Vyšší daně pro bohaté občany i firmy. Odklon od těžby fosilních paliv. Přehodnocení smluv o volném obchodu s jinými státy. Vyšší výdaje na pomoc chudým. I tyto sliby vynesly k vítězství v prezidentských volbách v Kolumbii poprvé levicového kandidáta. Firmy a investoři s napětím sledují, k jakým reformám nakonec Gustavo Petro přistoupí.
Je to muž, který má hodně pestrou minulost. A v ledasčem ztělesňuje pohnutou moderní historii Kolumbie. Levicový kandidát Gustavo Petro, který v červnu vyhrál prezidentské volby ve druhé nejlidnatější zemi Jižní Ameriky, je bývalým členem gerily M-19, ekonomem, senátorem i starostou hlavního města Bogoty. Mnohokrát mu z různých stran hrozila likvidace a dříve ho pronásledovali agenti tajné služby.
19. června 2022 ale přišla jeho hvězdná chvíle. Ve druhém kole voleb porazil se ziskem 50,4 procenta hlasů svého protivníka, podnikatele a multimilionáře Rodolfa Hernándeze. Tím se v tradičně pravicově orientované Kolumbii otáčí politický směr doleva.
To nejen u místních podnikatelů, ale také u investorů a zahraničních firem, které mají v Kolumbii svou pobočku nebo tam dovážejí zboží, vyvolalo jistou nervozitu. V předchozích letech totiž volební vítězství levice v latinskoamerických zemích vždy znamenalo komplikace pro podnikatelské prostředí nebo rovnou znárodňování. Své o tom vědí podniky se zkušeností z Bolívie, Venezuely, Nikaraguy i dalších států, které spadají do fronty latinskoamerického „socialismu pro 21. století“.
Rétorika, která poplašila investory, možná byla jen předvolební strategií
V Kolumbii snad ale něco podobného nehrozí. Zatím se totiž zdá, že Gustavo Petro je umírněnou osobností a jeho politická doktrína nepůjde proti systémovým základům kolumbijské demokracie. Ta stojí na poměrně stabilních institucích. „7. srpna převezme poprvé v celé naší historii svůj post prezident, který nepochází z tradice liberálně-konzervativní politiky. Přesto si nemyslím, že by bylo adekvátní umísťovat prezidenta Gustava Petra na levici,“ píše ve svém sloupku v deníku El Colombiano novinář Alejo Vargas Velásquez. Komentátor zdůrazňuje fakt, že i přes počátky u povstalecké levicové guerilly se nový prezident během své 62 let dlouhé životní cesty profiloval i na základě mnoha dalších zkušeností a zdrojů včetně moderních ekonomických teorií. „Proto bych se odvážil umístit ho spíš víc na levý střed, byť bez pochyby s velkou sociální citlivostí,“ píše komentátor o novém prezidentovi.
Také podle ředitele zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Bogotě Pavla Eichnera může být reálná politika nového prezidenta umírněnější, než jak se jevilo z bojovné rétoriky během předvolební kampaně. „V Kolumbii panuje přesvědčení, či částečně spíše touha, že velká část prohlášení, která nahánějí podnikatelům v Kolumbii i v zahraničí strach, je jen součástí určitého volebního programu, který cílí na chudší veřejnost. A také že nereálnost financování všech uvedených kroků stejně jako politická vyzrálost budoucího prezidenta pravděpodobně povedou k výrazně více středové politice. A to i s ohledem na velmi pozitivní vývoj Kolumbie před pandemií, který nalákal spoustu zahraničních stakeholderů. Ti budou mít silný hlas a budou lobbovat za mírnější realizaci některých extrémních plánů,“ uvádí Pavel Eichner.
Zemi trápí nezaměstnanost, uprchlická vlna i slábnoucí peso
Každopádně právě akcent na řešení sociálních problémů je zřejmě tím závažím, které nakonec zvrátilo volební vítězství na stranu Gustava Petra. Potíží s rostoucí chudobou a sociální nerovností má totiž v současnosti Kolumbie víc než dost. Když v roce 2016 skončila uzavřením mírové smlouvy vleklá občanská válka a hospodářství zažívalo fázi relativního rozkvětu, zdálo se, že má Kolumbie těžká léta za sebou. Pak ale nastalo několik ran. Do země přišla obrovská uprchlická vlna se sousední Venezuely. Do konce loňského roku zaevidovaly úřady oficiálně 1,7 milionu Venezuelců, reálný počet uprchlíků je ale zřejmě ještě o statisíce vyšší. Imigranti, kteří jsou ochotni pracovat za minimální platy, vytvořili další tlak na už tak dost napjatém kolumbijském trhu práce. Nezaměstnanost byla loni víc než 13 procent. Navíc přispěli uprchlíci v některých oblastech k růstu kriminality.
Další ránu přinesla pandemie. Kolumbie měla jako jedna z prvních zemí poměrně přísná restriktivní opatření, což se ale projevilo samozřejmě i na útlumu ekonomiky. Kurz kolumbijského pesa v posledním období ztrácel a po volbách pád měny zrychluje. Zemi trápí také velký rozpočtový deficit.
- Které daně v Kolumbii stoupnou?
- Co čeká kolumbijský těžební průmysl?
- Jak ovlivní plány prezidenta Petra přeshraniční obchod s Kolumbií?
