Minulá středa patřila v pražských Holešovicích úspěšným technologickým firmám, které z Česka mění svět. Podcast Tech Talk jsme vzali mimo studio a setkali se s fanoušky osobně. Na neformální „off-line“ akci v prostorách Scott.Weber se představily firmy Solek, Spaceflow, Carebot a Campiri. Večer moderovali Michal Půr a Jan Růžička.
Jak Růžička uvedl, v metropolích západních technologického světa jsou běžně „farmy“, které podporují start-upy. To v Česku chybí, zato tu ale není nouze o talent: „Jsou tu dobré firmy, akorát by občas potřebovaly pomoc.“ Svět se totiž nezastaví a nebude čekat, až se Česko probudí.
Mít energii (a) dobývat svět
Zdeněk Sobotka se se svou firmou Solek Holding zaměřuje na obnovitelné zdroje energie a především na solární energetiku. Solek projektuje a staví elektrárny v Latinské Americe, zejména pak v Chile, ale aktivní je i v Evropě, kde buduje nové fotovoltaické parky. Kromě České republiky jde třeba o Slovensko či Rumunsko. Firma navíc nedávno dokončila první solární elektrárnu na Kypru a vstupuje na další trhy starého kontinentu, namátkou do Francie, Řecka či Maďarska. V loňském roce Solek Holding zahájil spolupráci s významným americkým investičním fondem BlackRock.
Vzhledem k „rozkročenosti“ svého působení má Solek dvě centrály, jednu v Praze a druhou, větší, v Chile. Tam firma v současné době buduje mimo jiné elektrárnu na zelený vodík, která počítá s výkonem 96 MWp megawatt-peaků. Celkově má dnes Solek 178 MWp připojených solárních elektráren, v pokročilé fázi přípravy je dalších 500 MWp.
A jak se Češi dokázali prosadit v tak vzdáleném obchodním prostředí, jakým je Chile? „První rok nás tam oblbovali… pak jsme přes chilské právníky převzali development a hodně ostrými lokty jsme se dostali dál,“ popsal Sobotka náročné začátky. Do země několikrát za rok cestuje, a dříve dokonce uvažoval, že by se tam kvůli byznysu přestěhoval.
Okolo zelené energie, kterou se Solek zabývá, se vedou živé diskuze v celé Evropě, a to zejména kvůli všudypřítomné nejistotě, jak se turbulentní světový vývoj odrazí v tzv. Green Dealu, tedy zelené politice Evropské unie. „Evropa potřebuje obnovitelné zdroje, Green Deal rozhodně mrtvý není, zdvojnásobí se a zrychlí se,“ předpovídá Sobotka, podle kterého bude záležet na tom, jak na změny zvládne zareagovat česká vláda. Michal Půr na to navázal otázkou, zda se v českém prostředí obnovitelné zdroje energie vyplatí. „Určitě,“ nezaváhal Sobotka. Odpověď podložil úspěchem OZE v sousedním Polsku a také chováním tuzemských majitelů rodinných domů, kteří ve velkém poptávají menší řešení pro své stavby, protože si sami spočítali návratnost, která se při současných cenách elektřiny často pohybuje v horizontu pouhých 5–6 let. „Další tři roky to lepší nebude,“ doplnil s tím, že poté sice bude následovat cenový pokles, ale už ne na původní předcovidovou úroveň.
Klíčovým trhem ale pro Solek Holding zůstává Latinská Amerika. Vedle Chile se firma chystá i na Kolumbii. „Solár je dneska číslo jedna, nejrychleji ho postavím, cenově je nejlevnější,“ vysvětlil Sobotka. Dalším argumentem pro Latinskou Ameriku jsou menší byrokratické překážky. Development solární elektrárny v Chile trvá 18–24 měsíců, v Česku je ale legislativa brzdou. Ale stačí se rozhlédnout po Evropě – například Španělsko či Francie jsou podle Sobotky v tomto ohledu oproti Česku jinde a povolit tam elektrárnu trvá zhruba stejně jako v Chile. Naproti tomu u nás „musím zajít za starostou, musím dělat ‚to co nechci‘, a pokud starostu za dva roky nevyhodí, může se to realizovat“. Řešení Sobotka vidí ve změnách legislativy a v jednodušším povolovacím procesu. Mělo by se to ideálně týkat i menších projektů například o velikosti 1MW.
V tuzemsku je přitom k rozvoji solární energie dostatečný prostor, a to i v rámci infrastruktury. Sobotka poznamenal, že sousední Německo dnes vyprodukuje na hlavu zhruba pětkrát více solární elektřiny než Česko.
