Khelif vs. Carini: Drby, hejty a dezinformace mají daleko ničivější účinek než hák na solar plexus

KOMENTÁŘ TATIANY FRÖHLICH | Ve vrcholovém sportu hrají fyzické a fyziologické odchylky od průměru – tzv. normálu – svoji neoddiskutovatelnou roli. Určitá fyziognomie, schopnost nebo psychická danost předurčuje některé sportovce ke špičkové kariéře, zbytek je dřina, disciplína, pot a slzy. A na druhé straně jsou normy, standardy, které by měly stanovit, kdy je ta která výhoda natolik velká, že je původcem nespravedlnosti.

Pouhých 46 sekund uplynulo od chvíle, kdy Imane Khelifová nastoupila proti Angele Cariniové (přezdívané Tygr), po moment, kdy rozhodčí zvedl Imaninu paži. Záběry brečící Angely klečící uprostřed ringu obletěly svět. Spolu s příběhem o zlém muži, který předstírá, že je žena, aby mohl mlátit holky. 

A přestože se v internetových diskusích psaných všemi jazyky světa objevily i docela rozumné a přesvědčivé argumenty, tento provokativní, ale pomýlený narativ v zásadě převládl – včetně části „seriózních“ českých médií.

Plačící Angela Cariniová po skončení souboje s Imane Khelifovou ve čtvrtek 1. srpna, který v médiích i na sociálních sítích vyvolal tsunami drbů a hejtů

Imane Khelifová, hlavní protagonistka příběhu a již několik dní také terč kyberšikany, pochází z alžírské provincie Tiaret. V rodném listu má zapsáno pohlaví ženské, fotky z dětství ukazují drobnou copatou holku s náušnicemi a zjevnou zálibou v růžové barvě.

Vesnice, v níž vyrůstala, se nachází v pásmu mezi pohořím Malého Atlasu na severu a okrajem Sahary na jihu. Vegetace tu stále více ustupuje poušti. Nezpevněné prašné cesty jsou dopravní standard. Obydlí vypadají jako neomítnuté přízemní garáže. Většina domácností je odkázaná na kontaminované zdroje vody. A průměrná mzda v této provincii se letos vyšplhala na zhruba 1600 dolarů. Ročně!

Přístup k sexuálním menšinám, nebo byť jen k náznaku odlišnosti od binární tradice, je zde striktně odmítavý. Ostatně v celém Alžírsku je stejnopohlavní orientace trestným činem a kromě vězení hrozí LGBT+ lidem slovní i fyzická šikana, veřejné lynčování, mučení i zabití – za netečného přihlížení (nebo i aktivního přispění) místní policie. Tolik stručně a jasně ke spekulacím o tom, že Khelifová vyrůstala jako muž, změnila si pohlaví, a je tudíž „transboxerka“ – je jich plný internet a jsou to lži.

Bez chvilky přemýšlení či zjištění si alžírských reálií otiskly tyto zprávy nejen tabloidy jako Daily Mail, ale i české Echo24. Autor článku Viktor Horák následně v titulku sice změnil transboxerky na „intersexuální lidi“, v podtitulu přesto zůstalo „Translidé na olympiádě“ a transboxery zmiňuje i popisek k fotografii.

Žhavé slunce zapadlé pouštní vsi nepálí tolik jako výsluní světového boxu

Imane nejprve okouzlil fotbal. Byla rychlá a s míčem si dokonale rozuměla. To ovšem vadilo některým místním klukům, kteří jí góly opláceli zmlácením. Nutnost bránit se před jejich ranami ji dovedla k boxu. Jenomže nejbližší tělocvična byla vzdálená 10 kilometrů autobusem a Imanin táta byl rezolutně proti. 

Protože však během týdne nebýval doma (pracoval jako svářeč na Sahaře), podařilo se Imane udolat maminku a společnými silami daly každý týden dohromady pár dinárů na jízdenku – Imane sbírala železný šrot a máma prodávala kuskus.

