Firmy podceňují přípravu na blackout. Téměř polovina by měla při výpadku elektřiny problém

Blackout je rozsáhlý a dlouhodobý výpadek elektřiny na velkém území. Příčin vzniku blackoutu může být několik. Zpravidla se jedná o kombinaci různých vlivů, jako jsou například přírodní katastrofy a technické problémy. Blackout je jev, který za dobu existence České republiky nikdy nenastal, nelze jej však zcela vyloučit.

Rozsáhlé blackouty již několikrát v historii postihly desítky až stovky milionů lidí a vedly kromě zmatku a zoufalství postižených také ke škodám nejen na majetku, ale i na lidských životech.

První blackout moderní historie nastal v USA a v Kanadě 9. listopadu roku 1965 a zasáhl tehdy 30 milionů lidí.

Další z nejrozsáhlejších blackoutů, který postihl sever Ameriky, měla na svědomí obyčejná softwarová chyba. 14. srpna 2003 spadly rozvodné kabely společnosti FirstEnergy, ovšem její technici se kvůli systémové závadě o havárii nedozvěděli. Nehoda, jež se mohla vyřešit coby drobný lokální výpadek, tak přerostla v obří problém. Zhroutila se celá síť a bez proudu zůstalo 55 milionů lidí. V některých oblastech se sice podařilo dodávky obnovit již za sedm hodin, nicméně mnohde museli obyvatelé čekat i dva dny.

Turecký blackout v březnu roku 2015 byl tak masivní, že vláda nevylučovala teroristický útok. Bez proudu tehdy zůstalo na 70 milionů lidí ve více než polovině z 81 provincií. Nakonec se však ukázalo, že dělníci při údržbě sítě odstavili linku, která spojuje vodní elektrárny na východu země s nejhustěji osídlenými oblastmi západu. Zbývající elektrárny nedokázaly bez tohoto klíčového přívodu poptávku pokrýt a síť se zhroutila. Teprve šest a půl hodiny po neštěstí se podařilo připojit udržovanou linku a zhruba po osmi hodinách už si mohly znovu rozsvítit domácnosti v 95 procent zasažených lokalit.

Za viníka italského výpadku z 28. září 2003 označila společnost ENEL původně bouři, která poničila vedení pro dodávky elektřiny ze Švýcarska. Zvýšená poptávka posléze odstavila i francouzský přívod a neštěstí bylo na světě. Pozdější šetření však odhalilo, že na vině byla zanedbaná péče o stromy a keře v blízkosti rozvodných drátů, jejichž větve v náporech větru vedení přerušily. Blackout zastihl Itálii ve špatnou chvíli. V Římě se totiž právě konal festival Nuit Blanche neboli „bílá noc“, a z městské hromadné dopravy se tak stala past pro tisíce lidí. V zemi se také zastavilo na sto vlaků, v nichž uvízlo 30 tisíc pasažérů. Sever Itálie se znovu rozsvítil zhruba po třech hodinách, mnozí obyvatelé však na elektřinu museli čekat i půl dne.

Česká přenosová soustava patří k jedněm z nejlepších v Evropě. ČEPS ji dlouhodobě intenzivně rozvíjí, posiluje a modernizuje tak, aby zátěžové situace zvládla.

Příčina rozsáhlého výpadku elektrické energie v Praze z minulého byla rychle odhalena. V zapouzdřené rozvodně Chodov 400 kV došlo k působení logické ochrany tlaků izolačního plynu, která způsobila vypnutí rozvodny. A ta zamezila dodávky elektrické energie v Praze.

Domácí i zahraniční firmy působící v České republice nejsou minimálně z poloviny na výpadek energie připraveny, a to ani z krátkodobého hlediska. Podle průzkumu ČSOB, která oslovila cca 400 stovky firem, téměř polovina (47,3 %) společností působících na území České republiky není nikterak právě na situaci, která minulý čtvrtek nastala, připravena. Záložními zdroji disponují pouze dvě pětiny firem (38,8 %).

Jedním ze segmentů a zároveň typickým příkladem oblasti, která by v případě dlouhodobějšího blackoutu utržila velké šrámy, je e-commerce.

„Pokud by situace byla stejná jako za výpadku minulý týden, řádově 30 procent e-shopů by téměř okamžitě přestalo fungovat,” potvrzuje obavy e-shopařů David Lintimer, obchodní ředitel společnosti vshosting~.

„Jsme připraveni i na několikatýdenní blackout, takže e-shopy, které hostují u nás, podobné situace jako z minulého týdne, nechávají v klidu,” dodává Lintimer.

Blackout je rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie na velkém území po dobu desítek hodin nebo dnů, který zasáhne velké množství obyvatel. Takový výpadek může nastat zejména v důsledku mimořádné události v přenosové soustavě.

Porucha je často způsobena způsobena přírodními vlivy. Z hlediska přírodních vlivů bude jednou z možných příčin poruchy na přenosové soustavě větrná smršť. Tato událost může způsobit tzv. domino efekt, kdy jedna příčina postupně vyvolává řadu na sebe navazujících událostí: větrná smršť => pády stromů do el. vedení => přerušení dodávek el. energie koncovým odběratelům => narušení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou el. energie => automatické odpojování nezatížených výrobních zařízení => rozpad přenosové soustavy na oddělené ostrovy => kaskádové šíření poruchy => blackout.

