Filantropie je nezbytnou součástí života korporací. Nejde jen o peníze, ale o sdílené hodnoty, říká ředitel české pobočky Huawei

Filantropie a charitativní činnost jsou již delší dobu fundamentální částí existence velkých korporací. Vy pracujete v Huawei téměř dvacet let, jak vnímáte posun v těchto aktivitách v uplynulých dvou dekádách? Můžete je srovnat v době, kdy jste do Huawei nastupoval a dnes?

Celý koncept dobročinných aktivit se jistě vyvíjí, a není to jen otázkou Huawei. V začátcích se společnosti soustředily spíše na filantropii jako takovou a poskytování peněžních prostředků, pak přišla fáze CSR, tedy korporátní společenské odpovědnosti. To znamená, že firmy jako dárci se zaměřují mnohem více na sociální problematiku, která se nemusí vždy dotýkat předmětu jejich podnikání. V současné době je na vzestupu nový trend označovaný zkratkou CSV – vytváření sdílené hodnoty. To znamená, že není potřeba jen vyřešit určité problémy, ale překonat je tak, abychom tím přispěli ke společenskému vývoji a využili při tom naše znalosti a zkušenosti.

Abych uvedl příklad, tak si představme situaci, v níž se některé děti nemohou účastnit distanční výuky, protože k tomu zkrátka nemají potřebné vybavení. V tomto případě nepotřebují jen poskytnout nezbytnou techniku a internetové připojení, ale je potřeba se zaměřit i na budování jejich digitální gramotnosti a na to, aby se tyto děti v budoucnu uměly bezpečně pohybovat v digitálním světě.

Jak tedy myslíte, že by měla korporátní filantropie vypadat? Jak velké by měly dané aktivity být, jaká část zisků dané korporace by se měla investovat právě na filantropii?

Vezmeme-li v úvahu onen již zmíněný posun v samotném konceptu korporátní filantropie, tak si myslím, že takto to celé jen vyčíslit v penězích není klíčem k odpovědi. Poslední měsíce nám ukázaly, jak je důležitá digitalizace, nejen v České republice. Zároveň nám tato doba odhalila i to, jaké skupiny v populaci vůbec nemají k moderním technologiím přístup. Proto je jednou z našich nejvyšších priorit takzvaná digitální inkluze. Bez potřebného vzdělávání těch uživatelů, kteří nemají zkušenosti v online prostředí by tedy čistě jen poskytnutí techniky bylo jen částečným řešením problému. Proto jsme připravili osvětovou kampaň #vbezpečí pro děti, seniory a jejich rodiny, abychom jim vysvětlili základy bezpečného chování na internetu.

Zmiňujete kampaň pro seniory, starší generace bývá často poněkud ztracena ve všech těch moderních technologiích, bez nichž si my mladší často už nedovedeme naše životy ani představit. I EU si uvědomuje, že tato „digitální negramotnost“ je velký problém. Co můžeme udělat, abychom situaci zlepšili?

Bohužel je to pravda, digitální gramotnost se liší podle věku. Není to jen o odpovědnosti uživatelů, ale i nás jako společnosti, která může pomoci situaci zlepšovat. I proto jsme odstartovali onu již zmíněnou kampaň #vbezpečí, která je zaměřena jak na seniory, tak na děti. To jsou nejohroženější skupiny v online prostředí. U seniorů jsme se zaměřili hlavně na základní návyky ve věcech jako platby přes internet, bezpečnost hesel či rozpoznávání dezinformací a hoaxů.

Naopak obzvláště mladá generace často korporace kritizuje za přílišnou chamtivost a za to, že se starají jen o vlastní zisky. Daří se díky filantropickým a charitativním aktivitám docílit posunu v tomto vnímání? Umí korporace dosáhnout toho, že v očích veřejnosti nejsou jen těmi, kdo vydělává peníze, ale i důvěryhodnými partnery v tom, jak učinit svět lepším místem pro život?

Je to tak, aktivity velkých firem na poli filantropie, ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje jsou dnes mnohem silnější součástí značky než kdy předtím. Musím zdůraznit, že pro Huawei nejsou hnacím motorem pro naše dobročinné aktivity očekávání našich zákazníků, ale to, že ona vůle být dobrými občany a zodpovědnou společností je prostě zapsána v naší firemní DNA. Nepřispíváme jen finančně, ale jak už jsem řekl, i podílením se na vzdělávacích aktivitách. To znamená, že nejen v České republice investujeme do lepší budoucnosti země a jejích obyvatel. 

Letos na podzim se například chystáme uspořádat další kolo našeho výukového programu Seeds for the Future pro studenty technických univerzit, kteří dostanou příležitost získat zkušenosti v naší vysoce inovativní společnosti. To se odráží mimo jiné i ve skutečnosti, že více než polovina našich zaměstnanců se nějakým způsobem podílí i na vědeckých, vývojových a výzkumných aktivitách. Se začátkem nového akademického roku bychom chtěli zahájit spolupráci s vybranými univerzitami na novém stipendijním programu, který bude součástí aktivit v rámci programu Seeds for the Future. Chtěli bychom studentům nabídnout i možnosti stáží, přednášek, seminářů a workshopů, které budou zaštiťovat naši experti.

