KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Říká se tomu kreativní účetnictví. Prosluly tím vlády v jižní Evropě od Řecka po Itálii, jejichž státní rozpočty zpravidla nebývaly v souladu s realitou. Velmi častým trikem bylo nadhodnocení příjmů. Teď se podle Národní rozpočtové rady vedené ekonomem Mojmírem Hamplem, která má být auditorem hospodaření státu, k podobným praktikám uchýlila v předvolebním roce i vláda Petra Fialy.
Rozpočet na příští rok by měl být podle návrhu, který vláda poslala do sněmovny, 241 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady jsou v něm ale velmi nadhodnocené příjmy a zároveň není vůbec jasné, z čeho budou placeny některé zákonem diktované výdaje.
Cena nad 100 euro za emisní povolenku, se kterou vláda počítá, je naprosto výjimečná: Na tuto hranu vystoupala v celé historii pouze jednou – na několik dní v kritické zimě roku 2023, kdy se ceny elektřiny v nejistotě po ruském útoku na Ukrajinu vyšplhaly na dosud rekordní hodnoty.
Další velmi nejistou položkou jsou povinné dotace na obnovitelné zdroje, které musí stát platit provozovatelům solárů apod. Podle Energetického regulačního úřadu má jejich souhrnná částka příští rok dosáhnout 31,2 miliardy korun. Ve státním rozpočtu na ně ale má ministerstvo průmyslu (které je musí platit) jen 8,5 miliardy korun – chybí tedy 22,7 miliardy.
Když při vyjednávací přestřelce před schválením rozpočtu ministerstvo průmyslu tvrdilo, že mu peníze chybí, ministerstvo financí mu vzkázalo, ať si na povinné dotace solárníkům ušetří peníze jinde. S tím rozpočet odešel do sněmovny. Nikdo už ale neříká, kde se ty peníze mají ušetřit.
Ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že má několik nápadů, jak dotace solárníkům omezit. Jenže je ještě ani nepředstavil. A státní rozpočet musí být založen na již schválených pravidlech.
Pokud vláda nebude mít na dotace v rozpočtu peníze, může mít velké pokušení přehodit značnou část povinných dotací přímo na faktury lidem. Ceny energií nyní ve srovnání s předchozími roky klesají, takže při poklesu si lidé větší povinné dotace na faktuře nemusí na první pohled všimnout.
To se mimochodem stalo už v letošním roce: Když vláda 11. května 2023 velkolepě představovala konsolidační balíček a slibovala konec dotačního byznysu, jednou z největších položek mělo být právě 26 miliard korun na povinné dotace solárníkům.
Ministr financí tehdy tvrdil, že je i přes riziko arbitráží omezí. Nakonec ale největší část z nich skončila přímo na fakturách lidí – objevují se spolu s dalšími regulátorem nařízenými náklady v kategorii „regulovaná složka“ ceny elektřiny.
Snížit schodek se dá i papírově, vždyť účet přijde až po sněmovních volbách 2025.
Stejným rizikem ale je, že se o těchto 22,7 miliard korun zvedne schodek. Jen tyto dvě pasti, které Národní rozpočtová rada odhalila, ukazují riziko, že se schodek může celkově zvýšit až o dalších 32,7 miliardy korun – na 273,7 místo nyní navrhovaných 241 miliard.
A to Národní rozpočtová rada ještě nezpochybňuje velmi optimistickou prognózu vývoje ekonomiky, na níž je rozpočet postaven. Růst o 2,7 procenta, který by měla táhnout hlavně spotřeba domácností, je v současné konstelaci, kdy lidé omezují útraty a spoří, velmi málo pravděpodobný.
Příjmy státu přitom rostou o rekordních 146 miliard korun. Daň z příjmů fyzických osob se má zvýšit o 18,9 procenta. U firem o 13,5 procenta. Takového vzestupu se dá dosáhnout buď velmi rychlým růstem platů nebo zisků firem, na což to v této chvíli nevypadá. Nebo velkým růstem daní, který vláda ale podle svých slov nechystá.
Nadsadit příjmy je ta nejjednodušší cesta, jak na papíře snížit schodek rozpočtu. Účet přijde až zpětně. V tomto případě po sněmovních volbách 2025.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
