Není to aktuálně jen Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády ČR, kdo postupně připravuje veřejnost na možnost válečného střetu s Ruskem. V posledních několika týdnech veřejně vystoupily jeho protějšky v Nizozemsku, Belgii a ve Švédsku, které varují před podobným scénářem a snaží se na to občany svých zemí připravit.
„Válka severoatlantické aliance (NATO) s Ruskem je možná a Česko by od první chvíle bylo jejím prvním účastníkem,“ uvedl v minulém roce hned několikrát náčelník Generálního štábu české armády Karel Řehka. Vyvolal tím silné reakce jak ve veřejnosti, tak i mezi politiky. Zejména od tuzemské opozice pak sklidil kritiku za to, že „straší válkou“.
Naposledy se takto do Řehky „obula“ šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová v rozhovoru pro CzechCrunch. „Úplně se osypu, když čtu jeho (Řehkova – pozn. red.) vyjádření, jeho headliny připravme se na válku. My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru,“ řekla bývalá ministryně financí.
Alespoň je to jasný. @alenaschillerov to v rozhovoru s @cestmirstrakaty říká: "nepotřebuje tuto zemi připravovat na válku." Kdyby nastal konflikt s Ruskem, tak se asi tahle parta půjde vzdát na ruskou ambasádu a tím zajistí ten mír. Bože, chraň naši zemi před takovými politiky! pic.twitter.com/lizRywboIu
— Dárek pro Putina (@DarPutinovi) January 8, 2024
Jak ovšem ukazují poslední týdny, stejně jako Řehka hovoří i jeho protějšci v evropských zemích. Krátce před Silvestrem například otevřeně vystoupil náčelník generálního štábu Nizozemska Martin Winjen, podle kterého se nejen nizozemská armáda, ale celá společnost „musí připravit na možnou válku s Ruskem“.
„Nizozemsko by si nemělo myslet, že je naše bezpečnost zaručena, protože jsme 1500 kilometrů daleko,“ uvedl generál a apeloval na společnost, že to mimo jiné znamená vytvářet si zásoby jídla a pití pro případ nouze. „Existuje pouze jeden jazyk, kterému Rusko rozumí, a to jazyk silné armády,“ doplnil Winjen v podobném duchu, jako se dříve vyjadřoval Řehka. Mimochodem, Česko dělí od nejbližších hranic s Ruskem nikoliv 1500, ale vzdušnou čarou necelých 500 kilometrů.
Tento týden se pak k Řehkovi a Winjenovi přidal i náčelník generálního štábu Švédska Micael Bydén, podle kterého by se Švédsko, jež aktuálně vstupuje do NATO, „mohlo již brzy dostat do války s Ruskem“. Bydén volá po zvýšení „odolnosti“ celé společnosti – a to včetně civilistů.
„Pro každého jednotlivce platí, že se na možnost války s Ruskem musí připravit především mentálně,“ uvedl Bydén, který doplnil, že „situace je velmi vážná“.
„Podívejte se na zprávy, které přicházejí z Ukrajiny, a sami sebe se zeptejte, zda jste připraveni na to, že podobná situace může nastat i zde. Čím více z vás se nad tím zamyslí, čím více z vás to zváží, tím silnější naše společnost bude,“ doplnil Bydén.
V neposlední řadě pak před možnou ozbrojenou konfrontací zeměmi NATO s Ruskem varoval i belgický šéf armády Michel Hofman, na konci minulého roku poukázal na to, že Rusko plně přešlo na válečnou ekonomiku – a Evropa se na to v reakci potřebuje připravit a musí dát jasně najevo, že se dokáže bránit. „Myslím, že je správné připustit si obavy,“ dodává Belgičan s tím, že Rusko by mohlo výhledově otevřít novou válečnou frontu – buď v Moldavsku, na severu nebo v baltských zemích.
