Na českém trhu probíhá aktuálně několik kauz, ve kterých investoři přišli o miliardy korun. Někteří se mylně domnívali, že jsou jejich finanční prostředky zhodnocovány na burze. Takto se napálilo více než čtyři tisíce lidí ve fondu Growing Way. Jiní zase vsadili na nákup dluhopisů, které měly jejich peníze zúročit jako v případě zkrachovalého podnikatele Tomáše Bárty a jeho skupiny EMTC, po které zůstaly dluhy ve výši téměř dvou miliard korun. Velmi známý je pak případ pádu investiční skupiny Arca. Všechny kauzy mají ale společné. Shlukují se kolem nich zákulisní hráči, kteří chtějí na úkor drobných věřitelů urvat co nejvíce pro sebe.
Jedním z těchto zákulisních hráčů je Petr Bujnoch, téměř neznámý majitel firmy Credit One, která se specializuje na vymáhání dluhů. O Bujnochovi se říká, že jde o vymahače a podnikatele s ostrými lokty, v médiích se o něm ale téměř nemluví. Podle svého profilu na serveru Wikipedia získal v roce 2001 inženýrský titul na MFF Univerzity Karlovy a následně titul MBA na soukromé Vysoké škole finanční a správní v Praze. Svoji profesní kariéru odstartoval v Expandia Bance, ve které působil do roku 2002, kdy banka skončila ve velkých ztrátách a byla převzata Českou Pojišťovnou. Po odchodu z banky v roce 2002 založil holdingovou společnost Consulting One, ve které je jediným akcionářem.
Ta v roce 2010 sehrála hlavní roli ve zmaření jedné z největších dražeb v historii ČR. Jednalo se o dražbu Pily Javořice, ve které uspěl zahraniční investor. Celý dřevařský závod vydražil za částku přibližně 500 milionů korun. Těsně před uhrazením celkové kupní ceny však podala Bujnochova firma Consulting One insolvenční návrh kvůli údajnému dluhu ve výši přibližně 2,5 tisíce korun. Šéf dřevařské firmy Ivan Doubrava pro Hospodářské noviny uvedl, že se Pila Javořice stala obětí vyděrače. Consulting One pak jako dalšího věřitele závodu označila britskou firmu Tarling Financial Consulting, čímž vytvořila netransparentní řetězec údajných věřitelů. Dražba nakonec skončila neúspěchem a Pila Javořice v insolvenci.
Další z Bujnochových firem, již zmíněná Credit One, kterou založil v roce 2006, se specializuje na vymáhání pohledávek a zároveň poskytuje nebankovní půjčky. V roce 2014 měla pro Český rozhlas vymáhat koncesionářské poplatky. Pracovníci Credit One obcházeli provozovny a fotili místa, kde rádia hrají. Český rozhlas následně na základě takto získaných dat rozesílal podnikatelům výzvy k zaplacení poplatku. Projekt skončil fiaskem, jelikož se přihlásilo jen několik nových poplatníků. Rozhlas proto spolupráci s Bujnochovou firmou ukončil.
Velké insolvence
Petr Bujnoch se prostřednictvím svých firem stále více angažuje ve velkých insolvencích. Dokonce byl opakovaně obviněn z tzv. privatizace insolvenčních řízení. Jednalo se například o insolvenci City Tower, ve které se ukázalo majetkové propojení se společností Isalis v.o.s., která je desítkách insolvenčních řízení, v nichž je Credit One věřitelem, dosazována jako insolvenční správce. Bujnoch si brousí zuby také na insolvenci skupiny Arca Investments. Těsně před schůzí věřitelů převzal pohledávky v nominální hodnotě zhruba 700 milionů korun od investiční společnosti Nova Money Market. Ta přitom patří mezi firmy spřízněné se skupinou Arca.
Největší pozornost však věnuje insolvenci zkrachovalé skupiny EMTC Tomáše Bárty. Z celkových pohledávek ve výši téměř 1,8 miliardy korun si nárokuje téměř tři čtvrtě miliardy. Právě do takové výše se kvůli nejrůznějším smluvním pokutám a úrokům vyšplhala původní půjčka za necelých 150 milionů korun, kterou Bujnoch Bártovi poskytnul v letech 2013 až 2019.
Právě vysoké úroky jsou důvodem, proč Bujnochovy pohledávky, které částečně přeprodal spřízněným firmám, jež je do insolvenčního řízení přihlásily samostatně, tolik nabobtnaly. Z dokumentů v insolvenčním rejstříku vyplývá, že Bujnoch si kromě různých pokut účtoval i penále půl procenta denně, což znamená úrok přes 180 procent ročně. Bujnoch byl přitom Bártovým dlouholetým obchodním partnerem. Jeho firma Credit One dokonce ve skupině EMTC vlastní dle výroční zprávy 2,5% podíl. Paradoxní pak je, že Bárta v posledních letech Bujnochovi z půjčky splatil téměř 200 milionů. Podle analýzy poradenské společnosti Deloitte poslal na jeho účty jako splátku přes 86 milionů korun, dalších více než sto milionů – jak Bárta vypověděl u soudu – pak uhradil v hotovostních platbách.
