chambonu oznámeno, že VZP bude na tomto pravidle trvat.

Právník VZP, který působil v pojišťovně v rozhodné době uvedl, že u péče, kde byl rozpor v jejím vykázání, měli metodický pokyn, jak postupovat. „Rozdílnost názorů na vykázání tolerovali jako metodické pochybení, protože sazebník byl z roku 1992, tedy neaktuální téměř 20 let,“ uvádí se k jeho výpovědi v obžalobě.

Profesor MUDr. Milan Macek, předseda Společnosti Lékařské genetiky, pak podle obžaloby uvedl, že v polovině roku 2012 byl spolu s dalšími zástupci odborných společností informován náměstkyní VZP o problému s vykazováním vyšetření prováděných laboratoří Chambon. Probíral se konkrétně problém sazebníku a oprávněnosti vykazování takové péče. Odborná společnost pak jednala s poskytovateli zdravotní péče, z jednání vzniklo memorandum, které bylo předáno zástupcům ministerstva zdravotnictví. Podle zjištění policie však na toto memorandum a vzešlé návrhy odborné veřejnosti na řešení nebylo ministerstvem zdravotnictví nijak prakticky reagováno.

Zajímavé bude, jak se soud vyrovná s dokumentem, který obžaloba neobsahuje, ale který je součástí spisu. Jedná se o úřední záznam, který vypracoval policista Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v únoru 2019 a který na devíti stranách podrobně analyzuje právě vztah VZP a Chambonu. „Již od výsledků první kontroly, tj. od ledna 2010 vědí (VZP i Chambon), že způsob vykazování je chybný, ale nikdo s tím nic nedělal, zůstal stále stejný zavedený systém, ze strany VZP nedošlo ke kontrole nad systémem,“ konstatuje se mj. v závěrech této policejní analýzy.

Policista dále uvádí, že pojišťovna také analyzovala možná řešení, žádné by ovšem nevedlo k úspoře. „Otázkou je za této situace případná subjektivní stránka zástupců Chambon… tzn. prováděli pořád to stejné, stejným způsobem, pořád jim to platili (kromě 9 pacientů), nikdo nic neřešil přesto, že na VZP věděli už od roku 2010, že je zde podezření na špatné vyúčtování a ve výsledku (v roce 2014) jim řekli, že jim to dovolí přeúčtovat jinak,“ popisuje se v analýze policie zásadní pochybnost o důvodnosti této části žaloby.

Obdobnou pochybnost ovšem vyjádřil i státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), který v roce 2017 rozhodoval o jedné ze stížností. V usnesení z dubna 2017 sice stížnost odmítl, avšak upozornil na revizní zprávu VZP z prosince 2009 a také na to, že mezi VZP a Chambonem proběhlo jednání o urovnání vztahů dohodou, „takže při znalosti skutečného stavu věci jejich uvádění v omyl (případné využití omylu) lze v době po vydání revizní zprávy ze dne 14.12. 2009 obtížně dovozovat“.

Konstrukci obžaloby ohledně podvodu, ale i údajné způsobené škody, pak zásadním způsobem zpochybňuje i to, že mezi VZP a Chambonem došlo v prosinci 2013 k narovnání co se týče sporných plateb z roku 2011. Výsledkem této dohody je, že nikoliv Chambon, ale VZP Chambonu, respektive nástupnické firmě Synlab, ještě doplatila za toto období celkem 21,5 mil. Kč. Obžaloba přitom pracuje v případě úkonů, které Chambon účtoval VZP, se škodou přes 200 mil. Kč.

Bez vysvětlení je pak v obžalobě uvedeno, že obdobně, jako Chambon, používaly ve stejné době i jiné laboratoře tento způsob vykazování vyšetření extrahumánního genomu a požadovaly obdobně i jeho proplacení.