Budoucnost lidovců je v koalici SPOLU. Sjezd ani nový předseda na tom nic nezmění

Mírným favoritem je podle zákulisních informací Marek Výborný, který už jednou předsedou byl. Pokud ho tedy delegáti skutečně zvolí, svým způsobem to bude tak, že se vrátí k rozdělané práci, na kterou musel z rodinných důvodů rezignovat.

To hlavní ale je, že Výborný ztělesňuje kontinuitu s dosavadním směřováním strany, změny mohou nastat leda v drobných akcentech. „Ani jeden z nich nepřinese straně výrazně nic nového, nic, co bychom už v režii lidovců neviděli,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Otto Eibl.

Zdůrazňuje přitom, že jde o osobnosti, které v KDU-ČSL fungují dlouhodobě a dlouhodobě se pohybují i v nejvyšších patrech její politiky. „Nedá se tedy čekat, že by se změnil výrazně obsah toho, o čem lidovci mluví, tedy témata a priority jejich politiky.“

A dodává, že nový předseda může proměnit důraz, který na jednotlivá témata strana klade. „A taky formu, jakou tato témata předkládají lidovci veřejnosti,“ má jasno Eibl. Jeho kolega Petr Just v této souvislosti míní, že je pro KDU-ČSL škoda, že na post předsedy nekandiduje Jan Grolich.

„Každá strana, a pro ty s klesajícím jádrem to platí dvojnásob, potřebuje slovy Mirka Topolánka kromě tvrdého jádra i měkký obal. Z názorů veřejně známých kandidátů jsem nenabyl dojmu, že by některý z nich byl schopen překročit hranice tvrdého jádra,“ uvažuje Just.

„Spíše mi přijde,“ pokračuje v rozhovoru, „že chtějí naopak to tvrdé jádro zacementovat. Ale s tímto postojem zůstanou dvou až tříprocentní stranou. A tím se dostávám zpět k Janu Grolichovi: u něj naopak potenciál překročit hranice tvrdého jádra vidím.“

Pokud ve veřejném prostoru zaznívají hlasy, podle kterých hlavním problémem lidovců je, že opustili konzervativní politiku, což tvrdí třeba Jiří Čunek nebo jiný kandidát na předsedu Šimon Heller, Just má za to, že je to přesně naopak.

„Jsou příliš konzervativní a jejich tradiční základna, která na toto slyší, se snižuje. Potřebují nabrat nové voliče mimo své jádro a to udělají naopak tím, že se otevřou svému okolí,“ míní Just.

A připomíná kontroverzní rétoriku některých lidovců týkající se kulturně-etických témat. „Například už zmíněný hejtman Grolich se musel veřejně omlouvat za rétoriku některých svých kolegů, když se projednávalo manželství pro všechny. Tam je problém současné KDU-ČSL,“ říká Just.

Jak se promění směřování lidovců pod vedením hlavních kandidátů na předsedu? „Pokud post předsedy obhájí Marian Jurečka, nečekám výraznější proměnu – bude se prostě pokračovat dál,“ má jasno Eibl.

A dodává: „Pravda, straně se pod jeho vedením úplně nedaří, ale ruku na srdce – bylo by to za předsedování někoho jiného výrazně jiné? Já si to nemyslím. Straně chybí tak trochu komunikační disciplína a místy tah na branku.“

Pokud se do čela strany vrátí Marek Výborný, tak podle Eibla možná naplní vizi pro stranu, kterou měl před lety, kdy se stal předsedou. „Tenkrát probíhala snaha stranu trochu změnit – víc zacílit, osekat některá témata a o některých tématech tolik nemluvit.“

Eibl v této souvislosti odhaduje, že by Výborný v tandemu s Petrem Hladíkem nejspíš akcentovali více zelených témat. „A to není špatně – naopak. Já osobně bych stranu se zelenou tematikou a jednoduchou a jasnou komunikací těchto témat v Poslanecké sněmovně uvítal.“

Zbývá Jiří Čunek. „Pokud by vyhrál on, byl to tak trochu návrat do minulosti, ke konzervativním hodnotám. Neumím odhadnout, nakolik je to něco, po čem voliči volají. Poptávka po konzervativních křesťanských stranách v převážně ateistické české společnosti totiž prostě není.“

Na otázku, jak tedy hodnotí celkovou kondici strany, Eibl reaguje tím, že uvnitř je KDU-ČSL celkem zdravá. „Má aktivní členskou základnu, rozvinutou síť na komunální úrovni, přispívají k místnímu životu a tam, kde mají starosty, jsou tito starostové oblíbení a volení opakovaně.“

Bohužel to podle něj nestačí pro úspěchy na celostátní úrovni, kde se lidovecká pracovitost a dobrá zkušenost s nimi neprojevuje. Příčiny spatřuje v historické zkušenosti, kterou voliči s KDU-ČSL udělali.

Co tím konkrétně myslí? „Třeba jejich schopnost vládnout s každým, velmi časté a rozhodné lidovecké ‚možná‘ nebo ideologické a hodnotové mantinely – a někteří její představitelé v tomto ohledu opakované stranu střílí do nohy. A možná ne do jedné, ale do obou.“

To všechno podle Eibla pak přispívá k tomu, že na parlamentní úrovni jsou lidovci dlouhodobě v křeči. A co by tedy měli dělat s klesající podporou? „S úbytkem voličů by se asi něco dělat dalo, nicméně to nikdy nebyl, není a ani nebude jednoduchý úkol.“

Nově zvolené vedení bude podle Eibla pod obrovským tlakem, aby se to už konečně povedlo. „A když se to nepodaří hned, bude růst další frustrace a třeba i klesat motivace některých straníků, aby tvrdě pracovali na obnově strany.“

Jinak řečeno, jakékoliv změny k lepšímu, tvrdí politolog, potřebují čas, zatímco změny k horšímu se dějí takřka přes noc. Buď jak buď, budoucnost strany v danou chvíli neexistuje mimo koalici SPOLU.

Na tom se shodují oba námi oslovení experti. „Projekt SPOLU je dle mého názoru v současné době z pohledu lidovců jedinou možností, jak zůstat relevantní na celostátní úrovni,“ má jasno Just.

Eibl říká de facto totéž: „V tuto chvíli takovou možnost spíš nevidím. To lidovcům samozřejmě trochu svazuje ruce, ale zároveň je to určitý typ polštáře, který novému vedení de facto kupuje čas. Nemusí totiž – pokud koalice SPOLU bude pokračovat – řešit bezprostřední ohrožení samotné existence strany.“

Podle Justa je jasné, že podobné aranžmá vždy bude mít své plusy a mínusy pro všechny zúčastněné subjekty. „V současné době podle mě ale převažují pro ty dva malé hráče, tedy nejen pro KDU-ČSL, ale i pro TOP 09, výhody. Ostatně výhodné to je v současnosti i pro ODS.“

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.