KOMENTÁŘ RADKY TYPLTOVÉ | Krizoví oportunisté, využívající chaos a zoufalství k rabování a vlastnímu obohacení, jsou často nazýváni hyenami a sviněmi. Zástupci obou zmíněných živočišných druhů mají přitom v ekosystému svou užitečnou a nezastupitelnou roli, na rozdíl od lidského odpadu, s nímž mají společnou pouze příslušnost k savčí třídě. Co jsou zač lidé, kteří těží z bezmoci ostatních?
Když se vyrojili rabující zloději ve válkou zmítané Ukrajině, čekal je rychlý proces. Skončili přivázáni u sloupu s kalhotami na půl žerdi.
This is how looters are punished in Ukraine. pic.twitter.com/Y0c9UjlRN9
— Barbara (@623Sis) February 27, 2022
V Česku sice davy neberou spravedlnost do svých rukou, ale i podle litery zákona hrozí nyní pachatelům za stejné činy v mimořádné situaci citelně vyšší tresty. Speciální zpřísňující ustanovení § 205 trestního zákoníku, které se vztahuje i na krádeže, zní: „Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“
Když se na tuto skutečnost pokusil upozornit ministr spravedlnosti Pavel Blažek, v komentářích na sociální síti X nenašel uznání ani pochopení, naopak dostal řádně naloženo za své minulé činy, které vyvolaly pozdvižené obočí a nulovou sebereflexi.
❗️Asi je možná bohužel načase upozornit všechny ty, kteří se chystají obohacovat na úkor postižených povodněmi, že v takovém případě trestní zákon počítá s vyššími tresty za majetkové delikty, než za “běžných” okolností.
— Pavel Blažek (@blazek_p) September 15, 2024
Aktuálně eviduje policie v Moravskoslezském kraji šest případů rabování – na čerpací stanici MOL v Ostravě Přívoze, odcizení sudů Kofoly v Krnově, vloupání do lékárny v Opavě a do budovy Sokola v Bohumíně a odcizení jízdních kol tamtéž.
Rabování se nevyhýbá ani Polsku, tamní policisté zatím přijali 12 oznámení. Státní představitelé mluví o dramatické situaci. Chaosu se pokusila využít například dvojice zlodějů v Kladsku na benzince Orlen.
Zaplavené oblasti a domy opuštěné po evakuacích hlídá polská policie ve dne v noci, využívá při tom policisty v civilu i termovizi. S rabováním po živelné katastrofě má Polsko zkušenost už z roku 1997 – tehdy místní zorganizovali domobranu. Ani Moravě se v té době rabování nevyhnulo.
Ještě markantnější to pak bylo v roce 2002 v Praze. Takto, téměř poeticky, ho popisovala tehdejší policejní svodka: „Nyní, kdy již voda mírně ustoupila, najde se bohužel tu a tam nějaký ten nekalý živel v podobě lidské hyeny, který se snaží přiživovat na účet lidí postižených povodněmi. Policie v Praze do této doby zaznamenala prozatím osm takovýchto případů a rozhodla se je tvrdě trestat.“
V souvislosti s rabováním po povodních mluvil o „masožravých šelmách, které připomínají psy, ale vývojově mají blíže ke kočkám a především cibetkám“, moravskoslezský hejtman Josef Bělica: „Jedná se o hyenismus a nízkost některých jedinců zneužívajících neštěstí lidí, kteří kvůli velké vodě museli opustit své domovy nebo firmy. Věřím, že tyto sobecké grázly čekají nejtvrdší postihy.“
Hyeny a svině jsou v tom nevinně
Hyenismus odkazuje na lidské chování, které je kruté, sobecké a vyžívá se v utrpení ostatních. Toto stereotypní označení je však k mrchožroutům – kteří pomáhají čistit krajinu od zbytků uhynulých zvířat a zabraňují tak šíření nemocí – velmi nespravedlivé. Jejich chování je nesprávně interpretováno, v ekosystému hrají důležitou roli, což je v kontrastu s negativním obrazem v lidské kultuře.
