Trojí volby a pokus vládních stran o nápravu mizerné reputace. Česká politika v letošním roce očima expertů

Nečekám výrazné zvraty. Dost bude záležet ale na tom, jak se povede ekonomice, zda budou mít lidé pocit, že se jim opět začíná dařit. Důležitým momentem zcela jistě budou volby do Evropského parlamentu. I když jde o volby druhého řádu a účastní se jich tradičně jiná skupina voličů než voleb sněmovních, ukáže se, jak ochotní jsou voliči vládních stran za současné atmosféry koaliční strany podpořit.

Uvidíme, jak úspěšné budou opoziční subjekty a jakými tématy a tónem budou přispívat do veřejné debaty. A vlastně se může stát i to, že se v průběhu roku 2024 vynoří nějaký nový politický subjekt, byť to tak teď nemusí působit, který se pokusí zaujmout pozici koalice SPOLU.

Nejzásadnější událost, která ovlivní poměrně dost věcí, budou ale prezidentské volby v USA. To je ovšem jiná kapitola.

Čekají nás troje volby – evropské, krajské a do jedné třetiny Senátu. Byť ani jedny z těchto voleb nemají přímý dopad na legitimitu vlády, jako všechny volby tzv. druhého řádu budou i tyto představovat důležitou zpětnou vazbu pro kabinet Petr Fialy, jehož mandát se akorát v prosinci 2023 přehoupnul do své druhé poloviny.

Vláda bude mít z hlediska svého veřejného obrazu co napravovat, zejména v oblasti komunikace konsolidačního balíčku. Toho všeho bude chtít přirozeně opozice využít ve všech trojích volbách v roce 2024. Podzimní senátní a krajské volby navíc budou symbolickým startem stříhání metru posledního roku zbývajícího do příštích řádných sněmovních voleb – a z nich vzejde budoucí vláda.

Na aktuálním stavu a vývoji ekonomických ukazatelů v průběhu roku 2024 bude hodně záležet, kdo v těchto volbách bude tahat za delší provaz. Zda vládní strany, slibující pozitivní obrat a zlepšení ekonomiky, nebo opozice, která je k ekonomickému výhledu mnohem kritičtější a vládu obviňuje z toho, že žije odtržená od reality.

Z neekonomických témat bude část politické agendy ovlivněna i tragickými událostmi, ke kterým došlo těsně před vánočními svátky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Rok 2024 v Česku budou ovlivňovat troje volby, které se odehrají – v červnu volby do Evropského parlamentu a na podzim krajské a senátní volby. Ve všech třech případech jde o volby, jež jsou voliči, médii i politickými stranami vnímány jako méně významné ve srovnání s volbami do Poslanecké sněmovny. Jinak řečeno jde o volby druhého řádu – sněmovní volby jsou naopak volby prvního řádu. Tato druhořadost souvisí také s faktem, že přímo nemůžou způsobit pád vlády, i když nepřímo na vládnutí v Česku vliv mít můžou – pokud by otřásly jednotou vládní koalice.

Výsledek všech tří voleb pravděpodobně výrazně ovlivní spokojenost či nespokojenost voličů s vládou. V minulosti se poměrně často měnily druhořadé volby v protestní hlasování voličů vůči stávající vládě a těžila z toho opozice. K nejviditelnějším příkladům patřily například v roce 2004 evropské volby, ve kterých výrazně zvítězila ODS a naopak největší vládní strana ČSSD utrpěla debakl, nebo krajské a senátní volby v roce 2008, kdy naopak vládní ODS výrazně neuspěla a z voličské nespokojenosti profitovala opoziční ČSSD.

Aktuálně sociologické výzkumy ukazují poměrně velkou voličskou nespokojenost viditelnou zejména v nízké důvěře ve vládu. Její nejdůležitějšími příčinami jsou neuspokojivá ekonomická situace způsobená hlavně doznívající vysokou inflací, přetrvávající nejistota ohledně cen energií, dopady vládního konsolidačního balíčku a stagnující životní úroveň značné části Čechů. Pokud by stávající voličská nespokojenost přetrvávala i v době evropských, krajských, respektive senátních voleb, může to skončit špatnými výsledky vládních stran, a naopak z toho může profitovat opozice, zejména ANO Andreje Babiše.

Tuto predikci je dobré ale vnímat opatrně, protože prozatím není jasné, jak se bude ekonomika a životní úroveň ovlivňující voličské chování vyvíjet v průběhu roku 2024. Vláda ekonomickou situaci a životní úroveň může ovlivnit pouze omezeně, protože ji výrazně určují takové vlivy, jako například jak se daří největšímu českému obchodnímu partnerovi, tedy Německu.

Pro opatrnost v hodnocení výsledků evropských, krajských a senátních voleb je dobré brát v úvahu i pravděpodobně mnohem nižší účast, než bývá běžná u sněmovních voleb. Vliv má i jiná podoba politické soutěže. Například v krajských volbách tradičně kandiduje také řada regionálních formací nebo vznikají volební koalice parlamentních a mimoparlamentních stran, takže podoba volební soutěže je částečně odlišná od voleb do Poslanecké sněmovny.

U senátních voleb se zase uplatňuje většinový volební systém a je zde tradičně silnější prvek personalizace – a přímý výběr konkrétního politika zmenšuje význam politických stran. Toto všechno může do výsledku voleb promluvit a odlišuje je to od sněmovních voleb.

Dále je dobré neopomíjet rozhodování Ústavního soudu v klíčových záležitostech prosazených v průběhu loňského roku vládou, jako byly zásahy do valorizace penzí. Podobně se předmětem rozhodování Ústavního soudu s pravděpodobností hraničící s jistotou stane například i v závěru minulého roku schválený konsolidační balíček. Opozice, jmenovitě zejména hnutí ANO, zde využívá ústavní možnosti pokračovat ve zpochybnění vládní agendy i mimo parlament před Ústavním soudem. Soudní rozhodnutí tak výrazně ovlivní to, jak bude v roce 2024 poměřována úspěšnost této vlády.

V příštím roce by také mělo padnout jedno z nejzávažnějších rozhodnutí v moderní historii Česka o tom, kdo bude stavět nové jaderné bloky v Česku a kolik jich bude. Půjde o mimořádně nákladnou záležitost, která výrazně překročí horizont tohoto volebního období.

Evropské a krajské volby otestují sílu koalice a nabídnou nám nějaká data pro budoucí predikce pro volby sněmovní. Sledoval bych hlavně propad ODS a přelivy voličů v rámci vládního bloku. A také to, zda se osvědčí spolupráce antisystémových stran. ČSSD bude mít jednu z mála šancí a možností o návrat do velké politiky. Pokud se ji podaří v Evropských volbách překročit pětiprocentní uzavírací klauzuli, může ji to pomoci v následujících sněmovních volbách.

V evropských i krajských volbách očekávám oslabení vládních stran, rozmělnění zastupitelstev a posílení hnutí ANO. V roce 2024 očekávám obměnu několika ministrů, tak aby se vláda nastartovala před volbami 2025. Komunikace jí nefunguje, hodnocení její činnosti je rozpačité, vnímání vlády negativní. Moc možností vláda pro zlepšení své reputace již ale nemá.