Podobný dopad může mít dlouhotrvající sněžení nebo silná námraza, případně kombinace těchto jevů.

Dalším iniciátorem blackoutu je významný přetok energie ze zahraničních rozvodných soustav. Transport energie z elektráren (např. větrných a fotovoltaických) ze severu Německa do center odběru v jižnějších částech Německa vede přes přenosovou soustavu České republiky. V případě náhlého nárůstu produkce elektřiny (a nevyrovnání spotřeby na druhé straně) by mohlo dojít k rozsáhlému výpadku.

Dalšími spouštěči jsou technické poruchy a lidský faktor. Nejpravděpodobnějším důvodem vzniku rozsáhlého výpadku elektrické energie je souběh několika příčin najednou.

Česká republika je vystavena rizikům přetoků. Ty jsou problémem celé kontinentální Evropy. V rámci regionu střední a východní Evropy jsou kromě Česka zatěžovány také elektrizační soustavy Polska, Slovenska a Maďarska, ale i Nizozemska a Belgie (ty ovšem pro ochranu vlastních sítí používají na svých hranicích transformátory s řízeným posuvem fáze již více než 10 let).

K nadměrným přetokům dochází například, když si energie vyrobená v oblasti severního Německa najde odbyt až na Balkáně (typicky při nedostatku vody pro tamní vodní elektrárny). Elektřina pak proudí z Německa okruhem přes soustavy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska.

Nejde přímo o to, aby přetoky vůbec nevznikaly, protože tomu nelze v propojených soustavách zabránit, ale jde o jejich udržení v bezpečných limitech.

Z pohledu správce sítě ČEPS je třeba nejprve odstranit příčiny vzniku přetoků. Jedná se především o nepoměr mezi masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie a nedostatečným rozvojem přenosových kapacit sítě.

Cílové řešení problému spočívá na Německu (nedostatečné propojení severu a jihu). Renovace a posilování sítě s ohledem na přetoky proudící z Německa čekají v následujících letech také Českou republiku. Společnost ČEPS plánuje investovat do české přenosové sítě v následujících letech desítky miliard korun.

Výstavba elektroenergetické infrastruktury je značně časově náročná. ČEPS se proto přednostně soustředí na realizaci krátkodobých a střednědobých opatření, která by měla riziko přetoků výrazně snížit. Jedná se především o aktivity týkající se rozdělení německo-rakouské obchodní zóny a zavedení tržního řízení přetížení na německo-rakouské hranici a technických opatření v rámci přenosové sítě České republiky.

Součástí strategie ČEPS pro řešení přetoků je rovněž instalace transformátorů s řízeným posuvem fáze na přenosovém přeshraničním profilu s 50Hertz (provozovatel přenosové soustavy ve východní části Německa).

Každá země má vlastní nouzové plány, ty stanoví, které prvky kritické infrastruktury státu musí být přednostně a nepřetržitě napájeny, jde zejména o vojenské, lékařské a strategické objekty státu. Ty také mají pro případy náhlého výpadku sítě vlastní záložní dieselagregátory. Počítá se ale spíše s krátkodobými výpadky než s problémy trvajícími déle než 72 hodin.

Jsou také připraveny postupy, jak oživovat elektrárny a obnovit postupně provoz celé přenosové soustavy. Významnou roli v tom hrají zejména vodní elektrárny, případně přečerpávací elektrárny nebo menší plynové zdroje schopné takzvaného startu ze tmy, ale i teplárny s generátory.

Na blackout jsou připraveni v obou českých jaderných elektrárnách. V Temelíně proběhlo v roce 2015 rozsáhlé cvičení.

Dieselagregáty a záložní zdroje energie jsou také jediným řešením pro firmy.

V případě blackoutu nebude možné využívat celou řadu technologií, které jsou přímo závislé na dodávkách elektrické energie a nejsou současně zálohovány náhradními zdroji energie (např. dieselagregáty, bateriemi apod.).

V první fázi výpadku podle serveru Krizport nefungují:

• všechny přístroje, které ke svému provozu potřebují připojení do elektrické sítě,
• běžné osvětlení (v domácnostech, veřejných budovách, pouliční lampy),
• zabezpečovací zařízení budov (včetně elektrického otevírání dveří, garážových vrat a bran),
• dopravní signalizační zařízení (dopravní semafory, signalizace železničních přejezdů apod.),
• bankomaty a současně nebude možné uskutečnit nákupy v obchodech s elektronickou evidencí prodeje (snímání čárkových kódů, platba kartou apod.),
• většina čerpacích stanic pohonných hmot,
• hromadná doprava, která je přímo závislá na dodávkách elektrického proudu (vlaky, tramvaje, trolejbusy).

V druhé fázi výpadku (v řádu hodin) dochází k problémům v oblastech:

• dodávek pitné vody,
• dodávek plynu a tepla,
• výpadkům signálů mobilních operátorů,
• nefunkčnosti datových sítí (internetu),
• svozu odpadu.

V pozdějších fázích (v řádu desítek hodin) dochází k dalším významným potížím:

• v oblasti zásobování (potraviny, léčiva, pohonné hmoty apod.),
• v oblasti komunikace (omezený přístup k ověřeným informacím),
• při fungování jednotlivých úřadů,
• v oblasti bezpečnosti (narušování veřejného pořádku).