Myslíte si, že jako ředitel byste měl být pro ostatní modelovým příkladem, jak přistupovat k filantropii? Podílíte se vy osobně i na jiných dobročinných aktivitách, než na těch, které spadají pod Huawei? Snažíte se v rámci firmy motivovat i ostatní, aby se do těchto aktivit zapojovali?

Vůbec nezáleží na tom, na jaké pozici působíte, ani na tom, zda mluvíme o charitativních a filantropických aktivitách jako korporace, nebo jako jednotlivec. Pokud nestrádáte a můžete se považovat za to, čemu by se dalo říct „úspěšný“, pak byste ať už jako jednotlivec, nebo jako firma měli vracet část svých úspěchů společnosti. Takto to vnímají zaměstnanci Huawei. Velkou radost mi udělala solidarita našich zaměstnanců s obyvateli jižní Moravy zasažené tornádem. Zorganizovali jsme zaměstnaneckou sbírku, které jsme se účastnili nejen všichni z české pobočky, ale i naši kolegové z Rakouska a Slovenska. Samozřejmě nemůžeme opomenout ani mimořádné nasazení našich kolegů, jež mají na starost údržbu a správu mobilních sítí, kteří dělali vše pro to, aby bylo v zasažených oblastech co nejrychleji obnoveno plnohodnotné mobilní připojení.

Změnila nějak pandemie koronaviru to, jak korporace nahlíží na filantropické aktivity? Ukázala nám pandemie v uplynulém roce a půl něco, co bychom mohli využít jako příležitost k tomu, jak se dále posunout?

Neřekl bych, že naše filantropické aktivity prošly v této době nějakými změnami, spíše bych to formuloval tak, že jsme rozšířili svůj záběr. Zaměřili jsme se na ty problémy, které pandemie přinesla – sociální izolaci seniorů, omezený přístup k digitálním technologiím mezi znevýhodněnými skupinami a tak dále. Odstartovali jsme mimo jiné i projekt ICT proti covidu. Jeho součástí bylo také to, že jsme poskytli pěti stům seniorům chytré telefony, aby mohli být ve spojení se svými blízkými během pandemických lockdownů.

Znovu zopakuji, že covid jen podtrhl, jak zásadní je digitalizace pro to, abychom se uměli vypořádat s budoucími hrozbami. Viděli jsme na vlastní oči, jak zranitelné skupiny typu seniorů a sociálně znevýhodněných trpí nedostatečnou dostupností moderních technologií a jak toto přispívá k prohlubování společenských rozdílů, které mohou být v případě přístupu k technologiím skutečně propastné. Takže považujeme za svůj úkol těmto lidem pomoci a být jim i průvodci na jejich cestě digitálním světem.

Myslíte si, že Česko je v přístupu ke korporátní filantropii něčím specifické?

Nejsem si vědom žádných větších rozdílů mezi přístupem ke korporátní filantropii v České republice a v jiných zemích. Co mě ale opravdu zaujalo, je velmi velká míra solidarity a schopnosti držet při sobě v těžkých situacích. To, jaká vzájemnost panovala mezi lidmi po katastrofě na jižní Moravě, to jak lidé z celé země ochotně přispívali často velmi vysokými částkami, materiální pomocí i osobně vlastní prací na obnovu zasažených obcí, to bylo skutečně úžasné.

Už jste na to několikrát narazil, digitalizace je velkým tématem nejen v České republice, ale celosvětově. Co myslíte, že by se konkrétně tady u nás mělo co nejrychleji v této oblasti změnit a zlepšit a jak tomu může pomoci Huawei?

Vývoj digitální ekonomiky je nepochybně jednou z priorit České republiky. Na místním trhu podnikáme přes patnáct let a chceme být těmi, kdo pomohou zemi vybudovat si vedoucí pozici na poli digitalizace. Myslím, že to jsme jasně ukázali i v uplynulých měsících. Technologie jistě budou jedním z hlavních motorů ekonomické obnovy a nástrojem, který nám pomůže čelit budoucím výzvám. 

Za takový základní předpoklad považuji zajištění přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Tím nemyslím jen mobilní připojení, ale například i optické sítě. Opravdu vysokorychlostní a vysokokapacitní připojení domácností a společností umožní České republice transformaci na plně digitální ekonomiku používající cloudové služby a umělou inteligenci. Ve všech těchto oblastech máme mnohaleté zkušenosti, prvotřídní produkty a služby a díky tomu všemu věřím, že skutečně můžeme posunout Českou republiku na její cestě stát se moderní zemí 21. století.