Podobně macešsky se jazykově chováme ke sviním. Označujeme tak lidi, kteří se chovají nečestně, podrazácky nebo sobecky. Pramení to nejspíš z chování (především divokých) bachyní, které si hlídají svá mláďata. V případě ohrožení se mohou chovat nevypočitatelně vůči všem a všemu, co je domněle ohrožuje.
Prase je přitom vysoce inteligentní a společenské zvíře. A ačkoli si ho často asociujeme se špínou, je velmi čistotné a udržuje si oddělené prostory pro spánek a vylučování, pokud má tu možnost. Pokud ne, dopadne podobně jako člověk ve vězeňské cele bez díry v podlaze.
Pozor i na virtuální šmejdy
Hyeny a svině si zaslouží spíš obdiv. Totéž se ale nedá říct o některých lidech. Povodně vyplavily na povrch i bahno v nich. Nejde přitom jen o bezostyšné rabování. Někteří to zkoušejí virtuálně – na empatii povodní nezasažených lidí brnkají falešnou písničku. Níže jeden příklad za všechny. Po desítkách pochybovačných komentářů byl příspěvek smazán, později pak celý profil.
Nové dno v zatopených oblastech hledají i kyberšmejdi. Podle VZP posílají podvodné SMS zprávy, které vzbuzují dojem výplaty peněz. Rozesílaná informace předstírá, že odesílatelem je VZP (příp. Moje VZP) a příjemci zprávy slibuje „pojistnou výplatu“ po přihlášení do fiktivního systému. SMS jsou rozesílány s cílem získat přístupové údaje k bankovnímu účtu.
Adresná pomoc může být sice rychlejší než ta všeobecně koordinovaná skrze sbírky, ale ne vždy skýtá jistotu. Beze strachu ze zneužití můžete pomoci například prostřednictvím těchto organizací: Adra, Armáda spásy, Charita Česká republika, Člověk v tísni, Diakonie Českobratrské církve evangelické, přes platformu Donio (desítky obecných i konkrétních sbírek), Český červený kříž, Nadace Partnerství nebo Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Některé z výše uvedených organizací kromě materiální a finanční pomoci organizují i pomoc dobrovolníků. Přispět můžete i do potravinové banky.
Co jsou ti „lidé“ zač?
Vědecké studie o psychologii rabování ukazují, že motivace k němu mohou být složitější a hlubší, než se na první pohled zdá. Někteří lidé rabují z prosté nutnosti zabezpečit si základní potřeby během krize, jiní jsou vedeni příležitostí či pocitem anonymity uprostřed chaosu. Skupinové chování a davová mentalita snižují osobní odpovědnost. Roli může sehrát i nedůvěra k autoritám a pocity společenské nerovnosti. Během krizí se tyto faktory ještě více zesilují.
Rabování může být i projevem vzdoru a frustrace, případně touhy po uznání a přijetí ve skupině. To se však většinou netýká situace po živelních pohromách, ale spíše během občanských nepokojů nebo při prohře sportovního týmu.
Jedince, kteří zneužívají katastrof k vlastnímu obohacení, můžeme označit jako „krizové oportunisty“. Ať už kradou přímo fyzicky, nebo zakládají falešné profily na sociálních sítích a vydávají se za oběti, nebo organizují fiktivní sbírky, manipulují s emocemi a důvěrou druhých a zneužívají altruismus a empatii pro vlastní zisk.
Podvodníci navíc někdy podléhají tzv. konfirmačnímu zkreslení a své chování vnímají jako ospravedlnitelné. Sami sebe přesvědčí, že se chovají pragmaticky a krizi jen „vhodně“ využívají. Z psychologického hlediska mohou tito lidé vykazovat známky antisociálních rysů osobnosti, narušený morální kompas nebo sklony k manipulaci.
Krizoví oportunisté se často objevují v situacích, kdy je společnost obzvlášť zranitelná a ovládaná strachem nebo soucitem, což vede k oslabení schopnosti racionálně přemýšlet a odhalit podvod.
Přivazování krizových oportunistů a zlodějů ke sloupům sice stejně jako rabování a podvody neodpovídá právnímu rámci, ale možná by to leccos vyřešilo.
