Nepodceňujte ledviny: Pít nestačí, a můžete se i „přepít“. Problém často odhalí až lékař

Dveře nefrologických ambulancí se v rámci Světového dne ledvin otevřou široké veřejnosti již poněkolikáté. Loni při nich v Česku zaznamenali zdravotníci historicky největší záchyt problémů s ledvinami – ze zhruba 1500 pacientů jich 500 odeslali k dalšímu vyšetření. 

O problémech s ledvinami ví své i legendární hlasatel Alexander Hemala, který je ambasadorem Světového dne ledvin: „V 18 letech jsem podstoupil operaci, při které mi byly ledvinové kameny vyjmuty přímo z ledviny. Byla to jedna z prvních chvílí, kdy jsem si uvědomil, že zdraví je skutečně to nejcennější, co máme.“

Po půl století se jeho ledviny „ozvaly“ znovu. „Onemocnění ledvin je zákeřné v tom, že nijak extra nebolí. Proto je prevence tak důležitá a já bych chtěl vyzvat širokou veřejnost, aby se svým ledvinám věnovala. Minimálně tak, že na Světový den ledvin 14. března zajdou lidé na preventivní vyšetření. Je opravdu jednoduché, ale může se tím předejít velkým komplikacím,“ apeluje Alexander Hemala.

„Bezplatně a bez objednání může kdokoli přijít mezi 8. a 15. hodinou. Naši zdravotníci mu během 10–15 minut provedou screening rizikových faktorů, který se skládá z anamnézy, odběru kapičky krve na změření hladiny cukru, změření krevního tlaku, analýzy moči a nakonec pohovoru s lékařem. Každý rok takto právě na Světový den ledvin vyšetříme po celém Česku tisíce lidí a desítky až nižší stovky následně doporučujeme k další podrobnější diagnostice. Tato akce ale nemůže nahradit standardní preventivní vyšetření, spíše má upozornit na časté rizikové faktory,“ říká vedoucí lékař sítě dialýz B. Braun Avitum na Bulovce MUDr. Vladimír Vojanec.

Preventivní lékařská prohlídka u praktického lékaře, na kterou má každý nárok jednou za dva roky, slouží k včasnému odhalení zdravotních problémů, včetně onemocnění ledvin, které bývá někdy označováno jako „tichý zabiják“.

Včasné odhalení problémů s ledvinami je nesmírně důležité. Co ale můžeme sami udělat pro to, abychom si ledviny udrželi zdravé? A kdy se mít na pozoru?

„Nejvíce jsou ohroženi lidé s nadváhou, obezita je jedním z nejzásadnějších rizikových faktorů. Při hodnotě body mass indexu (BMI) nad 30 může být vyšší zátěž na tzv. ledvinová klubíčka (kulovité struktury tvořené „klubíčkem“ drobných krevních cév, přes které probíhá proces ultrafiltrace krve, čímž vzniká primární moč – pozn. red.) a docházet k jejich sklerotizaci,“ upozorňuje MUDr. Vojanec. 

Dalším rizikovým faktorem je vyšší krevní tlak, a to i v případě, že nepociťujete žádné příznaky. Pokud se s vysokým krevním tlakem léčíte, je potřeba užívat léky pravidelně. A i když se díky tomu hodnoty upraví a poklesnou, neměli byste podlehnout dojmu, že jste vyléčeni, většinou jde totiž o dlouhodobou léčbu. „Vysoký krevní tlak působí na jemnou ledvinovou tkáň, která se brání vazivovatěním, a funkce ledvin se snižuje,“ vysvětluje lékař.

V primární prevenci samozřejmě platí stokrát omílaný dostatečný příjem tekutin, zvláště v období, kdy je horko a člověk se více potí. Ohledně množství záleží na okolnostech i tělesné konstituci. „Aktivní muž, který se účastní letního víkendového turnaje ve fotbale, může vypít denně klidně tři až čtyři litry tekutin, zatímco při běžné zátěži a teplotě nám stačí kolem dvou litrů.

Problém nastává u starších lidí, protože ti mívají potlačený pocit žízně. Doporučujeme, aby u sebe měli nějakou lahev, kde jasně vidí litr a půl tekutin, a tu postupně v průběhu dne vypili, zkrátka aby to měli na očích. Nepočítáme mezi to kávu, ale můžeme započítat třeba polévku nebo ovoce jako např. melouny, které jsou bohaté na tekutiny,“ vypočítává odborník.