Narodila se jako holka a vyrostla jako holka... jen se musela bránit převaze kluků, proto začala boxovat.

Khelifové premiérou na velké scéně amatérského boxu byl světový šampionát v Indii v roce 2018. V prvním kole podlehla kazašské boxerce Karině Ibragimovové a skončila sedmnáctá.

O rok později vypadla na MS v Rusku už po prvním zápase s tehdy ještě ruskou závodnicí Natalií Šadrinovou – stačilo to jen na 33. místo. A na LOH v Tokiu 2020 (které se ale kvůli covidu konaly až o rok později) ji ve čtvrtfinále na body (5:0) porazila irská boxerka Kellie Harringtonová.

Další Irka, Amy Broadhurstová, porazila Khelifovou ve finálovém zápase MS 2022 v Istanbulu. Ta k aktuální vlně rozhořčení napsala: „Hodně lidí mi píše kvůli Imane Khelifové. Nemyslím si, že by udělala cokoli, co by šlo označit za podvod. Domnívám se, že se tak narodila a že to nemůže ovlivnit. To, že ji předtím porazilo devět žen, mluví za vše.“

Z 51 zápasů (50 amatérských, jednoho profesionálního) odešla Khelifová devětkrát jako poražená, 38krát jako vítězka. Čtyři zápasy, které vyhrála, byly kvůli diskvalifikaci anulovány.

V roce 2023 se Khelifová na světovém šampionátu v Dillí probojovala až do finále, v kterém měla nastoupit proti čínské boxerce Yang Liu. Mezinárodní boxerská asociace IBA ji však, stejně jako Tchajwanku Lin Yu-ting, krátce před finálovým zápasem diskvalifikovala kvůli „nesplnění genderové způsobilosti“. A právě tato diskvalifikace je „okem“ internetového shitstormu kolem účasti Khelifové a Linové na Olympijských hrách v Paříži.

Kellie Anne Harringtonová (vlevo) z Irska a Imane Khelifová z Alžírska během 1. čtvrtfinále Women's Light (57-60 kg) v Kokugikan Areně jedenáctého dne LOH v Tokyu 2020 v Japonsku (které se kvůli covidu uskutečnily o rok později – tento mač se odehrál 3. srpna 2021.) Porovnejte mohutnost bicepsů „nezpochybnitelné ženy“ Harringtonové a „zpochybňované“ Khelifové.

Než se jí začnu věnovat podrobněji, chtěla bych se ještě na chvíli zastavit u „Tygřice“ Cariniové. Krásná policistka, rodačka z Neapole, pokračuje v rodinné tradici – u policie sloužili oba její rodiče. V celosvětovém žebříčku boxrec.com je vedena jako nejlepší italská amatérská závodnice ve váhové kategorii velter, ve světovém srovnání je třináctá. Má stříbro z evropského šampionátu 2019 (velter) a rovněž stříbro z mistrovství světa 2019 (lehký velter). 

Účast na olympiádě byla jejím snem. Po zdolání náročné kvalifikace věřila, že získá medaili a uctí tak památku svého otce. Již před zápasem s Khelifovou prý dostávala zprávy, v nichž ji lidé prosili, ať proti „mužské“ soupeřce nenastupuje, protože je to nebezpečné.

O skandálu kolem Khelifové a odstoupení Cariniové si s Jorgem Rialem, moderátorem televizního pořadu Argenzuela, povídala také argentinská boxerská legenda Alejandra Oliveras, proslulá pod pseudonymem La Locomotora (Lokomotiva), která drží Guinnessův rekord v počtu získaných titulů v různých váhových kategoriích. 

