Baxa exkluzivně pro INFO.CZ: O kolik se zvýší koncesionářský poplatek, kdo ho nově bude platit a jak je to s firmami

Ministr kultury Martin Baxa v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ detailně popisuje finální koaliční dohodu o velké mediální novele, která mimo jiné navyšuje koncesionářské poplatky. Ale méně, než Baxa avizoval loni na podzim. „V průběhu debat v rámci koalice jsme se přiklonili k modelu kombinujícímu nižší zvýšení poplatků se zavedením indexace jako ochranou před inflací,“ vysvětluje.

Dohoda koalice o velké mediální novele je hotová. Jaké jsou její základní parametry?

Novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu má svoji finální podobu. Předcházela jí jednání v rámci koalice, ale také s klíčovými hráči českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stejné, avšak na základě diskusí, které považuji za mimořádně cenné, došlo k dílčím úpravám.

Můžete být konkrétní?

Stále platí, že se nově bude odvádět poplatek nejen z televizního a rozhlasového přístroje, ale z jakéhokoli zařízení, které umožňuje přehrání vysílání veřejnoprávního média. Bez ohledu na počty přístrojů platí, že každá domácnost bude nadále platit pouze jeden poplatek. Pokud dnes platíte za televizní přijímač, tak už za žádný jiný přístroj nemusíte.

Platí také, že se poplatek zvýší, ale v případě ČT méně oproti podzimní variantě. Přibyla indexace poplatku v souvislosti s inflací, memoranda s veřejnoprávními médii specifikující jejich úlohu a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. A co je důležité, stále platí, že duální systém uspořádání českého mediálního trhu se nemění.

Loni na podzim jste oznámil, že se bude koncesionářský televizní poplatek od začátku roku 2025 zvyšovat o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 korun za měsíc. Proč jste nakonec z tohoto plánu ustoupili?

Základním cílem bylo zajistit udržitelné financování veřejnoprávních médií tak, že bude zachován princip financování prostřednictvím poplatků. Způsob, na který jsou u nás lidé zvyklí. Od počátku jsem říkal, že nechci vystavovat média riziku, že budou financována například ze státního rozpočtu. To by jejich nezávislost mohlo narušit.

V průběhu debat v rámci koalice jsme se přiklonili k modelu kombinujícímu nižší zvýšení poplatků se zavedením indexace jako ochranou před inflací. Podle mne jde o optimální řešení, které zabezpečuje média veřejné služby v dlouhodobém horizontu. Inflace sama o sobě již nebude důvod pro novelizaci zákona, což znesnadní případné snahy o destabilizaci veřejnoprávních médií a narušení principů demokracie.

Výsledkem je tedy dobrá zpráva jak pro uživatele České televize, kteří budou platit méně, než bylo původně plánováno, tak pro samotná média veřejné služby, která mají jistotu předvídatelnosti financování do budoucna.

Nově bude poplatek nastaven na 150 korun za ČT a 55 korun za ČRo.

A jak bude tedy vypadat indexace případného příštího navyšování poplatků? Z čeho se bude vypočítávat?

Rád bych upřesnil, že nově bude poplatek nastaven na 150 korun za ČT a 55 korun za ČRo. A indexace poplatku bude fungovat následovně: při dosažení šestiprocentní kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo každý o šest procent jejich aktuální výše. Při první indexaci se oněch šest procent bude tedy počítat ze 150 Kč u ČT a z 55 Kč u ČRo.

Co bude toto nižší navýšení poplatku znamenat pro ČT v příštím roce? O kolik vybere za rok oproti původnímu plánu méně a kde by podle vás měla šetřit? Podle původního návrhu měl České televizi vzrůst výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy Kč po odečtení příjmu z končící výjimky platby DPH. U Českého rozhlasu pak o 600 milionů korun ze stávajících dvou miliard korun…

Dle analýz, které máme k dispozici, znamená současná podoba novely v příštím roce pro ČT zvýšení rozpočtu o zhruba 865 milionů Kč a u ČRo o 331 milionů korun.

Původní návrh byl vyšší, protože se nepočítalo s indexací. Ta je nyní zavedena, není proto nutné tak vysoké navýšení, protože případné inflační výkyvy budou vykryty automaticky. Navíc odpočet DPH pro ČT i ČRo zůstane v platnosti ještě pro následující tři roky. I v tom se situace změnila.