Neměli bychom pít málo, ale ani moc. „Pokud vypijeme příliš tekutin jednorázově, tělo si s tím dokáže poradit. Pokud byste chtěli vypít 6 litrů tekutin za den, tělo to zvládne. Ale kdybychom to dělali dlouhodobě každý den, mohlo by dojít k poruchám koncentrace moči a ledviny by byly nadměrně zatíženy. Mohlo by docházet k rozvratu minerálů a poklesu hodnot některých důležitých minerálů, protože by byly odváděny močí pryč.

Pozor by si tedy měly dát třeba ženy, které by chtěly mít jemnou pleť a slyšely nebo si někde přečetly, že jim k tomu pomůže, když budou hodně pít. Jenomže pokud budete pít šest litrů denně, aniž byste dělali někde ve slévárně nebo venku v extrémně horkém počasí, je to zbytečné a navíc to vedle ledvin zatěžuje i další orgány jako srdce, obzvlášť u starších lidí,“ podotýká lékař. 

Právě u starších lidí podle něj hrozí spíše nedostatečný příjem tekutin a z něj plynoucí důsledky. „Když se pije málo, třeba jen půl litru denně (hrnek ráno při snídani a po jídle), dochází ke koncentraci minerálů a tvorbě ledvinových kamenů. 

Léky se vylučují koncentrovaně. A pokud člověk podstoupí nějaké vyšetření, při němž se podává kontrastní látka (CT, koronarografie – vyšetření tepen zásobujících srdce), může dojít k souběhu několika rizikových faktorů. Což se potom může projevit akutně i na ledvinách,“ upozorňuje MUDr. Vojanec.

Dostatečně pít by ale měli i mladí lidé. Pít by měli, i když „pijí“. Alkohol totiž – jak známo – dehydratuje. „Když si dám nějakou černou limonádu s rumem, neznamená to, že organismus hydratuji. Je potřeba pít vodu jako takovou,“ zdůrazňuje lékař.

U mladších ročníků lékaři naštěstí nevidí rostoucí trend onemocnění ledvin. Přesto se ani jim nevyhýbají. U starších pacientů pak vzrůstá průměrný věk, kdy jejich ledviny potřebují odbornou pomoc. V nefrologických ambulancích se zvýšil za poslední dekádu na 59 let (nárůst o 4 roky), průměrný věk dialyzovaného pacienta je aktuálně 68 let (nárůst o 2 roky). „Trend je jasný. Navíc čím starší pacient, tím více přidružených nemocí. Je to výzva do budoucnosti, na kterou bude muset nefrologie i geriatrie reagovat,“ říká předseda České nefrologické společnosti a přednosta Transplantcentra IKEM profesor Ondřej Viklický. 

„U mladších lidí vidíme problémy spíše tehdy, pokud mají ‚genetickou zátěž‘, případně nějaké autoimunitní onemocnění (například lupus) nebo protilátkami podmíněné onemocnění ledvin. V případě, kdy někomu začínají otékat nohy nebo se zjistí přítomnost bílkoviny v moči, je potřeba podstoupit podrobné vyšetření, protože může dojít k nezvratnému postižení ledvin,“ varuje lékař.

Onemocnění ledvin se navenek projeví většinou až v pozdní fázi. Varovnými příznaky mohou být právě zmiňované otoky nohou (které ale mohou mít i jiné příčiny), krev v moči nebo dlouhodobé bolesti v bedrech. Spíše ale platí, že onemocnění ledvin je neviditelná nemoc, která bývá často odhalena až při preventivní prohlídce vyšetřením krve a moči. 

„Je to stejné jako u auta. Stav paliva v nádrži auta nepoznáte podle toho, jak auto jede nebo nejede, ale podle ukazatele na palubní desce. Když vám dojde palivo a auto se zastaví, už je pozdě,“ připodobňuje závěrem vedoucí lékař sítě dialýz B. Braun Avitum na Bulovce MUDr. Vladimír Vojanec.

Konkrétní adresy ambulancí, kde bude ve čtvrtek 14. března Světový den ledvin probíhat, najdete na stránkách www.svetovydenledvin.cz. Orientační test zdraví svých ledvin si můžete udělat na www.ledvinovakalkulacka.cz.