Připoutejte se, Česko má v neděli opět tři polední politické debaty. K veřejnoprávním Otázkám Václava Moravce a Partii Terezie Tománkové na Primě přibyl na Nově pořad Za pět minut dvanáct. Nová debata však přináší víc otázek než odpovědí. Tak například: Má Česko dostatek politiků, kteří by tři plnohodnotné debaty naplnili? Padla novým pořadem údajná „dohoda o neútočení“ mezi Českou televizí a Novou? A proč výběr nového moderátora ze všeho nejvíc připomínal dramatickou telenovelu?
Lidé se v neděli zkrátka nenaobědvají bez toho, aby na ně z obrazovky nevyskakoval politik za politikem. Současným dvěma „poledním“ debatám – Otázkám Václava Moravce (OVM) na ČT a Patrii Terezie Tománkové na Primě – totiž přibývá nový bratříček, pořad TV Nova Za pět minut dvanáct. A je to dítko sice dlouho očekávané a vytoužené, zároveň je však jasné, že na sobě bude muset ještě hodně pracovat.
Na Barrandově evidentně chtějí dělat diskusi „trochu jinak“ než na konkurenčních stanicích. Za pět minut dvanáct tak není „hard talk“ per se – divák se nemusí bát, že se utopí v detailech jednotlivých kapitol státního rozpočtu, byť politika je pochopitelně v centru první části pořadu. Mluví se ale o politice lifestylovější, stravitelně podané.
Navíc, úvodní blok diskuse v dalších dvou částech pořadu sklouzává do lifestylu stále hlouběji. Uvolněnější formát naznačují nejen hosté (první díl uzavíral zpěvák Vladimír Mišík), ale třeba i volba oblečení moderátora, který pod sako obléknul jen tričko, což je „dress code“ v případě třeba takového Václava Moravce zcela nemyslitelný.
Historicky první díl pořadu přinesl v úvodní 40minutové části duel mezi předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a exministryní financí Alenou Schillerovou (ANO), který – zejména po nedávné vyhrocené debatě ve Sněmovně právě mezi předsedkyní TOP 09 a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem – sliboval „ohňostroj“. Ten se nakonec nekonal. Prim hrála uvolněná témata, jako je jejich obsah na sociálních sítích, a když se do sebe později obě dámy přece jen trochu víc pustily, moderátor Martin Čermák dokázal verbální plameny velmi rychle zchladit.
Právě u moderátora se na chvíli zastavme – jméno Martina Čermáka totiž rozhodně nepatřilo mezi bookmakery k největším favoritům. Nejlépe našlápnuto k moderování tohoto prestižního pořadu měl ještě v úvodu roku Čermákův kolega ze zpravodajství Rey Koranteng. Ten však na konci ledna fatálně nezvládnul moderování prezidentské debaty, což mu dveře k jeho vlastní politické diskusi uzavřelo.
Právě tato prezidentská debata zároveň jasně ukázala, že odříkávat večerní zpravodajskou relaci z telepromteru a moderovat hlavní politickou diskusi jsou dvě zcela odlišné disciplíny.
Ani poté, co šel Koranteng z kola ven, však nebyl Čermák pro vedení televize první volbou. Nova totiž během léta na moderování svého pořadu najala bývalého šéfa zpravodajství CNN Prima News (a někdejšího moderátora INFO.CZ) Pavla Štrunce. I tato epizoda ale skončila fiaskem poté, co Štrunc doslova zapomněl na to, že během svého angažmá na Primě získal zaměstnanecké akcie, ke kterým se váže konkurenční doložka, a pro Novu tak pracovat nemůže.
Přestože Čermákovo jméno zatím nemá takovou sílu jako Moravec či Tománková (ostatně tito dva moderátoři mají na rozdíl od Čermáka své jméno i v názvu pořadu), ostudu rozhodně neudělal. Diskuse pod jeho vedením sice neměla takový říz jako u konkurence, až příliš často se pasoval pouze do pozice „předávače slova“ a jeho výkon mohl být sebevědomější.
Na druhé straně to ale není nic, na čem by nemohl během příštích měsíců zapracovat. Čermák může v krátké době profesně vyrůst podobně, jako po (o něco delší době) vyrostla Terezie Tománková; její vykastrované rozhovory s exprezidentem Zemanem ponechme stranou.
Novému pořadu také dělá čest nové supermoderní studio, ze kterého Nova pořad vysílá. Umožňuje – podobně jako na Primě – promítání interaktivní grafiky přímo na LEDkovou stěnu či řadu dynamických záběrů, což je osvěžující například při srovnání s OVM. Škoda jen poněkud nezvládnutého záběru detailu na jednotlivé politiky, kde nudně tmavomodré pozadí ponejvíce připomíná televizní studia z devadesátých let.
Linka Kavky-Barrandov
Tou nejzajímavější otázkou nové diskuse však je – „proč právě nyní“. Příchod nové polední debaty se totiž téměř přesně překrývá s obdobím, kdy někdejší ředitel Novy a posléze dlouholetý ředitel České televize Petr Dvořák končí svůj mandát na Kavčích horách. Roky se přitom v kuloárech spekuluje o tom, že mezi oběma pražskými vrchy panuje neformální dohoda ve smyslu, že do doby, kdy bude Dvořák ve vedení ČT, televize Nova s vlastní politickou diskusí přímo mířící proti OVM nepřijde.
Pochopitelně, napřímo vám to nikdo nepotvrdí. Lidé z Novy říkají, že žádná taková dohoda neexistuje a ani neexistovala. Argumentují, že televize (připomeňme, že pod staronovým vlastníkem PPF funguje teprve tři roky) měla ve své „pipelině“ řadu projektů, které postupně realizovala: vybudování nového televizního studia, spuštění nových kanálů, resuscitace TN.CZ nebo důraz na Voyo. A že na politickou diskusi přišel čas až nyní.
Ať je to tak nebo ne, načasování debaty právě na odchod Petra Dvořáka z ČT otazníky spíše přidává, než aby na ně odpovídalo.
Pochopitelně je jenom dobře, že přichází třetí politická diskuse. Přináší mezi stanice větší konkurenci i boj o diváka, což je disciplína, ze které nakonec profituje právě divák. Je sice otázkou, zda má Česko dostatečně velkou „zásobárnu“ politiků, kteří by mohli pravidelně navštěvovat tři politické diskuse, aniž by se jejich debaty zvrhly do banálnosti a povrchnosti. Ale zřejmě ne – tím spíš, že se všechny politické diskuse skládají z několika bloků se separátními hosty. To však není argument proti nové diskusi. Trh si to ostatně nakonec vyřeší, tak jako vždycky.
