Při nedělním sesuvu ledovce z úbočí italské hory Marmolada zemřelo několik lidí a další se pohřešují. Přímo v místě tragédie bylo podle místních médií i několik Čechů. Podobné sesuvy se letos budou kvůli souběhu dvou jevů s velkou pravděpodobností opakovat i na jiných místech v Alpách. Uvedla to Andrea Fischerová, expertka na ledovce z Rakouské akademie věd. Podle ní se ještě nikdy v moderní historii nestalo, aby bylo v létě v Alpách tak teplo a zároveň tam už v červenci zůstávalo tak málo sněhu jako letos.
Pro tání a sesuvy ledovců jsou letos bez jakýchkoliv pochyb ideální podmínky. Na vrcholcích Alp zůstává na rozdíl od minulých let jen velmi malé množství sněhu, takový úbytek sněhové vrstvy v nejvyšších nadmořských výškách experti dle svých slov „nepamatují“. K tomu se přidávají ještě vysoké teploty ve vysokých polohách.
„Je to výjimečná situace, která historicky nikdy předtím nenastala,“ uvedla pro agenturu APA Andrea Fischerová.
Východní Alpy podle ní nikdy nebyly s výjimkou nejvyšších vrcholů tak brzy bez sněhu. „Navíc je ledová pokrývka již tak tenká, že se tyto zbytky ledu mohou dát do pohybu,“ uvedla rakouská geoložka.
The footage of the large ice avalanche in Marmolada today in close proximity.
— Alpine-Adriatic Meteorological Society (@aametsoc) July 3, 2022
We don't know the author, we will write it in the comments as soon as we will know it.
Indeed an impressive sequence pic.twitter.com/zDo4q40qOP
Zároveň se ale podle expertů – pro někoho možná překvapivě – nedá mluvit o tom, že by tající ledovce byly dnes v Alpách pro lidi větším nebezpečím než v minulosti. Podle geologa Christophera Lambiela z univerzity v Lausanne je důvod jednoduchý. „Ledovce jsou menší, takže je tu méně ledu,“ uvedl s odkazem na řadu katastrof z minulého století.
Příkladem může být tragédie z roku 1965 na přehradě Mattmark u švýcarského městečka Vallis, při níž při sesuvu obrovského kusu ledovce zemřelo 88 lidí z několika zemí.
Tento příklad (stejně jako řada dalších) dokazuje, že tragické sesuvy ledovců nebyly úplně výjimečné ani v dobách, kdy se ještě o globálním oteplování tolik nemluvilo. Když už se ale ledovec dal do pohybu, byl to vzhledem k množství uvolněného ledu sesuv opravdu masivní. „Nebezpečí vycházející z ledovců je podle mého názoru pravděpodobně nižší, než bylo před 150 lety,“ uvedl švýcarský expert.
Na druhou stranu je úbytek „trvalého ledu“ v Alpách pro všechny alpské země velkou „národohospodářskou výzvou“. Tání ledovců ovlivňuje zimní i letní turistický ruch stejně jako třeba letitý systém zásobování vodou a smysl různých vodních staveb. Například Švýcarsko už několik let investuje značné prostředky do studií, které mají pomoci k vytvoření plánu, jak se může důsledkům tání ledovců země co nejlépe přizpůsobit.
Protože nahoře už není sníh, tání velmi pokročilo a probíhá po celém povrchu ledovce. Zejména horní a strmé oblasti ledovců jsou velmi tenké a Slunce navíc prohřívá i podloží. To vede k rozsáhlé tvorbě dutin. „Led ztrácí vazbu se zemí. Dutiny mohou být naplněny vodou,“ popsala Fischerová podstatu procesu, který nakonec vede k tomu, že ledovec takzvaně „praskne“ a hmota se dá do pohybu.
„Je nejen možné, ale i velmi pravděpodobné, že k takovým procesům dojde letos v létě i v rakouských Alpách,“ uvedla vědkyně. Geologický služba proto nedoporučuje horské túry v zaledněných oblastech hor, nebo přímo pod ledovci.
O tom, že pravděpodobnost tání ledovců se bude kvůli klimatickým změnám každý rok zvyšovat, se diskutuje dlouhodobě. Rychlý úbytek ledu ale zdaleka neohrožuje jen životy turistů. Protože tání ledovců vede i k sesuvům půdy a změnám v geologickém profilu, proces tání mění a ještě bude měnit Alpy doslova před očima.
Zaměstnanci turistických centrál upravují síť turistických stezek, někde je letní turismus těžce ohrožen. Příkladem může být fakt, že přibližně třetina ze 153 horských chat Švýcarského alpského klubu (SAC) se nachází v blízkosti ledovce. Změny v krajině v důsledku klimatických změn představují pro horské chataře neustálou výzvu.