I obnovitelné zdroje ale zakoušejí nejrůznější komplikace v souvislosti s tím, jak covid omezil světový byznys. Jan Růžička zmínil, že největší výrobci pro OZE jsou v Číně. Působí to problémy v dodavatelském řetězci? Podle Sobotky jednoznačně, dopravní lodě jsou „zaseknuté“, je těžké dostat zboží na místo určení ve stanoveném čase, ztěžuje to plánování. Michal Půr chtěl vědět, jak to ovlivňuje malé objednatele, typicky třeba fyzické osoby, které si chtějí postavit vlastní solární systém. Dostanou se k panelům? „Objednej si to hned, lepší to nebude,“ konstatoval Sobotka. Ceny už podle něj také jenom porostou.
Debata se stočila i k dalším zeleným zdrojům energie, které jsou zatím relativně na začátku. „Vodík je budoucnost energetiky i transportu, ale ekonomicky je to dnes problém,“ řekl Sobotka. Popsal, že vodík začal dávat větší smysl kvůli ruské invazi na Ukrajinu, která enormně zdražila ceny plynu, ohledně stavu vodíkového pokroku v Česku ale příliš pozitivní nebyl. „Jsme za opicemi,“ zaznělo.
AirBnB pro obytňáky. Campiri vletělo na trh, který ustrnul v devadesátkách
Ne každý chce vlastnit obytný vůz kvůli pár týdnům dovolené jednou za rok. Pandemie covidu navíc poptávku po domovech na dvou a více kolech vystřelila do nových výšin. A přesně tento problém pomáhá řešit český start-up Campiri, který na Tech Talku představil výkonný ředitel Lukáš Janoušek.
Campiri Čechům zprostředkovává dovolenou v obytných vozech, jejichž nabídku tvoří jak vybavení půjčoven, tak i soukromých provozovatelů. Na to slyší i investoři, od kterých Campiri v seed investičním kole získalo 114,7 milionů korun. Nyní se chce v oblasti svobodného cestování posunout ještě dál a plánuje expanzi do zahraničí.
Věděli jste, že v České republice je asi 60 tisíc obytňáků? Z nich jsou ale v půjčovnách jen necelá dvě procenta, a proto přišel nápad zapojit do půjčování i soukromé vlastníky na principu Airbnb. Ti podle Janouška své vozy používají v průměru pouze tři týdny v roce. Je zde tedy velký potenciál propojit „stojící“ karavany s velkou poptávkou. Tím se jednak významně rozšíří nabídka, ale také se majitelům otevírá možnost, jak ulevit nákladům na správu a vlastnictví vozu v době, kdy ho zrovna sami nemohou či nechtějí využít.
Campiri operuje ve srovnání s jinými půjčovnami na velmi specifickém trhu. 95 % zákazníků jsou v karavaningu nováčci, zápůjčka je tak jejich vůbec první zkušeností s tímto typem dovolené. „Jsou půjčovny, které dělají 70 % byznysu ze své stálé báze,“ řekl Janoušek. Čeká ale, že i pro Campiri s časem zásadně poroste význam zákazníků, kteří se vracejí.
Jak Campiri začalo? Sám Janoušek si karavany vyzkoušel teprve před třemi roky. Dostal se k nim od lodí, na které jezdil s kamarády. Právě na palubě lodi zjistil, že ho takové svobodné cestování baví. Když si poté zkusil pronajmout karavan, rychle si uvědomil, že prakticky celý byznys s karavany je off-line a lidé o něm příliš nevědí, moc mu nerozumí, leckdo nezná ani největší hráče v odvětví, jakými jsou třeba výrobci Bürstner, Hymer apod. Součástí byznysu je proto také poradenství pro majitele i pronájemce obytných vozů. Ti často chtějí poradit s údržbou, nebo s tím, kam s obytným vozem vlastně mohou jet a kde ho zaparkovat.
Začátky byly jednoduché, první zákazníci si zážitek s obytňákem chválili. Janoušek rychle pochopil, že svět půjde „online“ cestou a rozhodl se byznys tímto směrem dál rozvíjet. Jednou z výhod Campiri je, že obytné vozy jsou přístupné široké veřejnosti – na většinu stačí řidičský průkaz skupiny B, jsou vybaveny klimatizací a vůbec vším, co si dnes člověk k dovolené představuje. Navíc se trefují do doby. „Mladí lidé to dnes znovu objevují,“ popsal Janoušek návrat Čechů od leteckých dovolených v hotelových komplexech ke svobodnějšímu cestování v obytných vozech.