„První otázka zní, zda je ta ‚chica‘ trans, jestli má penis, nebo ne.“ Po Rialově ujištění, že jde o ženu, ačkoli se nyní řeší, že má kvůli zvýšené hladině testosteronu větší sílu, řekla Lokomotiva toto: „Podívejte, vyhrála jsem šest titulů mistryně světa proti ženám o deset kilo těžším než já, všechny knockoutem. … Jsem světový unikát. V boxu platí pravidla: žena bojuje se ženou, muž proti muži. Jsou váhové kategorie, lékaři, rozhodčí. A taky se o vás starají; jakmile padnete na zem, zápas končí, už vás dál nebijí.“ 

K předčasnému ukončení zápasu Angelou Cariniovou prohlásila: „Viděla jsem ten zápas a ona [Khelifová] jí dala prd ránu… Pořádná rána je, když jdeš k zemi a už se neprobudíš. Jestli je podělaná strachy, proč leze do ringu?“

V boxu se psychika podílí na celkovém výkonu v naprosto zásadní míře.

Marek Šimák

Předseda sportovního klubu SK Boxing Praha a prezident České boxerské asociace

Je možné, že Cariniovou ovládl strach z konfrontace s „biologickým mužem“ – jak je Khelifová nyní označována – natolik, že vnímala bolest intenzivněji? „Mohlo to sehrát svoji roli a ovlivnit její psychiku. Uvědomte si, že v boxu se psychika podílí na celkovém výkonu v naprosto zásadní míře. Pak dostane ránu na nos, kterou by za jiných okolností zvládla, ale v psychicky vypjaté situaci si najednou začne dávat pozor a ve výsledku pak reaguje tak, jak reagovala,“ říká Marek Šimák, předseda sportovního klubu SK Boxing Praha a prezident České boxerské asociace. 

Cariniová později vyslovila lítost, že své kolegyni po zápase nepodala ruku, i nad tím, čemu musí nyní čelit.

Je Khelifová opravdu „biologickým mužem“? Sociální sítě tímto slovním spojením doslova přetékají, ovšem jediným zdrojem informace o genetické anomálii a mužském páru chromozomů je prezident Mezinárodní boxerské asociace (IBA) Umar Kremljov a jeho organizace. 

V příspěvku na síti Telegram z března 2023, který převzala i ruská agentura TASS, sděluje, že „diskvalifikace odhalily sportovce, kteří se snažili oklamat své soupeřky a předstírali, že jsou ženy.“ Testy o genderové způsobilosti provedla IBA u obou závodnic údajně dvakrát – na šampionátu v Istanbulu (2022) a o rok později v Dillí. 

O povaze neboli metodice „uznávaných“ testů partyzánsky mlčí, stejně tak o laboratořích, kde byly provedeny. Tato netransparentnost ještě více vyniká v konfrontaci s ochotou, s níž Kremljov a jeho (bez uvozovek a nadsázky) IBA troubí do světa informace o zdravotním stavu atletek.

IBA (Mezinárodní boxerská asociace) funguje na totalitních principech jako za Sovětského svazu, dovolat se pravdy je nemožné.

Ptám se Marka Šimáka, jestli existuje nějaký racionální důvod, proč IBA ohledně povahy testů mlží. „IBA je neseriózní a nedůvěryhodná organizace. Kdyby řekli, na základě čeho diskvalifikovali dvě sportovkyně, mohlo by se ukázat, že rozhodnutí jejího prezidenta bylo nespravedlivé. A protože jsou medaile na mistrovstvích spojeny s finančními odměnami, museli by případně oběma závodnicím kompenzovat ztráty.“ 

Zavádějící je i tvrzení IBA, že se jedna boxerka neodvolala u Rozhodčího soudu pro sport (CAS) v Lausanne a druhá své odvolání stáhla. Na stránkách IBA totiž v pravidlech stojí černé na bílém, že konečné rozhodnutí o způsobilosti sportovce je vyhrazeno IBA. 