A platí stále, že se bude vybírat poplatek také za mobilní telefon, počítač, tablet apod. s tím, že půjde vždy o jednu platbu za domácnost?

Ano a jednoznačně platí, že bude jeden poplatek za domácnost bez ohledu na to, kolik přístrojů vlastní.

A jak to dopadlo s právnickými osobami, s firmami? Původně to mělo být tak, že bude zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné měly být od platby osvobozeny. Jaké povinnosti jim tedy bude – pokud jde o koncesionářské poplatky – nakonec ukládat zákon?

I v tomto případě se na základním principu plateb firem podle počtu zaměstnanců nic nemění. Intervaly počtu zaměstnanců jsme ale upravili tak, abychom ještě více ulevili malým firmám.

Původně měly poplatky platit firmy od pěti zaměstnanců výše, v aktuálním návrhu jsou od poplatku osvobozeny firmy do 24 zaměstnanců. K úpravě došlo i na horní hranici – stonásobek poplatku budou platit již firmy, které mají 500 zaměstnanců a více.

Babišovi nejde o lepší financování veřejnoprávních médií. Útočí na jejich nezávislost a v tom mu budu tvrdě oponovat, říká ministr Baxa

Novinkou jsou memoranda s veřejnoprávními médii – co přinesou?

Způsob upřesnění veřejné služby prostřednictvím memorand vzešel z diskuse v rámci pracovních skupin. Memoranda budou definovat rozvoj veřejnoprávních médií na dobu pěti let. Budou je připravovat obě veřejnoprávní média.

První memoranda musí předložit generální ředitelé veřejnoprávních médií do šesti měsíců od účinnosti zákona ke schválení Radě ČT a Radě ČRo. A po jejich schválení je podepíše ministr kultury spolu s generálními řediteli.

V zásadě jde o způsob, jak umožnit a podpořit rozvoj obou médií jak v reakci na nové technologické možnosti, tak s ohledem na předvídatelnost rozvoje veřejnoprávních médií, která jsou součástí duálního mediálního trhu v České republice. V tomto směru nás čekají další diskuse se všemi, kteří se na tomto trhu pohybují.

Jaké nové povinnosti kromě memorand budou veřejnoprávní média mít?

V případě ČT půjde o omezení v oblasti sponzoringu. Nově nebude smět přesáhnout 260 hodin ročně na všech kanálech České televize. A pětadvacet procent z peněz vybraných za sponzoring bude muset být převedeno do Státního fondu kultury, který je rozdělí na podporu kulturních projektů.

Zároveň nebudou smět ani ČT, ani ČRo umisťovat obchodní sdělení na svých internetových stránkách a aplikacích. Jde o opatření, které přispěje k posílení financování kultury a zároveň k narovnání situace v internetových médiích, která v době vzniku původního zákona nebyla tak rozvinutá jako nyní.

Kromě toho zákon také upřesňuje, jakým způsobem mají veřejnoprávní média postupovat při zavádění významných změn stávajících služeb či zavádění nových služeb, jako je například spuštění nového kanálu.

A ještě jedna věc mne zajímá: bude ve sněmovně koalice jednotná? A pokud ano, kdy plánujete, že bude zákon schválený?

Věřím, že koalice bude jednotná, koneckonců finální výsledek je výsledkem koaliční spolupráce, za kterou bych chtěl svým kolegům poděkovat. Oceňuji jejich přístup a stejně tak i přístup partnerů z mediálního trhu.

V nelehkých dobách potřebujeme veřejnoprávní média více než kdykoli předtím. A věřím, že si to uvědomujeme všichni, nejen v rámci koalice.

Budeme se snažit, abychom zachovali účinnost zákona k 1. 1. 2025, jak jsme od počátku plánovali.

Zrušení koncesionářských poplatků? Musím s tím v úvahách o budoucnosti ČT počítat. Babiš řekl A, ale už nedodal B, říká nový šéf televize Jan Souček

„Smlouva pro Česko“ chce polít ekonomiku živou vodou. Stojí za ní oceňovaný ekonom Filip Matějka i mediální dům CNC

Konec státní inzerce spřáteleným mediím: Kvůli evropské legislativě vzniká i nová profesní organizace

sinfin.digital