Evropa se nesmí nechat ukolébat nečekanou souhrou pozitivních faktorů, díky kterým se jí letos podařilo zajistit dostatečné zásoby plynu pro domácnosti i byznys. Příští rok totiž může vypadat značně odlišně, varuje nová analýza Mezinárodní agentury pro energii (IEA), podle které by Evropa mohla v příštím roce v klíčovém okamžiku čelit výpadku až 30 miliard kubíků (bcm) zemního plynu. Pro srovnání: loni Evropa spotřebovala asi 412 bcm zemního plynu, jde tak o potenciální výpadek asi sedmi procent celkové spotřeby.
Poslední měsíce se ukazuje, že Evropa napjatou plynovou krizi zvládá nad očekávání dobře. To se daří díky úsporám evropských domácností i firem, ale i díky souhře několika nečekaných okolností. Pomáhá nadprůměrně teplé počasí, zásobníky naplněné na 95 procent (o 5 pb. více, než je touto dobou dlouhodobý průměr) či omezená asijská poptávka po LNG.
Tato souhra pozitivních okolností se však příští rok už nemusí opakovat, varuje v nové analýze IEA. Podle agentury by Evropě mohlo během příštího léta, v klíčovém období plnění plynových zásobníků, chybět až 30 miliard kubíků plynu. Jde asi o sedm procent celkové evropské spotřeby – a zároveň o polovinu objemu plynu, který je zapotřebí k naplnění evropských zásobníků před topnou sezónou 2023-2024. Tento scénář nastane v případě, varuje IEA, pokud dojde současně k utlumení ruských dodávek a plnému obnovení asijské poptávky po LNG.
Právě potrubní dodávky zemního plynu z Ruska, navzdory řadě komplikací a omezení v posledních měsících, byly v letošním prvním pololetí objemově relativně standardní. Celkově by letos do Evropy mělo podle odhadů přitéct asi 60 miliard bcm zemního plynu (v roce 2021 to bylo okolo 155 bcm při celkové spotřebě 412 bcm), příští rok by to však mohlo být výrazně méně. To by byl pro naplnění zásobníků problém.
Navíc, letos hrála Evropě do karet omezená asijská poptávka po LNG, zejména kvůli oslabené kondici čínské ekonomiky, která je největším globálním importérem zkapalněného zemního plynu. Separátní zpráva ukazuje, že čínská poptávka po LNG klesla za prvních 10 měsíců letošního roku o deset procent.
Pokud by se však čínská ekonomika příští rok zotavila a tamní poptávka po zemním plynu opět vyrostla na úrovně z roku 2021, znamenalo by to, že by jen Čína spotřebovala asi 85 procent objemu z očekávaného nárůstu globální nabídky LNG v příštím roce – což by výrazně omezilo množství dostupného zkapalněného zemního plynu pro Evropu.
„Při pohledu na poslední trendy a pravděpodobné scénáře vývoje na globálním i evropském trhu se zemním plynem je zřejmé, že Evropa bude příští rok čelit ještě výraznějším hrozbám, než tomu bylo v letošním roce,“ uzavírá analýzu výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Právě jste dočetli úvodní část newsletteru Velký skok, ve kterém popisujeme změny v evropském plynárenství a energetice. Přihlaste se k odběru a každé pondělí vám na e-mail přijde shrnutí nejdůležitějších událostí a témat uplynulého týdne.
