Jak bude vypadat energetika budoucnosti? Na tuto pomyslnou „otázku za milion dolarů“ bohužel asi nikdo přesnou odpověď nemá, začíná být ale čím dál jasnější, že bez určitého podílu jaderné energie se při snižování uhlíkové stopy (alespoň prozatím) neobejdeme. A právě rozvoj jaderné energetiky představuje velkou příležitost pro třebíčskou společnost MICo, která působí na poli výroby tepelných výměníků a již dlouhé roky je stabilním dodavatelem nejen pro české elektrárny. „Vidím velkou perspektivu v rámci energetiky. Naše společnost se hodně soustředí na jádro a vypadá to, že to bude mít světlou budoucnost. Tím pádem můžeme zaujmout místo jedničky v dodávkách těch zařízení, které vyrábíme, především do Temelína a Dukovan, ale nejen tam,“ říká ředitel společnosti Petr Litvan.
Příběh společnosti MICo je ukázkovým případem vzestupů a pádů, kterých v byznysovém světě nalezneme nespočet. Ještě v loňském roce se po finančních potížích potýkala s reorganizací, nicméně i díky tomu, že se stala součástí holdingu CE podnikatele Jaroslava Strnada, se jí podařilo odrazit se ode dna. Ředitel Petr Litvan se netají ambicí, že by chtěl udělat ze společnosti špičkového hráče v rámci celoevropského trhu. Ostatně k oboru má Litvan blízko, je absolventem jaderné energetiky na ČVUT a má zkušenosti nejen z manažerské praxe.
„Výhodou společnosti MICo je to, že nejsme zaměřeni jen na segment jádra. Když vyrábíte výměníky, dokážete vyrábět i tlakové nádoby, nádrže a další komponenty i pro elektrárny tepelné nebo pro chemický průmysl,“ vysvětluje Litvan.
Nespornou konkurenční výhodou pro společnost je podle Litvana její bezprostřední blízkost jaderné elektrárně Dukovany, i to, že pro polostátní ČEZ je dlouhodobě osvědčeným partnerem, stejně jako pro ostatní hráče na českém energetickém trhu. Může se pochlubit i zahraničními referencemi. „Dodávali jsme na Ukrajinu, do Turecka, Bulharska nebo Finska. Důležité byly také dodávky pro britskou jadernou elektrárnu Hinkley Point C. Britové navíc plánují výstavbu nové jaderné elektrárny, která má být její technologickou kopií, tudíž jim můžeme nabídnout to, co už vědí, že dobře funguje,“ vypočítává Litvan.
Velký potenciál spatřuje do budoucna v Polsku. „Poláci plánují velký rozvoj jádra, jsou odhodlaní stavět hned několik bloků. Zde opět platí, že jako dodavatel máme obrovskou výhodu nejen díky relativní blízkosti, ale i díky tomu, že česko-polské vztahy jsou momentálně na velmi dobré úrovni,“ říká Litvan.
„Do budoucna se velmi perspektivně jeví i malé modulární reaktory. Chtěli bychom se svými produkty podílet na vývoji a uvádění této nové technologie do praxe, protože víme, že produkty z našeho portfolia budou potřeba. Opět jsme ve výhodné pozici. Nevyvíjíme reaktor jako takový, ale komponenty, bez nichž se neobejde, ať už bude ve finále jeho technologické řešení jakékoliv,“ komentuje Litvan další z oblastí jaderné energetiky, která představuje pro společnost MICo příležitost pro rozvoj a růst. Ten v následujících letech odhaduje při očekávaných trendech v odvětví na úrovni zhruba sedmi set milionů korun obratu ročně.
„Největším oříškem pochopitelně bude hledání nových zaměstnanců. Odhadujeme, že jich budeme potřebovat k dosažení tohoto cíle nabrat tak sto padesát. Navíc budeme muset ve výrobě fungovat na dvě, někdy i tři směny, což tu také v historii společnosti nikdy nebylo. Je to velká výzva,“ dodává Litvan.
Že to s hledáním nových zaměstnanců nebude lehké, si uvědomují i v ČEZu. Podle Litvanových odhadů si jen plánovaná dostavba jaderné elektrárny Dukovany, která leží na dohled od výrobních závodů MICo v Hrotovicích a Kramolíně, vyžádá až dva a půl tisíce nových pracovníků. „Ti lidé tu v současné chvíli prostě nejsou. I nám se noví zaměstnanci obtížně shání, protože náš obor byl v uplynulých letech docela opomíjen. A nejde jen o zaměstnance, které budeme potřebovat kvůli dostavbě Dukovan, ale i kvůli dalším projektům, o kterých už jednáme,“ říká Litvan.
„Je jasné, že bez spolupráce v oblasti vzdělávání se to neobejde, stejně jako se neobejdeme bez spolupráce s městem, abychom mohli pro nové zaměstnance vybudovat dostatečné ubytovací kapacity, aby nemuseli do práce dlouho dojíždět. O obojím se už pochopitelně intenzivně bavíme,“ uzavírá Litvan.
