Švédsko přestalo kouřit. V tamní populaci je aktuální prevalence kouření kolem pěti procent, výrazně níže než ve zbytku Evropy. Důvod je zřejmý – místní tradiční snus, tabák, který se nespaluje v cigaretách, ale pouze vkládá do úst pod ret. Ve Švédsku jde o hit zasahující podstatnou část populace – na rozdíl od cigaret. „Snus vám sice závislost způsobí, ale na rozdíl od cigaret vás nezabije,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Anders Milton, lékař s dlouholetou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Jde v zásadě o vědou potvrzené závěry: Obliba snusu ve Švédsku a v dalších severských zemích znamená, že výskyt rakoviny plic v těchto zemích je nižší než jinde v Evropě. Ty nejvíce karcinogenní látky z tabáku totiž vznikají během jeho spalování, tedy kouření – což je také princip za méně škodlivými alternativami cigaret, jako je zahřívaný tabák, nikotinové sáčky či vapování.
Anders Milton
Dr. Milton je lékař se zkušenostmi v oblasti ochrany veřejného zdraví, konzultant v oblasti zdravotnictví a bývalý předseda Světové zdravotnické asociace (WMA). V současné době je Milton majitelem a generálním ředitelem společnosti Milton Consulting a předsedou Komise pro snus. Je také předsedou správní rady tří nadací, které se zabývají vzděláváním dětí a mládeže.
Dokážete dát do přímé kauzality švédskou oblibu snusu a nižší výskyt rakoviny plic?
Je to poměrně triviální: Díky snusu Švédsko přestalo kouřit. To je fakt, který vychází ze společenských fenoménů – mimo jiné i z toho, že se země nezapojila do druhé světové války, takže vojáci nefasovali cigarety a nevypěstovali si návyk. Snus byl také rozšířený v 60. letech v dělnických vrstvách, od nich se zase inspirovali studenti. Snus je naše tradiční severská záležitost, která měla dokonce vliv na přístupové rozhovory k Evropské unii – pokud bychom od Evropy nedostali na tento produkt výjimku, možná by referendum o přistoupení k EU dopadlo nakonec jinak.
Vztah mezi kouřením cigaret a vznikem rakoviny plic je pak celkem prokázaný – a proto, že ve Švédsku kouří asi jen pět procent populace, je výskyt rakoviny plic nižší. Není na tom nic složitého, podíl lidí, kteří užívají snus, roste, počet kuřáků klesá a spolu s tím se snižuje i počet úmrtí na rakovinu plic.
Jde podle vás o příklad, který by si ze Švédska mohl vzít i zbytek Evropy?
Ano pochopitelně. Problém je, že řada evropských politiků se na tyto statistiky a tento vývoj vůbec nedívá. Přitom jde o otevřená data sesbíraná EU či WHO, jsme v tomto ohledu velmi transparentní. V Evropě je přesto prodej snusu zakázaný a řada tabákových alternativ čelí velkým restrikcím. Velká částevropské politické reprezentace chce cokoliv, co má nějakou spojitost s tabákem či nikotinem, dostat z veřejného prostoru. To podle mě není dobrý přístup.
Co k tomu politiky vede?
Myslím, že negativní historický sentiment. Ještě několik dekád zpět byl tabákový průmysl velmi netransparentní a velmi zavádějící ohledně informací o tom, jaký vliv mají jeho produkty na lidské zdraví. Pachuť těch lží zůstala v lidech dodnes, velká část veřejnosti je přesvědčena, že vše, co tabákový průmysl nyní dělá, je apriori nebezpečné a neupřímné. A řekněme na rovinu: snus způsobuje závislost. Nikotin způsobuje závislost. O tom není sporu. Ale dodejme i tu druhou část: totiž že snus a nikotin a nikotinové sáčky rakovinu plic nezpůsobují.
Paradoxně jsme nyní v situaci, kdy v některých evropských zemích je povolený prodej marihuany a pochopitelně alkoholických nápojů. Zároveň se zde však nesmí prodávat snus a nikotinové přípravky čelí tuhým regulacím. Užívání snusu přitom není nepodobné pití kávy: vypěstujete si na tom závislost, má to vliv na to, jak se cítíte, ale nezabije vás to.
Evropa chce vychovat vlastní beztabákovou generaci. Věříte, že se jí to podaří?
Možná, že ano, ale bude to pomalejší, než kdyby následovala švédskou cestu. Podívejte: já jsem především lékař a mým imperativem je lidské zdraví. A faktem je, že na světě je asi miliarda kuřáků, které nemůžete jen tak nechat umřít. A polovina z nich na následky svého zlozvyku skutečně umře. Snus, nikotinové sáčky a další tabákové alternativy znamenají pro ty lidi šanci žít déle. Je ale třeba, aby všichni byli upřímní a transparentní: pak bude zřejmé, že snus je méně nebezpečný než cigarety, vaping je méně nebezpečný než cigarety a nikotinové sáčky jsou méně nebezpečné než vše výše zmíněné.
Proč, pokud se na tom shodne věda, se na tom neshodnou politici?
On je problém i u vědy. Můžete mít sice padestát, sto, tisíc studií o nižších rizicích nehořlavých tabákových produktů, ale pokud bude existovat jediná studie, která bude tvrdit opak, žádný konsensus nebude. A u politiků to je ještě složitější.
