V požadované výbavě nových bojových vozidel pěchoty pro armádu jsou povážlivé díry. Může za to zastaralé zadání, které nereaguje na nedávné ozbrojené konflikty, jako byla válka o Náhorní Karabach v roce 2020. Pokud by se zakázka začala plnit už letos, jak bývalé vedení ministerstva obrany původně předpokládalo, obrněncům by podle informací deníku E15 chyběla účinná ochrana proti útočným dronům. Tu přitom kompletně vyrábějí české firmy.
„Chceme moderní technologie pro moderní bojiště. Týká se to i dálkově ovládaných nebo autonomních bojových systémů,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Jeden z hlavních problémů tendru na 210 pásových vozidel spatřuje šéfka rezortu v tom, že se vleče už od poloviny minulé dekády. To má negativní dopady nejen na cenový strop ve výši 52 miliard korun, který kvůli inflaci a dražším surovinám či energiím může stoupnout až o třetinu, ale i na takzvané takticko-technické požadavky. Protože je vojsko definovalo před několika lety, některé už neodpovídají aktuálním hrozbám.
Například po zkušenostech z operací v Afghánistánu a bojích na východní Ukrajině kladou armádní nákupčí z Evropy, Spojených států i z dalších částí světa důraz na zesílenou ochranu podvozků obrněných nebo i pozorovacích vozidel proti minám. Střet o Náhorní Karabach zase prokázal účinnost dronů. Tyto sledovací, naváděcí a útočné kvadrokoptéry výrazně pomohly Ázerbájdžánu k ovládnutí sporného území.
„Ochrana proti dronům by se mezi požadavky na bojová vozidla pěchoty určitě přidat měla, není řešena vůbec. Spolu s odolnějším pancéřováním je v současnosti asi nejzásadnější,“ uvedl vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Výbava systémy proti bezpilotním prostředkům je navíc příležitostí pro české firmy, jako jsou Retia, URC Systems, Meopta a některé další včetně státního podniku Vojenský technický ústav ve Vyškově. Například Retia vyrábí víceúčelové 3D radary Reguard pro detekci a současné sledování nejen pozemních, ale právě i pomalých nízko letících cílů s malou odraznou plochou.
Euroarmáda? Politika, který vysvětluje smrt synů a dcer, si představuji těžko, říká v podcastu Insider Ivo Zelinka
INSIDER — Zelinka
„Důležité jsou i směrové rušiče dronů, které může dodat URC Systems, nebo infračervené senzory vyráběné Meoptou. Uměl bych si tedy představit speciální antidronovou verzi vozidla pěchoty, která by disponovala jak českými radary, tak rušiči a senzory. Mohlo by to být vždy jedno vozidlo ze šesti, které by sloužilo jako ochrana těch ostatních,“ dodal Visingr.
Obrněnce by měla chránit také munice s naprogramovatelným časem výbuchu, která se v těsné blízkosti dronů promění ve sprchu střepin. „Některé typy vozidel tuto schopnost mají, do ostatních by nemělo být obtížné ji zakomponovat. Speciální radary ale dokážou detekovat drony na mnohem větší vzdálenosti, takže by poskytly včasnou výstrahu,“ podotkl analytik.
Ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara (ANO) loni na podzim mnohamiliardové výběrové řízení na dvě stovky vozidel pozastavilo s odůvodněním, že žádný ze tří možných dodavatelů nesplnil podmínky. Zároveň nikoho nevyřadilo. O zakázku tak nadále usilují britská BAE Systems, španělská General Dynamics European Land Systems a německý Rheinmetall Landsysteme.
Současná šéfka rezortu Jan Černochová (ODS) nyní čeká na právní analýzy. Mimo jiné mají odpovědět na otázku, zda by Česko riskovalo spory o zmařené investice. Pokud by ministerstvo přímo oslovilo jeden z nadnárodních zbrojařských koncernů, jehož nabídku by vyhodnotilo jako nejlepší, zbývající dva zájemci by mohli proti českému státu zahájit arbitráže.
Jak se měla obrněná vozidla splácet (v miliardách korun):
2022 8,29*
2023 6,39
2024 7,40
2025 7,40
2026 7,40
2027 7,40
2028 7,40
Celkem: 51,68
Pramen: původní finanční plán ministerstva obrany
*) Letošní splátku stát neuhradí, o vítězi tendru a termínu podpisu smlouvy rozhodne vláda až příští rok
