Po letech trpělivého otvírání čínského trhu tam uspěl výrobce hlasů do harmonik ze severočeských Loun. Rodinné firmě Harmonikas i při vývozu do dalších zemí kupodivu pomohla pandemie. Naopak o ruský trh coby harmonikářskou velmoc nyní kvůli válce společnost přišla.
Harmonika je hudební nástroj, který lze nalézt na všech kontinentech. V každé kultuře má ale trochu jinou podobu. Své o tom ví rodinná firma Harmonikas z Loun, která dodává výrobcům harmonik klíčové součástky – hlasy a měchy. Exportně orientovaný podnik dokázal za uplynulé čtvrtstoletí oslovit podstatnou část zemí, kde se na akordeony či heligonky hraje. „Každý region má svou speciální harmoniku. Tak třeba Argentina má bandoneon, který souvisí se vznikem tanga. Mexické harmoniky jsou ve své zemi tak populární, že se staly prakticky národním nástrojem. Dále jsou známé třeba malé irské koncertiny nebo švýcarské tahací harmoniky, které patří ke kvalitativní špičce,“ říká ředitel společnosti Ladislav Titlbach.
Jeho firma patří vedle čtyř italských podniků mezi nejvýznamnější světové výrobce hlásků. Přitom právě kvalita těchto malých součástek má pro dobrý zvuk harmoniky stěžejní význam. Ve větším nástroji je jich použito až několik stovek. „Ty nejmenší irské koncertiny mají 20 hlásků, ale například ty největší ruské harmoniky až 550 kusů. Cena se odvíjí od kvalitativní třídy. Takže za sadu 150 hlásků začíná cena někde na 120 eurech u těch nejlevnějších až po zhruba 700 eur za ty nejkvalitnější. Ty jsou poptávány hlavně v Německu, Rakousku, Itálii nebo Francii,“ vysvětluje podnikatel...
- Čím prospěla pandemie prodeji harmonik?
- Proč je pro výrobu harmonik stěžejním trhem Čína?
- Jak Češi spustili comeback dokonalých italských hlasků z šedesátých let?