„IBA funguje na totalitních principech jako za Sovětského svazu, dovolat se pravdy je nemožné,“ dodává Marek Šimák. A je zde ještě jeden moment: přestože IBA vděčně zaujala postoj ochránkyně ženského sportu a Kremljov nyní dokonce prohlásil, že Cariniové zaplatí prémii jako vítězce olympijské medaile, neschopnost a neochota odpovědět na prostou otázku ohledně provedených testů svědčí o tom, že ani ona nemá jasně stanovenou metodiku, jak zajistit všem atletkám férové a důstojné zacházení.

Příslušnost k pohlaví nemá určovat hlasování na internetu

Úplně vše, co bylo v uplynulých dnech řečeno o možné DSD, intersexualitě, hermafroditismu či „biologickém mužství“ Khelifové a Linové, jsou jen domněnky a spekulace. Zvýšené hladiny testosteronu mohou mít řadu dalších příčin – například polycystický ovariální syndrom. Jak již název napovídá, předpokladem pro jeho existenci je přítomnost vaječníků. 

Androgynní vzhled závodnic jako důkaz, že jsou biologicky muži, není dostatečný – těžko říct, zda by přísným výběrem genderové komise ze sítě X nebo Facebooku prošla Thajka Janjaem Suwannaphengová, která v roce 2023 nastoupila do finále místo diskvalifikované Khelifové. Její chromozomové páry jsou přitom naprosto v pořádku – i dle IBA.

3. 8. 2024: Janjaem Suwannaphengová (vpravo v modrém) z týmu Thajska vyhrála čtvrtfinálový zápas žen do 66 kg proti Busenaz Surmeneliové (vlevo v červeném) z týmu Turecka

Příkladů žen, které během své sportovní kariéry vypadaly v důsledku tvrdého tréninku poněkud mužně, najdeme v dávné i nedávné historii vrcholového sportu několik. Po odchodu do sportovního důchodu jsou z nich půvabné dámy, o jejichž ženskosti nikdo soudný nepochybuje.

„V roce 2003 jsem poprvé doprovázel české reprezentantky na ME. Dvě třetiny závodnic byly hodně femininní, jedna třetina naopak hodně osvalená. Za dva roky už byl poměr půl na půl a s každou další soutěží podíl hodně svalnatých boxerek přibýval – jednoduše se přišlo na to, že síla je v boxu potřeba. Na jedněch mistrovstvích dostala závodnice knockout, spadla a zlomila si obratel, protože neměla dostatečně silný krk,“ říká Marek Šimák. 

„Chvíli se pak řešilo, zda se začnou používat límce, ale nakonec se od toho upustilo, a místo toho se změnil přístup k tréninku. Díky tomu šel ženský box hodně nahoru a v roce 2012 se poprvé objevil na programu OH v Londýně.“

Jasně stanovená pravidla jsou naprosto zásadní, ale nelze jít dosavadní cestou internetové šikany a mediálního lynče.

Boxerek, které svojí muskulaturou připomínají muže, tedy bude přibývat. Zcela jistě se mezi nimi objeví i sportovkyně s biologickou „výhodou“ geneticky či zdravotně podmíněné hyperandrogenémie, jak se to ostatně dělo a děje již dnes. 

Jasně stanovená pravidla jsou proto – i podle prezidenta ČBA – naprosto zásadní a tento problém se bude muset transparentně a férově vyřešit. Jít ovšem cestou, kterou se vydala IBA, a označovat ženy, které se jako ženy narodily, vyrostly, žijí tak a závodí celou svoji kariéru, za podvodnice a vystavit je bezprecedentní šikaně a mediálnímu lynči, je dost nešťastný způsob, jak k tomu přistupovat.

Když do tělocvičny přijde grázl, tak z ní odchází jako správnej chlap, říká boxerský rozhodčí Pavel Hynek

Box za první Československé republiky, to byl velký sport, sláva a peníze, ale také tvrdý život i těch největších hvězd, říká Dalibor Vácha

sinfin.digital