Michal Půr zmínil, že byznys „Air BnB obytných vozů“ má globální potenciál. „Covid nám pomohl, byly zavřené hotely,“ okomentoval Janoušek první rok podnikání, během kterého měl start-up obrat 20 milionů korun. „Letošek je pro nás super, meziročně jsme pětkrát větší,“ popsal rozvoj. Další růst může přinést zahraničí. V západní Evropě je již trh víceméně nasycen, příležitosti ale skýtá východ, kam by Janoušek rád expandoval. V současné době podle něj trh brzdí zejména nedostatek nových vozů způsobený covidem a výsledným rozbitím dodavatelských řetězců. „Všichni věří, že poptávka tu bude, klíčové je nabrat co nejvíc majitelů,“ uvedl Janoušek s tím, že problémem je často strach majitelů, aby obytný vůz nebyl poškozen. „Stačí ale lidem vysvětlit, že to ekonomicky dává smysl,“ dodal. V expanzi Campiri chce pokračovat tempem 3-4 země za rok.
Prevence je klíč ke zdraví i k úsporám
Jako třetí na podium přišli zakladatelé Carebotu Matěj Misař a Daniel Kvak. Ti vyvíjejí platformu, která by se dala popsat jako „AI driven healthcare“. Jejich model neuronové sítě pomáhá lékařům najít optimální diagnózu a minimalizovat riziko lidské chyby.
Carebot si rychle získal i lékaře, kteří projekt zhusta připomínkovali. Společnými silami se podařilo vytvořit a zdokonalit řešení, které pomáhalo při diagnostice covidu-19 skrze tisíce rentgenových snímků plic pacientů i zdravých lidí šetřit nejen čas, ale i zdravotnické prostředky.
Nyní je přesnost diagnostiky Carebot na 99 %, oproti cca. 70 – 90 % v případě, že snímek vyhodnocují pouze lékaři. Systém je přístupný odkudkoli na světě a jeho použití je rychlé a snadné. Stačí nahrát snímek plic a systém, který se na tisících anonymizovaných snímků učil, jej zanalyzuje a lékaře informuje o možných nálezech. Ty umí detekovat už v raném stadiu, což dále pomáhá zachraňovat lidské životy a šetřit peníze zdravotnickému systému.
Carebot nyní se svou databází více než 50 tisíc snímků umí identifikovat až 15 nejčastějších nálezů u rentgenů hrudníku, funguje tak jako jakési lékařovo „třetí oko“, které napoví, o jaký nález se jedná a kde se nachází. A stále se zdokonaluje.
„IT je dnes nejlepším kamarádem doktora,“ uvedl hosty Jan Růžička. Popsal, že mladí lékaři se na amerických školách učí i IT a „customer experience“. Právě tyto faktory podle Růžičky mohou lidstvo přenést do skutečné medicíny nového století. Jeden dolar investovaný do zdravotnického „techu“ je podle něj 5x efektivnější, než dolar investovaný do léků.
Ani vznik Carebotu nebyl pohádka. Matěj Misař popsal složité začátky, kdy oba mladí podnikatelé obcházeli desítky let praktikující elitní doktory, kteří je odmítali. Misař s Kvakem přitom cítili, jak potřebné bylo, aby byl jejich nápad uveden do praxe. „Když jsme ho začali navrhovat, přišli jsme na velká radiologická oddělení a primáři nám často říkali jednu krásnou věc: ‚Kdybyste s tím přišli dva roky zpátky, tak s vámi automaticky vyrazíme dveře‘,“ popsal svůj zážitek ze začátků Carebotu Daniel Kvak. Otevřenost větší digitalizaci zdravotnictví umožnila až pandemie covidu, kdy sami lékaři začali cítit potřebu změny a začali se podílet na vývoji aplikace.
Komplikací při zavádění Carebotu do praxe byla i ve zdravotnictví všudypřítomná a potřebná ostražitost. Složité bylo třeba získávání datasetů, například kvůli GDPR. Za hranicemi Česka byl ale příběh poněkud odlišný. Misař popsal, že například v Polsku je pořízení klíčových souborů mnohem jednodušší než u nás. Carebot nevychází z žádných veřejně dostupných datasetů, ty podle Misaře představují problém kvůli nespolehlivosti dat. Místo toho Carebot sbírá vlastní snímky z různých pracovišť i nemocnic a následně je podrobuje několikakolovému hodnocení.
