KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | V kouzlu náhody, improvizace, každodennosti a přirozeného postřehu toho někdy vykrystalizuje o cestě k prosperitě víc než z dlouhého přemýšlení o směřování ekonomiky a společnosti. Snažím se být tím, kdo v debatách o ekonomice a politice udává agendu. A pak jednu z největších pozorností vzbudí debata o kašmírových svetrech. Právě z ní ale nakonec může vyjít o směřování ekonomiky něco podstatného.
Před pár týdny jsem přišla jako host do podcastu Insider Briefing za Tomášem Jirsou a Michalem Půrem. Známe se dlouho. Vídáme se při různých příležitostech docela často, takže naše debata je přirozeně velmi neformální. Ani jsem nepostřehla, kdy se konverzace před natáčením plynule přelila v ostrou část. To ráno byla tuhá zima. Vyměnili jsme si s kluky, kteří jsou oba stejně jako já běžci, pár postřehů, jak se běhá v mraze. Komu dobře, komu hůř.
Michal pak s ohledem na počasí ohlásil, že má na sobě poprvé kašmírový svetr. Žasla jsem. Takový včasný adaptér všech trendů. A první kašmírový svetr v životě. Pro mě, která na kašmíru ujíždím už od svých pětadvaceti, kdy jsem tento luxusní materiál objevila při studiích v Americe a úplně mu propadla, to byl u trend-settera Michalova typu šok.
A pak už to jelo: kašmírové ponožky, prádlo. Udělali jsme si z toho trochu show. Ale zároveň to dostali do velmi praktického tónu a probírali jsme, jak je v digitální éře kašmír snadné koupit na internetu. Ale ty nejlepší obchody většinou rozesílají zboží z Londýna, což je po brexitu velká otrava s celnicí. Což jsme opět s analytickou vášní, kterou všichni tři sdílíme, rozebírali.
Kašmír zabral víc než naše představy, kdo je nejperspektivnější ministr Fialovy vlády a kde jsou skryté politické talenty. Psala mi spousta lidí a smála se. Odlehčení na začátku podcastu zafungovalo.
V záplavě pobavených reakcí přišla ale i jedna jiná. „Poslouchám brífing, kde se strhla diskuse o kašmíru, což jsem si zanalyzovala jako znamení všech znamení, protože to snad není možný. Značka kvalitního kašmíru bez nutnosti clení přes Českou poštu totiž na českém trhu je. Shodou okolností je to moje značka, kterou jsem zhruba před rokem založila. Kašmír je z Mongolska a Nepálu, kam jsem se vydala. Láska k tomuto materiálu je naprosto nepřenositelná. Každopádně jiným slovem než láska se to definovat nedá. Podívejte se, prosím, na just.love (žádné cz, žádné com, jenom love). With just love. Zuzana Melicharová. Founder&CEO“
Na texty i vystoupení v televizích a rádiích mi chodí hodně reakcí. Pochvalných i kritických. Inspirativních i čistě informativních. Budím emoce. Čtenářů a diváků si velmi vážím. Co zvládám, na to odpovídám. Často přinesou zajímavé typy. Když mi intuice říká, že tohle by mohl být jeden z nich, s pisateli se ráda sejdu.
Je to jeden z důvodů, proč dělám v médiích. Možnost objevovat nové lidi, věci, trendy. Jsem hodně zvědavá. Energie pisatelky a její příběh o vlastní kašmírové značce mě jako kašmírového fanouška oslovily na první signální. Stále hledám příběhy, jak někdo postavil byznys, který tady na trhu zatím chyběl. Ideálně vlastní značku s vysokou přidanou hodnotou.
V ekonomice tvrdě platí, že nejvíc vydělá ten, kdo něco vymyslí a pak ten, kdo to dokáže prodat. Ti, kdo nápad jiných jen produkují, berou výrazně méně. Je to zákonitost smějící se ekonomiky ve tvaru U. Největší přidaná hodnota je v koutcích úsměvu, na začátku a na konci.
Prohlédla jsem si kašmírový web a byla na autorku ještě zvědavější. Tak jsem jí napsala. Pár dní na to jsme se v Praze sešly. Podnikavost a energie čišely ze Zuzany Melicharové hned, jak jsem vstoupila do dveří. Čas, který jsem na schůzku měla, jsme spontánně promarnily povídáním o našich životech. Dětství, studiích, zkušenostech ze škol v zahraničí.
Než jsme se dostaly ke kašmírovému byznysu a jeho příběhu, musela jsem pokračovat na další schůzku. Stihly jsme si ale říct, jak Zuzka, vyrůstající v jihočeské Volyni na úpatí Šumavy, po studiích anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě UK odjela studovat MBA do Japonska.