Kvak dopnil, že data jsou anonymizovaná, Carebot proto dal dohromady jednoduchou aplikaci, která propojuje datasety z různých kontinentů a český start-up poté s desítkami až stovkami tisíc snímků oslovuje zdravotnické experty, kteří jim s „labelováním“ snímků a standardizací nálezů pomáhají.
„Chceme prokázat, kolik peněz můžeme ušetřit a kolik životů dokážeme zachránit,“ řekl publiku Misař. Cena jednoho snímku v Carebotu? Jedno euro. Jan Růžička k tomu dodal, že panují obrovské rozdíly jak v nákladech léčby, tak v prognóze pro pacienty v závislosti na tom, jak brzo se podaří vážné zdravotní problémy odhalit. S tím vším by Carebot se svou levnou metodou mohl pomoci.
I vaše SVJ bude mít svůj „Facebook“
Říká vám něco pojem „digitalizace budov“? Otázku, jak pomoci vlastníkům nemovitostí s optimalizací využití jejich prostor, řeší projekt Spaceflow Lukáše Balíka. Jeho aplikace propojuje vlastníky, nájemce, poskytovatele služeb i návštěvníky.
Start-up, který vznikl v roce 2016, před pouhými třemi dny zasáhl český i zahraniční mediální svět svým nejnovějším úspěchem – v investičním kole Series A, vedeném švédskou investiční firmou Hydda, získal osm milionů eur na další expanzi. Po šesti letech od založení je Spaceflow přítomen na 18 trzích, kanceláře má v New Yorku, zmiňuje ho TechCrunch i americký Forbes. Spravuje přes 200 nemovitostí o ploše přesahující tři miliony metrů čtverečních.
Publikum pobavila poznámka Jana Růžičky, že Spaceflow v podstatě „automatizuje SVJ“. Služba totiž umí automatizovat platby, komunikaci i služby, které se k nemovitosti vážou. Co-founder a CEO Spaceflow Lukáš Balík vysvětlil, že „prop-tech“ představuje obrovský ekosystém se spoustou různých technologií, které se k moderním budovám vážou. Cílem partnerství s investory z Hydda je podle něj rozvoj firmy v rámci tohoto ekosystému a následný vstup na švédskou burzu.
V úspěchu jeho start-upu hrál důležitou roli timing. Divákům popsal, jak cestoval po světě, objížděl panelové diskuze, načerpával trendy v technologickém prostředí. Spaceflow má podle Balíka potenciál jednoduše i díky tomu, že „budovy jsou všude“. Jako příklad zmínil velké bankovní domy, které mají po světě často tisíce nemovitostí. Jediný deal s velkou institucí tak může znamenat průnik na trhy celého světa.
Pak došlo na konkrétní části projektu. Jedním dílem Spaceflow je mobilní aplikace s newsfeedem o dění v budově, která umožňuje management např. u parkingu nebo plateb a lze přes ní také nahlašovat poruchy v budově. Druhou částí je administrační konzole pro majitele a správce budov. Ti v ní mohou vidět i to, po čem je mezi uživateli budovy právě největší poptávka. Myšlenka okamžité komunikace mezi uživatelem a majitelem mění dlouho zažitý model, což si Balík dobře uvědomuje. „Trh nemovitostí pro majitele dlouho fungoval fantasticky – nemuseli se snažit, investorům to vydělávalo peníze a všechno jelo… svět se najednou změnil, my ty budovy tolik nepotřebujeme, nechodíme tolik do kanceláře…“ reflektuje kapitán start-upu Spaceflow změny, ke kterým svět přistoupil během covidové pandemie.
A právě nové poměry znamenají pro zkostnatělé odvětví šok, ze kterého vítězně vyjdou ti, kteří přinesou inovace. Trh má podle Balíka problém, který je potřeba řešit technologiemi. Bez nich čekají majitele nemovitostí těžké časy.
Spaceflow obhospodařuje 18 trhů s pouhými 45 zaměstnanci. Dá se to zvládat? A je pro firmu zajímavým trhem i Česko? V rámci budování produktu je zázemí Prahy pro Spaceflow jedinečné, obchodních příležitostí ale Česko příliš neskýtá, přiznal Balík. Obchodní aktivity směřuje spíše do Británie, Beneluxu, Německa či Skandinávie, pokukuje ale i po Asii či Americe. Případné expanzi do vzdálenějších krajů ale brání „vykolíkování“ regionů mezi stávajícími konkurenty, které v odvětví probíhá.