Po návratu pracovala ve financích všude možně od Citibank, přes Českou spořitelnu po advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS. Pak potkala Tomáše Čupra, který ji přesvědčil, aby to zkusila u něj v Rohlík.cz. Jenže sám si všiml, že ji to moc nebaví. Ona si odtud ale odnesla znalost obchodování na internetu. A jako máma dvou malých dětí se rozhodla, že chce zkusit svůj vlastní byznys, vlastní značku. Kvalitní, udržitelnou, dlouhodobou. Žádnou fast fashion.
Vlastně se rozhodla pro něco, co se dá nazvat montovnou naruby. U nás velmi často vyrábíme nápady jiných. Oni to vymyslí, prodají a inkasují nejvyšší zisky. My jim to za fixní cenu vyrobíme.
Zuzana Melicharová se svou znalostí byznysu a financí chtěla opak. Vymýšlet a prodávat. Aby její nápady vyráběl někdo jiný. První pokus v Portugalsku skončil nárazem a velkou finanční ztrátou. Našla si firmu, která jí měla věci, které vymyslela, vyrábět. Portugalci si vzali peníze předem. Ale nic nedodali.
„Byla to ale zkušenost, která mě posunula dál,“ říká Zuzka. Na cestě do Nepálu, kam se vypravila do Himalájí se svojí mámou, narazila na kašmír. Královský materiál, považovaný za jeden z nejluxusnějších. Vlněné zlato. Kašmírské kozy jsou velmi vzácné. Ty se skutečně kvalitní srstí žijí hodně vysoko v horách. Často se uvádí nad čtyři tisíce metrů. Nejkvalitnější srst mají ty z „centrálního Mongolska“. Tedy Mongolska a části dnešní Číny.
Zuzana využila svých kontaktů z byznysové školy v Japonsku a pokusila se zmapovat přes tamní obchodní komory trh s kašmírskou vlnou a továrnami, které z ní dělají na zakázku oblečení. Vybrala si dvě a vyrazila na obhlídku. Vytvořila si vazby, které jí dovolily rozjet vlastní značku Just Love. První českou kašmírovou značku.
Zuzana si vymyslí model a pošle zadání do továrny do Mongolska. Tam jí ho vyrobí a ona ho následně nabídne na svém e-shopu. Kde jí influencerky dělají mimo jiné známé české herečky a modelky. Je to skoro jako lekce, jak si postavit brand s vysokou přidanou hodnotou a rozjet něco nového.
Zuzana nezapře analytickou bankéřku, která pracovala na velkých transakcích. Má přesně zmapované, jak trh s kašmírem funguje.
Popisuje, jak nomádi, kteří pasou stáda kašmírských koz v horách a poušti Gobi, dodají vlnu manufakturám, které z ní zpracují příze. Ty se pak barví a dodávají do dalších manufaktur nebo také velkých továren, kde z nich už dělají svetry, šaty, kabáty, ponožky. Konkrétní modely. Ty si u nich zadávají velké světové značky, které kašmír z Mongolska prodávají pod svými jmény.
Mongolsko je surovinovou základnou. Velmocí finálních značek je Velká Británie s velkou tradicí kašmírového průmyslu především ve Skotsku. Nebo severní Itálie, kde sídlí jedny z nejžádanějších módních značek.
I Mongolci mají vlastní značky. Zuzana ze svého průzkumu kašmírového byznysu zjistila, že třeba značka Gobi Cashmere, největší dodavatel kašmírových kabátů na světě, patří jednomu z mongolských oligarchů.
Je to krásná ukázka, jak se tady dělí přidaná hodnota. Pastevci, kteří dodávají vlnu, netuší, jak obrovskou cenu mají výrobky z ní na Západě. Zuzaně se s českou kašmírovou značkou podařilo dostat do role toho, kdo umí vymyslet produkt, zorganizovat výrobu a následně realizovat prodej.
Je ve stejné pozici jako velké londýnské značky, které si nechávají své kašmírové kolekce dělat v Mongolsku stejně jako ona. Jen samozřejmě v mnohem větším měřítku, odpovídajícím tomu, jak je kašmír po generace vrostlý do britské společnosti.
Je to přesná ilustrace, jak funguje smějící se ekonomika, když někdo něco vymyslí a dokáže celou firmu od a do z postavit. Ve své práci stále pasu po firmách, které umí vymýšlet a vyrábět. Čím víc jich budeme mít, tím budeme jako společnost bohatší. Takže z tlachání o kašmíru v mrazivém ránu byla nakonec zajímavá ekonomická lekce. Když člověk něco dělá se zájmem a vášní, je to na práci vidět.
